Něco se o mně můžete dozvědět v rozhovoru u Blondýny ze srpna 2018
http://ublondyny.blogspot.com/2018/08/na-pokec-s-blondynou-3.html
... začíná Matějem, což bylo včera.
Pomalu začíná předjaří, probouzející se příroda dává o sobě vědět. Přišla doba příprav na první polní práce a očekávání mláďátek. Svátek svatého Matěje je prastarým svátkem světce, který, když zemřel Jidáš, doplnil apoštolskou dvanáctku. Je to světec, který také láme zimu, přináší skutečně jarní teplé paprsky a rozpouští led a sníh minulé zimy nebo také zimy ještě přidá: „Svatý Matěj zimu tratí, když netratí, obohatí.“ Ve staré církvi mu byl zasvěcený 24. únor jako předěl zimy a jara. V katolické církvi přesunuli jeho svátek v roce 1970 na 14. května. Pravděpodobně se tak stalo proto, aby z náboženských důvodů byl jen jeden počátek jara, a to 20. nebo 21. března, kvůli určení datumu Velikonoc. ... Matějem začíná předjaří
Jaro začíná jarní rovnodenností v druhé polovině března, ale v dochovaných historických záznamech a ve staročeských kalendářích se jaro neboli vesna počítalo již od svátku Stolování sv. Petra (22.2.), ale většinou tzv. prvním jarním dnem byl až svátek sv. Matěje. Rovněž při staročeském dělení roku na osm období byl den sv. Matěje prvním dnem tzv. pozimku neboli předjaří. To připomínají tyto pranostiky: "Svatá Kateřina (25.11.) zimu oblibuje, svatý Matěj odplavuje." Nebo "Svatý Matěj přivádí pozimek." V tomto období také probíhá matějská obleva, která se zmiňuje v mnoha dnešních pranostikách, které se vztahujících k počasí a k úrodě na polích a zahradách.
K matějskému svátku se vázal obyčej, jehož smyslem bylo magicky působit na úrodu ovoce a na sklonku zimy probouzet stromy. Podle pramenů z 19. a 20. století bylo matějské „volání na stromy“ hojně rozšířeno v Čechách, na západní a střední Moravě. Prostředky magického konání v čase před rozedněním, jako zvonění klíči, otloukání stromu proutkem nebo vařečkou a hlasité volání, v němž je vzýván ku pomoci světec Matěj, mělo vybudit plodnost stromů. Patřila k tomu také nahota nebo sporé oblečení aktérů, dětí bosých a jen v košilích.
„Dnes je svatého Matěje nesu nahého na těle,
aby nám nadělil ovoce dosti do sytosti“
- Na Novobydžovsku chodily děti bosy před východem slunce do zahrady a měly ověnčenou vařečku, jíž udeřily do každého stromu a přitom říkaly: „Volám, volám svatého Matěje, kde můj hlásek obejde, všude dost ovoce bude: jablíček, hruštiček, švestiček“ atd. Nezlámala-li se vařečka nebo neotloukala-li se kůra stromů, bylo to znamením, že sv. Matěj nadělí na podzim hojnost ovoce, opačně to znamenalo, že v tom roce uschne hojně stromů. Po zpěvu našly děti pod stromem dárek od sv. Matěje, který tam nepozorovaně matky položily. Rok od roku se ta prosba opakovala a skončila až v letech před druhou světovou válkou.
- Na Chodsku nebo v dolním Pomoraví se tradovalo, že v tento den mají svatbu vrabci, shánějí se, vřískají u stodol a statků, jako by se loučili se zimními příbytky.
- Mezi dětské hry patřilo i vybírání ptačích hnízd. Matky své syny napomínaly, že mohou vybírat jen hnízda vrabců „škůdníků“, kteří třešním, vínu a obilí nedají pokoje. Vylezl-li některý hoch na strom pro „povoleného“ ptáka, ale hnízdo bylo prázdné, smáli se mu ostatní, že vybral „Darmolezy.“ Aby kluci měli štěstí a nalezli jen plná ptačí hnízda měli na svatého Matěje před sluncem východu udělat do sena důlky a jmenovat přitom ptáky, které chtěli v létě, v hnízdu najít.
- Sv. Matějovi byli zasvěcovány i chrámy a kaple. U nás jich není tolik jako jiných, ale pro své vřazení do času předjaří se svátek zapsal především prvních poutí v roce. Mezi nimi vyniká proslulá pražská matějská pouť, konaná k uctění jediného kostela sv. Matěje v Praze Dejvicích.
Zdroj: ceskezvyky.cz
🪻🪻🪻🪻🪻🪻🪻🪻🪻🪻🪻🪻🪻🪻🪻🪻🪻🪻🪻🪻🪻🪻
Něco se o mně můžete dozvědět v rozhovoru u Blondýny ze srpna 2018
http://ublondyny.blogspot.com/2018/08/na-pokec-s-blondynou-3.html
Něco se o mně můžete dozvědět v rozhovoru u Blondýny ze srpna 2018
http://ublondyny.blogspot.com/2018/08/na-pokec-s-blondynou-3.html
Něco se o mně můžete dozvědět v rozhovoru u Blondýny ze srpna 2018
http://ublondyny.blogspot.com/2018/08/na-pokec-s-blondynou-3.html
Něco se o mně můžete dozvědět v rozhovoru u Blondýny ze srpna 2018
http://ublondyny.blogspot.com/2018/08/na-pokec-s-blondynou-3.html
... sv. Matěje 24.2.
