úterý 28. dubna 2026

🍽️Okénko do kuchyně 576.

Uvaříme si zelňačku s klobáskou a smetanou.
Těstoviny s mákem už u nás na stole dlouho nebyly.
Pochutnali jsme si.
Pečené krůtí křídlo s bramborovou kaši a ledovým salátem.
Vepřo-knedlo-zelo.
Jednou za čas ho mám ráda.
Francouzské brambory jsme už neměli aspoň rok.
Musela jsem to napravit, chutnalo nám.
Ještě zbylo i Pepanovi k večeři.
Smažený sýr, pečené brambory a tatarka.
Ke kávě jsem upekla máslové sušenky.
Mívali jsme je doma, když jsem byla malá.
I svým dětem jsem je párkrát pekla,
ale to byly ještě malé.
Pěkný den
a děkuju všem, kdo dnes nakoukl do mého okénka.
🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️

pondělí 27. dubna 2026

🌞Pro lepší náladu


🌞
🌞
🌞

🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞

neděle 26. dubna 2026

💖V Kožuškově

Brunda se vydala ven, to je zázrak,
 ještě pořád se denně na zahradu nežene.
Když se konečně odhodlala ...
... objevila se Bětuška.
 Holky se rády nemají, Bětka ji ubližuje.
Je to jasné, Brunda dnes zase ven nepůjde.
Doma nikdo není, tak je v ošatce v bezpečí.
Bětka se zabaví chytáním mravenců.
Sucho je veliké i Bětušce se to nezdá, 
že se tak na zahrádce práší.
Docela by mě zajímalo, co se jim honí v hlavičkách.
Kdepak na zemi sedět nebudu, 
ještě že tu jdou ty dlaždičky.
Nejlepší se sedí v jahodách, co mám okolo Ibišku.
Už i Jonášek mi na Bětušku žaloval.
Ta si tam na truc lehla a hotovo.
Cvalíček musel Bětku z jahod vyhnat.
Kdepak paničce se v jahodách válet nebude.
Ogaři kočičí se nudí.
Všude je plno prachu, jak je sucho, 
ještě k tomu pořád fouká studený, protivný vítr.
Tady ve dvorku je aspoň od něj klid.
Bětuška zůstala na zahrádce na stráži,
když všichni utekli.
Krásnou neděli přejeme všem našim návštěvám
a děkujeme, že jste se přišli na nás mrknout.
💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖

sobota 25. dubna 2026

🌞🌷Proč se říká -

 Jedna vlaštovka jaro nedělá.

Vlaštovka odedávna patří k nejvýraznějším symbolům jara. Každý rok se po dlouhé cestě z afrických zimovišť vrací zpět do Evropy a její první objevení na obloze bývá pro mnohé znamením, že zima už ustupuje. Přesto platí staré přísloví, že „jedna vlaštovka jaro nedělá“ – její příchod je sice radostným náznakem, ale jistotu tepla a rozkvetlé přírody ještě nezaručuje.

Už filozof Aristoteles oceňoval příměr o první vlaštovce, která jaro nedělá. Prostě i on dobře věděl, že jeden polibek ještě neznamená lásku a první úspěch není úspěchem trvalým. Přeneseně to znamená, že jedna pozitivní událost ještě nezaručuje celkový úspěch nebo opakování v budoucnosti.

Antický filozof Aristoteles (384- 322 p. n. l.) v jedné ze svých knih věnovaných etice uvedl následující příběh: Nezvedený syn po smrti svého bohatého otce nejdříve vyprázdnil pokladnu a utratil všechny peníze. Potom prodal pole a dobytek, později došlo také na nábytek a šatstvo, a nakonec prodal i otcův dům. Nezůstalo mu nic jiného než šaty a lehký plášť. Bylo to v době, kdy zima předávala pomalu vládu jaru a když se objevila první vlaštovka jako posel jara, marnotratný syn prodal i plášť. Usoudil totiž, že se bez něj v teplém počasí obejde. Jaro však nijak nespěchalo. Znovu uhodily mrazy a nezvedný syn trpěl zimou. Jednou uviděl znovu vlaštovku, prokřehlou stejně jako byl sám. Nejdříve ji sice politoval, ale vzápětí ji osočil – nebýt jí, neprodal by plášť a nebylo by mu zima.

Aristoteles tedy mohl napsat, že jedna vlaštovka jaro nedělá (řecky: Mia chelídon ear ú poici) a z tohoto příběhu vyvodil, že první dojem ještě nemusí být rozhodující, protože konečný efekt prověří až čas. Podobná rčení se ovšem vyskytují v mnoha jazycích a obměnách.

Zdroj: ceskezvyky.cz

🌷🌞🌷🌞🌷🌞🌷🌞🌷🌞🌷🌞🌷🌞🌷🌞🌷🌞🌷🌞🌞🌷🌞🌷

pátek 24. dubna 2026

🌷Co je nového ...

 Včelka se přišla posilnit na Pampelišku.

Docela dost toho už rozkvetlo.
Hraboši nechali i pár tulipánu.
Kvetou Koniklece.
Za chvíli pokvete Srdcovka
mohla by ještě chvíli počkat má být ještě mrazík.
Přikrývala jsem ji kýblem, ale už je moc vysoká.
Kvete Bledule letní.
Roztahuje se mi tu všude Pupkovec
ale mi to nevadí, aspoň budu mít míň pletí.
Jeho modrou barvu mám moc ráda.
Další modrá kytička Barvínek.
Hyacinty letos ještě pořád kvetou, 
to bude tím, že je pořád docela chladno.
Někdo mi na zahrádce hospodaří a přesazuje cibulky.
Ten trs Tulipánu tu rozhodně nikdy nebyl,
vlastně v tomto záhonku nebyly nikdy tulipány a už jsou.
Asi tu měli hraboši špajzku a ta jim vykvetla.
Opět dvě přestěhované narcisky na opačné straně domu, 
kde nikdy nebyly nasazené. Každá na jiné straně domu, samotářky.
Posekla jsem, teda je to spíš takové chlapské sečení.
Tam jsem byl a tam jsem nebyl.
Listy Sněženek musíme nechat trochu zežloutnout, než se posečou.
Cibulky nejsou ještě zalezené v zemi.
Tráva hlavně kolem zahrádky byla vysoká a hodně hustá.
Hned to líp vypadá po jarním sestřihu.
Už končím, ať vás nenudím.
Hodně jsem se dnes s fotkami rozšoupla.
Príma páteční den
a všem děkuju, že jste mrkli na můj blog.
Vážím si vašeho času, co jste u mě strávili.
🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