💖Kožuškov v letním čase ...

Bětuška tady do mě hučí, ať Vám připomenu, že se v noci měnil čas.

Vím, že to víte, ale musela jsem, ať od ní mám pokoj.

😺😺😺😺😺😺😺

Počasí nic moc, sice neprší, ale kožušky ozýbají tlapičky,

 tak se venku zdržují jenom nejnutnější dobu. 

😸

V týdnu, to byla jiná, to se lítalo po zahradě.

Bětuška se válela na sluníčku a užívala si tepla.

... to ještě netušila, že na ní někdo číhá.

Jonášek se chystá ke skoku na nic netušící Bětušku.

Jako na dostizích, to je skok.

Takové přepadení, to byl šok.

Chvíli ji trvalo, než se postavila na nožičky ...

... a Jonymu utekla.

Ten je vykulený z toho, jak mu zdrhla.

Vymyslel si jinou zábavu,

půjde otestovat vypletou zahrádku.

Váleníčko, válení ...

... to je teprve zábava.

Je třeba přepudrovat kožušek.

To se válí sudy, záhonek je uválcovaný raz dva.

A když se zapomene a nezabrzdí včas sjede až na chodníček,

to je z toho pak pěkně vyvalený, kde skončil.

"No nic, záhonek jsem uválel a co teď?"

" Bětka tu není, abych se s ní poškorpil ..."

"No nic umyju se, ať zase panička nebrble,

 že mám drsný kožušek."

"Jde na mě spaní, asi půjdu domu."

Cvalíček už ho čekal v křesle ...

Za chvíli se ozývalo dvojí chrupkání.

Brunda taky za pěkného počasí vyrazila na zahradu.

Všechno obešla, tak honem domů.

Doma už na radiátoru podřimuje Bětka. 

S hlavou pod ošatkou si myslí, že ji nikdo nevidí.

Brunda se uvelebí k radiátoru na kostku.

tam se kožušek krásně vyhřeje.

To byl dnešní Kožuškov,

když nám ještě sluníčko hřálo. 

Dnes už je to jinak, vrátila se na chvíli zima.

❄️

Mějte pohodovou neděli

a všem vám děkujeme, že jste se u nás zastavili a pobyli.

💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖

🌺Zítra je ...

Květná neděle (latinsky Palmare nebo Dominica in Palmis) se koná týden před Božím hodem velikonočním (Velikonoční nedělí). Oslavuje příchod Ježíše Krista do Jeruzaléma a zahajuje tzv. Pašijový týden. Rovněž jde o šestou a poslední neděli postní.

Zvyky a tradice Květné neděle

Květná neděle v roce 2026 připadá na 29. březen. Věřící se shromažďují do průvodu. Ještě před jeho zahájením kněz předčítá některé z evangelií o Ježíšově příjezdu. V čele průvodu často jde i osel, případně kněz na oslu jede.

Svěcení kočiček

Ježíš byl při svém příjezdu do Svatého města vítán palmovými ratolestmi. U nás palmy nerostou, lidé obvykle nesou větvičky vrby jívy s rozvíjejícími se pupeny, tzv. kočičky, které kněz pokropí svěcenou vodou.

Svěcené větvičky si lidé odnesou domů, kde je mají chránit před nemocemi. Až téměř po 11 měsících – před Popeleční středou v dalším roce – se spálí a o příštích Velikonocích vymění za nové.

Pašije

V kostelích se čtou úryvky z evangelií o Kristově utrpení a smrti. Kněží se odívají do červeného roucha, protože právě červená je liturgickou barvou tohoto svátku.

Pověry Květné neděle

Lidé věřili, že pečení v tento den přináší smůlu, zapekly by se všechny jarní květy a nebyla by ten rok žádná úroda. Každý by si navíc měl na sebe vzít nové oblečení, aby pak po celý rok „jen kvetl“.

🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺

😡Proč se říká ...

Fúrie

Jako fúrie se dle slovníku označuje zuřivá, zběsilá bytost. Hovorový termín se používá pro osoby ženského pohlaví, synonymem je semetrika. (V překladu znamená furia zběsilost, zuřivost od furere, což znamená zuřit nebo běsnit). Zaskočit nás v tomto slově může čárka nad u. Jedná se totiž o slovo cizího původu, na které se současná česká pravidla, která nám říkají, že uprostřed slova píšeme vždy kroužek, nevztahují.

