sobota 20. prosince 2025

🎄Víte ...

... proč zdobíme vánoční stromeček 

a kde se vzaly ozdoby?

Bez vánočního stromku a ozdob si dnes svátky dokáže představit jen málokdo. Dříve tomu tak ale rozhodně nebylo. Vždyť první zmínka o ozdobeném stromku pochází až ze 16. století. Kdo byl oním průkopníkem a proč se ozdobený stromeček stal jedním ze symbolů Vánoc?

Úplně první zmínky o oslavách vánočních svátků pochází ze 3. století našeho letopočtu, ačkoli tehdy veselení nepatřilo jen výročí narození Pána. Pohané v období kolem 20. prosince slavili slunovrat. Zprvu si lidé narození Krista připomínali především stavěním betlému a namísto stromku si doma zdobili větvičky jehličnanů. Vánoční tradice v českých zemích se začaly rozšiřovat zhruba v patnáctém století.

O tom, kdo nazdobil první vánoční stromek, se už dlouhá léta přou Estonci a Lotyši. První tvrdí, že oni jej postavili už v roce 1441, kdežto Lotyši až v roce 1510. Podle některých historiků to ale nemělo co společného s Vánoci, nýbrž jinými tradicemi. Takže za ten první je mnohdy považován stromeček, který byl ozdoben v roce 1570 na severu Německa.

Tehdy se na něj věšely především jablka a ořechy, jež si zdejší děti mohly po svátcích sníst. Akce měla úspěch a v následujících sto letech si začaly zdobit stromky všechny bohatší německé rodiny.

A přidávaly se další věci. Kromě jablek se na stromek začalo věšet cukroví, sušené švestky a barvené ořechy. Místo dnešních řetězů posloužily na provázek navlékané šípky či papírové řetězy a nesměly chybět ani svíčky. Později přibyly ručně vyráběné ozdoby ze slámy, šišek či brambor a některé rodiny si na stromek věšely náboženské obrázky.

První stromky v Česku

Do našich končin se tento zvyk dostal až v 19. století. První stromek ozdobil v roce 1812 pro své přátele režisér Stavovského divadla Jan Karl Liebich (1773–1816). Druhým průkopníkem pak byl pražský právník Josef Alexander Helfert (1820–1910), který k nazdobenému stromku zval spolužáky svých dětí a děti z okolí.

Ze zdobení se stal nový trend a zámožnější rodiny si ho rychle oblíbily. Vesničané v té době zůstávali věrní zdobení větví a někteří z nich stromky přijali až po první světové válce.

Proč máme skleněné ozdoby

První skleněnou ozdobu vyfoukl v roce 1858 sklář z francouzského Goetzenbrucku. Ten rok se pěstitelům příliš nedařilo a urodilo se jen velmi málo ovoce. Protože mnohé rodiny tím přišly o oblíbené ozdoby, nabídl jim sklář jablíčka alespoň skleněná. Lidem se to zalíbilo a z nápadu ovlivněného nepřízní přírody se stala tradice, kterou lidé milují dodnes.

Obliba skleněných ozdob strmě stoupala. V reakci na poptávku začala vznikat sklářská centra, tím hlavním se stalo německé město Lausche, které udávalo trendy do celého světa. Jejich šíření napomáhala spousta příruček a časopisů s návody, jak na správné zdobení. Trend vánočních stromků i ozdob obletěl celý svět a už koncem 19. století mu podlehla většina evropských a severoamerických domácností.


Do foukání skleněných ozdob se v 19. století pustili i skláři v našich končinách. Ozdoby vznikaly hlavně v Krkonoších a Jizerských horách a vyvážely se až do daleké Indie. Jenže krize po první světové válce zasáhla i sklářský průmysl. Z několika tisíců sklářů se sice stalo jen pár stovek, ale žádný z nich se nechtěl vzdát. Ve snaze svůj průmysl zachránit, si skláři z výrobny v Hradci Králové pozvali pro inspiraci německého odborníka.