O pranostikách
Po Hromnicích (2.2.) přichází druhý nejvýznačnější „kritický den“ únorových pranostik. Matějských rčení je poměrně hodně, ale podíváme-li se blíže, tak jejich část tvoří různé obměny známé průpovídky o sekání nebo dělání ledu. Z formálního hlediska jsou to pranostiky se stoprocentní úspěšností „Svatý Matěj boří mosty nebo staví“. Svědčí však též o tom, že si staří hospodáři byli zřejmě dobře vědomi proměnlivosti posledních fází ustupující zimy.
Některé pranostiky také poukazují na to: „Jaký mráz bude večer a v noci na svatého Matěje, takový bude za 40 dní pořád.“ Naši předci dělali i různé zkoušky, aby se dozvěděli, jak dlouho bude zima po sv. Matějovi trvat. Již Partlicius v roce 1617 popisuje „Protož i pilní hospodáři měděnici vody ten čas vystavovali ven, aby poznati mohli, jaký mráz byl.“ Jde jistě o primitivní předchůdce dnešních teploměrů, a možná také o první zprávu o meteorologických měření u nás. S tím, že lze ještě po Matěji počítat s delším obdobím mrazů, je třeba však souhlasit. Např. v Praze – Klementinu, je průměrné datum posledního dne s mrazem 1. duben, tedy po téměř okřídlených 40 dnech od 24. února. (sepsal Jan Munzar)
Matěje - k létu naděje.
Na svatého Matěje léta naděje.
Matěje - k vesnu naděje.
Na svatého Matěje do závěje naleje.
Po svatém Matěji zima hřeje.
Na sv. Matěje sluníčko se zasměje.
Svatý Matěj, hodnej svatej, když neohřeje,
tak se aspoň pousměje.
Svatý Matěj dá nám naději, aby nám nemrzlo ani v chalupě, ani na poli.
Na svatého Matěje postačí jen košile na těle.
Svatý Matěj, hodnej svatej – kožichy dolů!
Najde-li Matěj sněhové klobúky na pňoch, tož jich sháže.
Na svatého Matěje lidské srdce okřeje, slunce pozře závěje, nad polem si skřivan zapěje.
Na svatého Matěje pije skřivan z koleje.
Na svatého Matěje skřivan vesele zapěje: „přijde jaro, přijde.“
Na svatého Matěje slunce pozře závěje a skřivan si vesele zapěje.
Na svatého Matěje každá myší díra se zavěje.
Svatý Matěj chválí pluh.
Sv. Matěj hází pluhy z půnebí (z půdy).
Na svatého Matěje po volské zimě je.
(při polních pracích již lze používat volské potahy)
Na svatého Matěje rampouchy,
bude ourodný rok na mouchy.
Po svátku Matěje, nejde liška více po ledě.
Najde-li Matěj led, seká ho hned; nenajde-li led, dělá ho hned.
(tyto průpovídky o sekání nebo dělání ledu svědčí o tom, že si staří pozorovatelé přírody byli zřejmě vědomi proměnlivosti posledních fází ustupující zimy)
Svatý Matěj láme vždy led; není-li ho, zmrzne hned.
Svatý Matěj ledy láme, nemá-li jich, nadělá je.
Svatý Matěj naposledy, odplavuje letos ledy.
Svatý Matěj seká ledy.
Svatý Matěj ledy seká, nebo jen tak před zimou smeká.
Svatý Matěj ledy plaví, když neplaví, tak je staví.
Svatý Matěj zimu bohatí, pokud ji neztratí.
Svatý Matěj zimu tratí, když netratí, obohatí.
Svatý Matěj boří mosty, nebo staví.
Svatý Matěj otevírá zemi.
Svatá Kateřina (25.11.) zimu oblibuje, svatý Matěj odplavuje.
Trefí-li svatý Matěj na otevřené vody, zavírá je, trefí-li na zavřené, otevírá je.
Z jara svatý Matěj milý, otvírá zemi a zemské žíly.
Když svatý Matěj ledy neroztopí, budou si dlouho do dlaní dýchat chlapi.
Svatý Matěj přidá polínko, svatý Josef dvě a Panna Maria celou náruč.
Svatý Matěj šel sekat ledy a stavil se v hospodě, svatý Josef (19.3.) šel za ním a zůstal tam také, až teprve Panenka Maria (25.3.) je oba vyhnala.
Svatý Matěj ledy láme, když je nezmůže, svatý Josef pomůže.
Neuspěje-li Matějova pila, uspěje dozajista Josefova (19.3.) širočina.
Jaký mráz bude večer v noci na svatého Matěje, takový bude za 40 dní pořád.
Je-li na svatého Matěje mráz, tak ho ještě čtyřicetkrát máš.
Je-li svatého Matěje mráz malý, je jich po něm 40 malých; je-li velký, jest 40 velkých, není-li mráz žádný, je jich po něm bezpočtu.
Prší-li na svatého Matěje, bude se brzy síti.
Kdo seje do Matěje – dobrá naděje.
Mrzne-li v noci na sv. Matěje, v březnu se škodou se zaseje.
Na sv. Matěje kořínek se ohřeje.
Na svatého Matěje koplina (možnost zahájení prací na zpracování půdy), na Josefa travina. (možnost ovčí pastvy)
Svatý Matěj strčí hlaveň do země.
(hlaveň znamenala hořící nebo ohořelé dřevo nebo vích slámy s hubkou, používaný dříve k založení ohně)
Zdroj: ceskezvyky.cz
❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️
Něco se o mně můžete dozvědět v rozhovoru u Blondýny ze srpna 2018
http://ublondyny.blogspot.com/2018/08/na-pokec-s-blondynou-3.html
