středa 21. ledna 2026

❄️Jakpak je ...

... u nás na zahradě?
Sluníčko tam moc v lednu nedosvítí, takže na zahradě sníh je,
ale pěkně zmrzlý.
Máme i "našetřenou" hromádku pod stromem.
Cesta ke skleníku je vyšlapaná jenom od kožušku.
Ani jsem tam nešla, sníh je zmrzlý, stejně by mi nešel skleník otevřít.
Máme opět mrazy po pár teplejších dnech.
Sluníčko na mě vykukovalo přes stromy u potoka.
Zahrádka spí ...
Jenom okrasné kapustičky vykukují ze zmrzlého sněhu ...  
... ale pořád zdobí.
Stařičký vřes to nevzdává, 
mráz nemráz, furt se má k světu.
Všechno je namrzlé ...
Meza naproti je zase bez sněhu,
 jenom se na ní třpytí namrzlinky.
Ve dvorku na mě pokřikovaly zmrzlé pytle s hlínou,
kdy prý bude to jaro, že by už chtěly být užitečné.
Tak jsem je uklidnila, 
ať si ještě aspoň na dva, tři měsíce zdřímnou a pak se uvidí.
Hmyzí hotel čeká na nové obyvatele.
Do prázdného okénka dávám v létě seno a v zimě kočičí chlupy. 
Ale někdo mi je tam krade, zase bylo okénko prázdné.
Asi nějaký ptáček si staví hnízdo, 
ale viděla jsem někde, že to odnáší i veverka.
Jde se domů, je mi zima.
Stromeček u vchodu už je bez světýlek, ale zimní ozdoby pořád má.
Pohodový středeční den
a všem děkuju za váš čas strávený na mém blogu
 a že jste se se mnou prošli po zmrzlé zahradě.
❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️

úterý 20. ledna 2026

❄️Okénko do kuchyně 562.

Dnes si uděláme vývar z kuřecího hřbetu s kapáním
a s pažitkou z mrazáku.
K rýži,  kuřecí kousky na cuketové majdě, 
která mi ve sklepě v regálu rychle ubývá.
Čevabčiči jsme dlouho neměli.
Takže bylo k obědu s bramborem, tatarkou a cibulkou.
Vepřové kostky na zelenině s těstovinami a červená řepa.
Když nevím, co vařit, šoupnu do trouby kuřecí stehna.
S bramborovou kaší a mirabelkovým kompotem je to mňam.
Rajská omáčka s knedlíkem a masovými kuličkami.
Mimochodem, když dělám sekanou nadělám si ji vždycky víc. 
Do mrazáku si z ní udělám do sáčku kuličky k rajské  omáčce, 
karbenátky, čevabčičí, plněné papriky, plněný zelný list ...
samozřejmě každé ochutím trochu jinak. 
Pak se to hodí, když člověk neví, co k obědu. 
Zahrabu v mrazáku a mám oběd co by dup.
Pepanova porce ...
Ještě druhý den jsem si zbytek omáčky vzala k obědu,
proto jsou kuličky pokrájené, aby se mi brzy prohřály.
Ještě něco ze zásob ve sklepě ...
Kdepak, bublaninu tam nemáme, 
ale vypeckované třešně ve vlastní šťávě to ano.
Takže ke kávě malá třešňová bublanina.
Děkuju všem, kdo dnes nahlédnul do mého kuchyňského okénka
a přeju klidný a pohodový den.
❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️

pondělí 19. ledna 2026

❄️Pro lepší náladu


❄️
❄️
❄️
❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️

neděle 18. ledna 2026

❄️Z Kožuškova

Pomalu uklízíme vánoce.
Kožušci si vzali na starost girlandy.
Bětuška kontroluje krabice, jestli se do nich všechno vejde.
Jonášek ji pořád poplacával a přivíral ji do krabice.
Brala to důkladně, každou krabici zvlášť.
Zdá se, že jsou krabice v pořádku, můžeme pokračovat v uklízení.
Cvalíček se vyhříval u radiátoru a sledoval ty dva pracanty u krabic.
Asi si o nich myslel svoje, podle jeho výrazu.
Brunda se usadila pod stromečkem,
ani netuší, že na ní pod stolem číhá Jonášek.
Vystřelil z pod stolu a hurá na Brundu ...
Jak si všimnul, že je fotím, hned dělal, 
jako, že nakukuje do tašky, co tam má Alička k svátku.
Tak jako loni, Jonášek je na mě přilepený jak suchý zip.
V křesle mám klid jenom když je venku.
Brundu už to pod stromečkem nebaví, chce ležet jinde ...
... tak jsem ji tam přestěhovala její polštářek.
Bětuška utahaná z uklízení usnula ve svém pelíšku,
Kdyby věděla, kdo nad ní sedí, tak klidně by nespala.
Krásný nedělní den
a všem, kdo dnes navštívil náš Kožuškov
 moc za návštěvu děkujeme.
❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️

sobota 17. ledna 2026

❄️Babiččin ...

