Masopustní období
začalo 7.ledna.
Skončilo vánoční
období a nastával čas radosti, veselí a uvolnění. Po klidných
svátečních dnech přicházelo období plné společenských
setkání – lidé se scházeli na přástkách a dračkách,
jejichž zakončení provázelo pohoštění a taneční zábavy.
Konaly se také svatby, zabíjačky a plesy, zatímco rolníci se
postupně připravovali na jarní polní práce.
Nejlépe toto období
vystihovala slova písničky: „Masopuste, masopuste, do kola mne,
holky, pusťte!“ Vrchol celého veselého času pak tvořily slavné
masopustní dny, spojené s průvody masek, zpěvem, dodržováním
tradic a bujarou oslavou před nadcházejícím dlouhým
čtyřicetidenním jarním postním obdobím. Letos je masopustní
úterý 17.2.
Podle dlouholeté tradice
začíná masopustní období 7. ledna, den po svátku Tří králů
a končí vždy o masopustním úterý, které předchází Popeleční
středě, jak se nazývá první den čtyřicetidenního
předvelikonočního půstu. Někdy se uvádí, že masopustní
veselé období začínalo hned první neděli po Třech králích.
Začátek masopustu je tedy vždy stejný, jeho ukončení však
závisí na datu Velikonoc. Ty jsou pohyblivé, protože se řídí
prvním jarním úplňkem po jarní rovnodennosti, a proto je
pohyblivý i konec masopustu. Ten připadá na období od 3. února
do 9. března.
Význam slova Masopust:
České pojmenování
„masopust“ je zavádějící. Na první pohled se zdá, že
vzniklo spojením slov „maso“ a „půst“. Tomu však
neodpovídá jeho význam. Zatímco v jiných slovanských jazycích
se výraz vskutku váže k půstu, ve smyslu upuštění od masa, což
obsahuje i slovo karneval (z latinského carne=maso, vale=sbohem), v
češtině znamená jeho význam pravý opak, označuje hodování a
veselí.
V pojmenování „masopust“
zřejmě tedy staří Čechové spojili „maso“ s významem slova
„pustit“=dovolit, nikoli je „opustit“ či od něj „upustit“.
A v masopustním období maso, zejména pak vepřové nechybělo,
neboť to byl čas zabijaček, koblih smažených na sádle a
karnevalového veselí.
Slovo mjasopust je
doloženo ve velkomoravských pramenech 9. století.
Hlavní masopustní:
Patří jeho třem
závěrečným dnům: neděli, pondělí a úterý. Tomuto
masopustnímu třídenní se říká ostatky, fašank, někde také
končiny, voračky, voráči, či obecně karneval.
Pokud se na masopustní
období podíváme z pohledu Liturgického církevního roku, tak
spadá do jeho Liturgického mezidobí I., které začíná od dne
následujícího po svátku Křtu Páně (křest Ježíše Krista v
řece Jordán se připomíná první neděli po slavnosti Zjevení
páně neboli Tří králů) a trvá do dne před popeleční
středou.
Celé období je
charakterizováno i liturgickou zelenou barvou symbolizující naději
na užitek a plody z následování Krista, v naději na cíl
spočívající ve věčném společenství s ním.
Zdroj: ceskezvyky.cz
🍗🍗🍗🍗🍗🍗🍗🍗🍗🍗🍗🍗🍗🍗🍗🍗🍗🍗🍗🍗🍗🍗🍗🍗
Tak jako loni, Jonášek je na mě přilepený jak suchý zip.