Po řadě školení se do výroby naplno opřeli a od 30. let začali expandovat i na německý trh. Sklářský obor v té době získal podporu od státu a začalo se mu dařit i v průběhu ekonomické krize. Přestože se tu nejdříve vyráběly hlavně kulaté ozdoby, postupně došlo i na zkoušení dalších tvarů, jejich barvení a ruční malování. Oblíbené byly hlavně kousky inspirované přírodou, mezi nejpopulárnější patřili ptáčci, šišky nebo muchomůrky.

Zdroj: Internet

🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄

pátek 19. prosince 2025

🌟🎄🌟Hotovo ...

 ... napečeno, uklizeno. 
Tento týden jsem měla návštěvový. 
V pondělí jsem byla u kamarádky Hanky s tou se vídáme tak 4x do roka.
Donesla jsem ji krabičku cukroví.
V úterý přijela Evča s tou se vídáme často, 
 vyměnily jsme si taky cukroví.
Včera tu byla moje kamarádka od útlého dětství Alena,
ta bydlí až ve Velkých Karlovicích, takže se moc nevídáme, ale píšeme si pořád.
To je tácek s cukrovím, co si odvezla domů.
Děti jsem taky podělila, takže nám zbylo tak akorát,
 jak jsem to měla v plánu.
Vyzdobeno máme taky, tak už jenom upéct vánočku,
 udělat salát, zajít koupit rybu a vánoce můžou přijít.
Jonášek zahájil lenošení.
Jmelí je zavěšeno všude kde má být ...
Stromeček nám svítí už i doma, nejen venku.
Od kamarádky jsem dostala keramického sněhuláka,
udělala mi velikou radost.
Takže mi dělá parádu u dveří.
Venkovní stromeček jste už viděli, přes okno.
A zpět domů do tepla.
Na stole máme malou Vánoční hvězdu už od začátku prosince,
Bětka mi ji v noci drábkami pěkně upravuje.
Tento týden jsem dostala od kamarádky Hvězdu velikou.
Klidný a pohodový předvánoční pátek
a všem vám děkuju za váš čas, co jste strávili u mě na blogu.
🌟🎄🌟🌟🎄🌟🌟🎄🌟🌟🎄🌟🌟🎄🌟🌟🎄🌟

čtvrtek 18. prosince 2025

❄️Jak prosinec ...

 ... ke svému jménu přišel.

Latinsky se měsíc nazývá december, odvozeně od slova decem („deset“), protože až do roku 153 př. n. l. byl prosinec v římském kalendáři desátým měsícem roku. Tento název byl později převzat do mnoha evropských jazyků. Prosinec začíná stejným dnem v týdnu jako září.

Od 15. století a někde ještě do poloviny 19. století se hojně užíval název "prasinec" asi ve spojitosti s tím, že se v zimním období často konaly zabijačky. Dokonce se objevil i názor, že pojmenování prosinec je spojen s prosem neboli prosnou kaší. Ta byla za dřívějších časů, kdy v domácnostech ještě nebyly tak rozšířené brambory, nejčastějším pokrmem. Odborníci, z ústavu pro jazyk český pak zcela vylučují možnost, že by prosinec vznikl ze slovesa prosit ve smyslu koledovat.

Ve skutečnosti původ slova odvozujeme od praslovanského kořene -sin-, který v současné češtině žije ve slově siný s významem modravý, šedivý předpokládáme také praslovanské sloveso prosinoti s významem prosvítat, probleskovat. Prosinec je tedy měsíc, v němž Slunce jen někdy prosvítá mezi mraky a své pojmenování získal podle typické barvy zimní oblohy. V období zimního slunovratu navíc Slunce svítí nejslaběji z celého roku.

Od 16. století se pro poslední měsíc v roce někde užíval název vlčí měsíc či vlčenec. Šimon Partlic sice uvádí, že sedláci vlčí měsíc počítají od 8.11. do 7. prosince, ale v jiných pramenech je vlčí měsíc ztotožňován pouze s prosincem. Pojmenování je odvozeno od průměrné doby předzimního houfování u nás kdysi početně žijících vlků. Po tomto pudovém sdružování vlků do skupin a smeček hned při nástupu prvních citelnějších ochlazení záhy zpravidla následoval nárůst škod, které vlci způsobovali na hospodářském zvířectvu, především na ovcích. 