průvodce zahradnickým rokem.
 Kalendář Kláry Trnkové
nás bude provázet po celý rok 2026. 
Co dělaly naše babičky v lednu.
Zdroj: Pro ceskezvyky.cz Klára Trnková
❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️

pátek 16. ledna 2026

🥯Masopustní ...

 ... koblihy a jejich historie

Důležitou masopustní pochoutkou byly a jsou koblihy smažené na másle nebo sádle, a plněné povidly nebo mletým mákem.

I koblihy mají svou historii:

Již staří Egypťané prý běžně smažili koblihy a staří Římané nazývali podobné kulaté pečivo „Globuli“, což v překladu znamená kulička. Plnili je mákem, nebo medem a na koblihy měli dokonce vlastní recept.

Nejstarší zmínka o koblihách pojídající se o masopustu pochází v Čechách již ze 13. století. Masopustní kobliha je údajně jediným pokrmem, který se již v 13. století rozšířil po celé zemi coby neodmyslitelný a opravdový masopustní chod. Tomuto moučníku byla dříve přisuzována magická síla. Několik kousků z první upečené várky koblih se vždy uschovalo, usušilo a posléze rozdrtilo na prášek. O něco mladší jsou zmínky o ženách – kobližnicích.

Ve středověku slovo koblih symbolizovalo masopust – maso není. Proto se v té době v receptech setkáme s různými náplněmi, ale také mnoha druhy koření, které hospodyňky do koblížků přidávaly. Nejčastěji to byla řeřicha, šalvěj či kdoule. Koblihy se smažily ve vysoké vrstvě toho nejlepšího oleje (někdy i bukvicového). Protože lidé ještě v té době nedokázali konzervovat olej, proto si v zimním období, kdy se lisoval, oblíbili právě smažené koblihy. Ty s dírou nosí na svém rožni pohřebenář, masopustní postava se zvláštním názvem. Na hůl si jako výslužku od hospodyň z jednotlivých stavení navléká koblihové prstýnky, nebo si na ni napichuje kusy slaniny.

Rakušané tvrdí, že to byla právě jejich dvorní kuchařka Cäcilie Krapfen, která v roce 1690 o masopustu koblihy vymyslela, naplnila meruňkovou marmeládou a po usmažení velmi úspěšně pod názvem Cecillikugeln prodávala. Po ní se prý i kobliha, německy Krapfen, jmenuje. Vídeňákům koblihy chutnaly, jedly i na dlouhém Vídeňském kongresu v roce 1815, dle dochovaných záznamů se jich tehdy usmažilo a snědlo neuvěřitelných 10 milionů kusů!

Pověst na závěr:

Říká se, že kdysi jedna nešťastně zamilovaná kuchařka omylem vložila připravené těsto do oleje, namísto do trouby, a právě tak vznikly koblihy.

Zdroj: ceskezvyky.cz

🥯🥯🥯🥯🥯🥯🥯🥯🥯🥯🥯🥯🥯🥯🥯🥯🥯🥯🥯🥯🥯🥯

čtvrtek 15. ledna 2026

❄️V úterý ráno ...

... mi psala kamarádka z Velkých Karlovic, že mají fůry sněhu ...
Když jsem ji odepisovala, posteskla jsem si, 
že u nás to se sněhem není nic moc, 
ale mráz nám maluje okna ve verandě.
Sotva jsem zprávu odeslala, mrknu do okna ...
Chumelilo, to bylo za letošní zimu poprvé,
co padaly opravdu velké kusy sněhu, byla to nádhera.
Krásně sněžilo celé úterní dopoledne.
V úterý byl ještě chodník po odhrnutí bílý, Cvalíček se tu podepsal.
 Druhý den už na něm nebylo stopy po sněhu, taje, máme nad nulou.
Jedna podvečerní, asi ještě z neděle, kdy nám mrzlo.
Príma čtvrteční den
a děkuju všem, že jste se přišli podívat na můj blog.
❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️