Abychom zjistili původ slova musíme se vrátit o mnoho let zpátky – do dob starého Řecka a připomenout si tehdejší bájesloví. Bůh podsvětí Hádés a jeho žena Persefona měli tři služebnice, kterým se říkalo Erínye. Nebyly to žádné krasavice, oči měly zalité krví, místo prstů drápy, ve vlasech se jim kolem ohyzdného obličeje kroutily zmije. Představovaly bohyně pomsty a kletby a pronásledovaly každého, kdo se jakkoli provinil – ať už to byl některý z bohů, nebo obyčejný smrtelník. Do římské mytologie tyto bytosti vešly jako Furie.

Zmíněné latinské slovo pak přešlo do češtiny a časem zobecnilo na širší označení hádavé, zuřivé či zlé ženy: fúrie. Můžeme se setkat i s označením Lítice, které funguje úplně stejně jako slovo Furie. S velkým písmenem se vztahuje k bohyním z řecké a římské mytologie, s malým písmenem označuje vzteklé ženy. Od slova Lítice nám rovněž vzniklo, dnes už značně knižní, slovo lítý – zuřivý, zběsilý.

Legenda o Erinyích:

Bůh podsvětí Hádes a jeho žena Persefona měli tři služebnice: Alléktó – bohyni nesmiřitelného hněvu, Tísifoné – mstitelku vražd a Megairu – zosobnění závisti. Společně byly známy jako Erínye, nebo také Lítice. Sídlily v podsvětí, odkud je na svět vysílaly stíny zavražděných nebo je přivolávala kletba pozůstalých. Byly oděny v černém, přepásané rudou šerpou, s ohyzdnou tváří, krví podlitýma očima, drápy místo prstů a hady vplétanými do vlasů. Na zem přicházely zahalené v mlze . . .

Zdroj: ceskezvyky.cz

😡😡😡😡😡😡😡😡😡😡😡😡😡😡😡😡😡😡😡😡😡😡

🌷Včera ...

... byl poslední slušný den, co se počasí týká.

Navěšela jsem venku pár vajíček,

dala do truhlíku primulky, co mi dovezla kamarádka.

Jeden rok se stalo, že vajíčka skončila pod sněhem, 

uvidíme, jak tomu bude letos v předpovědi slibují ledacos.

Chtěla jsem macešky nasadit zvlášť do truhlíku,

 ale udělám to, až se zase ukáže pěkné počasí.

Teď jsem je jenom v květináčích posadila mezi vřesy.

Ještě jsem vyprala prádlo. 

Na balkoně to na sušáku krásně uschlo, foukalo tam.

Kdo ví, kdy se zase bude dát sušit venku.

Pěkný čtvrteční den u nás prší,

teď dokonce začal padat sníh s deštěm.

Všem děkuju za váš čas, co jste strávili u mě na blogu.

🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷

🪻Ze zahrádky

 Počasí se nám prý zkazí, ale my si ještě dnešek užijeme.

Nevadí, je teprve konec března, počasí na to má ještě nárok.

Však se dočkáme opět pohody se sluníčkem a bez studeného větru.

Čemeřicím je to fuk, kvetou i když je v noci mrazík.

Dokonce se na ně přišla, 

za slunečného dne, podívat včela Drvodělka.

I Čmeláci tu bzučeli, 

ale utíkali a schovávali se mi, tak ho není moc vidět.

První letošní rozkvetlý Narcis.

Má krátkou stopku, chtěl by víc deště.

Radost mi dělají Ladoničky, 

množí se a kvetou tam, kde jsem je nikdy nesadila.

Zatím sice rostou jenom po jedné, 

ale třeba se mi tu rozmnoží víc.

Ty růžové, jsem zatím nikde jinde vysemeněné nenašla.

Ještě minulý týden za teplejšího počasí.

 jsem stihla vyplet zahrádku.

Jonášek to hned musel vyzkoušet a prý dobrý.

Ale o tom jeho váleníčku zase až v neděli v Kožuškově.

Pohodovou středu, 

měl by to být na nějaký čas poslední slušný den s jarním počasím,

aspoň u nás.

Kožušci pořád hodně žerou, takže jsem počítala s ochlazením.

Děkuju, že jste přišli a pobyli.

🪻🪻🪻🪻🪻🪻🪻🪻🪻🪻🪻🪻🪻🪻🪻🪻🪻🪻🪻🪻🪻🪻🪻