Zdroj: ceskezvyky

❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️

středa 17. prosince 2025

🎄Proč ...

🌟🌟

 ... jmelí na Vánoce?

Kdysi dávno ještě žádné Vánoce neexistovaly. Byla jen nejdelší noc v roce, ticho, zima a otázka, jestli se světlo vůbec vrátí. Les stál holý, větve černé proti obloze – a uprostřed té zimy si lidé všimli zvláštní rostliny. Visela vysoko v korunách stromů, neměla vlastní kořeny v zemi a zůstávala zelená, i když všechno kolem usnulo. Jmelí.

Keltští druidové v tom měli jasno: taková rostlina musí být posel mezi světem lidí a světem bohů. Mezi smrtí a životem, mezi tmou a světlem. Proto jmelí nesměli jen tak uškubnout. Řezali ho zlatým srpem, opatrně, aby nespadlo na zem. Pak si ho nesli domů jako ochranu – proti blesku, nemocem i neštěstí. Zavěšené jmelí nad dveřmi znamenalo: tady je dům pod ochranou.

Časem do Evropy přišly Vánoce a staré zvyky se nepřestaly žít, jen se převlékly do nového kabátu. Z magické rostliny druidů se stal symbol lásky, smíru a štěstí. Když se dva potkají pod jmelím, mají se políbit – ne proto, že to „tak říká tradice“, ale protože ten okamžik je malý slib: alespoň na chvilku necháme hádky stranou a vybereme si blízkost.

U nás v Čechách se říká, že jmelí doma přináší zdraví, peníze i klid v rodině. Čím víc bílých kuliček, tím víc štěstí. A darované jmelí má největší sílu – není to jen dekorace, ale tiché přání do dalšího roku: ať je u vás doma teplo, láska a dobré věci.

Tak až si letos budete vybírat jmelí, můžete si v duchu představit, že si domů nenesete jen svazek zelených větviček. Je to kousek staré keltské magie, křesťanské naděje a obyčejné lidské touhy po tom, aby nám spolu bylo dobře.

 Zdroj: Farmářská zahrada

🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄

úterý 16. prosince 2025

✨🎄Okénko do kuchyně 558.

Dnes si uděláme česnečku s vajíčkem a opečeným chlebem.
Koprovka s vajíčkem a bramborem. Moje oblíbené jídlo nejen v létě. 
Na mrazáku mám kopru na celou zimu.
Nevím jak kopr skladujete na zimu Vy, 
když jsem ho mívala v krabičce v mrazáku, zdálo se mi, 
že už tak nevoní. Sterilovaný je sice dobrý, ale už je to něco jiného. 
Letos jsem ho natlačený v těch pidi krabičkách zalila vodou a dala zamrazit.
Výsledek je na 1*. Vůně se neztratila, zůstala v kopru, 
nebo v té trošce vody, co v omáčce vůbec nevadí. 
K nepoznání od čerstvě utrženého.
Vepřový závitek s rýži a červená řepa, mňam.
Pečená kuřecí stehna s bramborami a smetanou.
Mám ráda jídla z jednoho pekáče, nedají žádnou práci.
Pečené vepřové maso na česneku, zelí, brambor.
Druhý den to samé, ale s knedlíkem.
Vánočka, zatím předvánoční.
Za týden už to bude ta opravdu vánoční,
 doufám, že se povede aspoň jako tato.
Předvánoční pohoda nejen s vánočkou, ale i s kožuškami.
Klidné a pohodové úterý.
Všem vám děkuju, 
že jste se přišli mrknout ke mě do kuchyňského okénka 
i v tom předvánočním shonu. 
🎄✨🎄✨🎄✨🎄✨🎄✨🎄✨🎄✨🎄✨🎄✨🎄✨🎄✨🎄