🌺Je po velikonocích

Počasí jsme měli krásné, dokonce bylo i 20°C

Tak jako zajíci jsme nedopadli z toho jsme už vyrostli.

Obloha byla modrá,

Zlatice se na ní krásně vyjímala.

V úterý i včera jsme měli celý den veliký vítr,

včera bylo sluníčka míň, dopoledne chvílemi byla obloha hodně oblačná.

Ani Zlatice už tak krásně nezářila.

Dnes máme sluníčka slíbeno víc, necháme se překvapit.

Pohodový čtvrtek

a všem, kdo došel na konec článku, děkuju.

🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺

🌷Babiččin ...

... průvodce zahradnickým rokem.

 Kalendář Kláry Trnkové

nás bude provázet po celý rok 2026. 

Co dělaly naše babičky v dubnu.

Zdroj: Pro ceskezvyky.cz Klára Trnková

🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷

🌷Okénko do kuchyně 573.

Dnešní menu bude ještě velikonoční.

K snídani byl Mazanec, jak jinak o Velikonocích.

Polívku jsme měli krůtí s játrovými knedlíčky ...

 ... a těstovinovými hvězdičkami.

Dále byly krůtí řízky s bramborovým salátem.

Ke svačině chlebíčky ...

... a ke kávě Beránek.

🐏

Děkuju, že jste se přišli mrknout do okénka

a přeju všem krásný povelikonoční den.

🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷

🌷Pro lepší náladu

V našich zemích je tento den zhruba od 14. století ve znamení tradiční pomlázky. Vyšlehání má přenést na dívky a ženy z proutků mládí, zdraví a krásu. Má je „pomladit“, odtud tedy název pomlázka. Jako odměnu za výprask dostávali muži barevné pentle na pomlázku, zdobená vejce a alkohol, chlapci třeba i sladkosti. V některých oblastech chlapci polévali děvčata vodou, jinde to bylo naopak. Mezi zvyky Velikonočního pondělí bylo i objímání stromů, což mělo člověku dodat sílu. Součástí tradic byl také bohatý oběd.

🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸

Předvelikonoční nákupy ...

🌷

🌷

🌷

🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷

🌺Z Kožuškova a ...

- Velikonoční neděle

V noci ze soboty na neděli vstal Ježíš Kristus z mrtvých, a proto je pro věřící nejvýznamnějším dnem celých svátků právě neděle, tedy Boží hod velikonoční. Dříve to byla příležitost vzít si nové oblečení. Beránek, mazanec, vejce a další velikonoční dobroty se nechávaly světit v kostele a každý, kdo přišel na návštěvu do domu, z nich kus dostal. V některých krajích jedli svěcené jídlo vestoje v kostele, jindy jím hospodář zčásti podělil i zahradu a studnu, aby byla úroda a voda.

🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺

Kožušci dospávají, dalo práci než jsme společně všechno upekli a navařili.

Cvalíček na nás dohlížel z křesla, 

Ten nám nepomáhal, jako většina chlapů.

Křeslo mám obsazené, žádné čtení nebude.

Ošatka je pořád obsazená 

a když je chladno, tak i radiátor.

Cvalíček Jonáška chrání, aby náhodou nespadl z křesla na zem.

Jejich láska je vzájemná ...

... Jonášek si Cvalíčka drží, aby mu neutekl.

Když venku fouká studený vítr, jak poslední dny,

tak se kožuškům ven moc nechce.

Zastaví se u dveří dál nejdou i když je sluníčko.

Brunda už s ničím doma nepomáhá, prý už má všechno hotové. 

Jenom se povaluje a užívá si.

Našla si nový pelíšek v košíku pod kytkou.

Krásnou Velikonoční neděli

a všem děkujeme, že jste se u nás i dnes zastavili a pobyli.

🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺

🌺Bílá sobota

 Bílá sobota znamenala konec půstu. Opět se uklízelo, ale také bílilo (asi aby po celotýdenním úklidu bylo zas co cídit). Od toho prý název Bílá sobota. Druhé vysvětlení je, že to je podle roucha nově pokřtěných.

Napilno bylo v kuchyni, kde se vařilo a peklo všechno potřebné na Boží hod velikonoční a Velikonoční pondělí.

Na pole se nosily křížky z ohořelých dřívek, aby přivolaly úrodu. Dívky a ženy zdobily vajíčka, chlapci a muži pletli pomlázky  z čerstvého proutí.

Po západu slunce začíná velikonoční vigilie, nejdůležitější bohoslužba celého liturgického roku. Před kostelem se světil oheň, od kterého si mohli věřící zapálit svíčku a odnést si posvěcené světlo domů. Od ohně také kněz zapálí paškál, velikonoční svíci symbolizující Krista a jeho vítězství nad smrtí, a od té pak svíce všech věřících. Následují další části velikonoční liturgie. Této noci, při které křesťané bdí a modlí se, se říká velká noc, odtud název celých svátků.

Zdroj: ceskezvyky.cz

🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺

🌸Už jsou tady

Den ukřižování a smrti Ježíše Krista je dnem rozjímání a ticha. Bohoslužba na Velký pátek má tři části: bohoslužbu slova, uctívání kříže a přijímání. Tento den se ovšem nese i ve znamení tajemna – země měla podle pověr vydávat poklady, vodníci se proháněli na souši na koních a čarodějnice vás mohly uhranout. Bylo zvykem vstát brzy a omýt se v potoce, aby se vás drželo zdraví.

 Nebylo dobré nic půjčovat ani si půjčovat. Půjčená věc mohla být očarovaná. Bylo zakázáno hýbat se zemí a pracovat na poli nebo v sadech. Také se nesmělo prát, protože by se prádlo nenamáčelo do vody, ale do krve Krista.

Zdroj: ceskezvyky

🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