🌷Okénko do kuchyně 572.

Úterý má někde označení Šedivé někde Žluté – v obou případech se název odůvodňuje počasím typickým pro tuto dobu (v dubnu je proměnlivé počasí, a tak může být jak slunečno, tak zataženo). Šedivé prý i podle pavučin, které se měly pečlivě vymést z domu.

Kromě pokračování v úklidu a vymetání pavučin nebylo na programu nic zásadního, dalo by se říct, že to je chvíle klidu.

🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷

Dnes si dáme vývar s těstovinovou rýži.

Minulý týden byla sekaná, udělala jsem rovnou i karbanátky.

Týden počkaly na mrazáku a jak se teď hodily.

 Jenom jsem udělala bramb.kaši s ledovým salátem.

Rajskou omáčku s masovými kuličkami máme rádi, 

dlouho nebyla tak přišla vhod.

Závitek z vepřového masa s rýži a červená řepa

Když nevím, co vařit, dám do trouby kuřecí maso.

S bramborem a okurkovým salátem přijde vždycky vhod.

Těším se až budeme mít vlastní okurky, 

ale to si budu muset ještě nějaký čas počkat.

 

Na bramborové placky, jak jim u nás říkáme, jsem měla dlouho chuť. 

Málem jsem je zapomněla vyfotit, 

tak tady je poslední chudáček ze zbytku těsta, křivý a už studený, 

ale stejně jsem ho ještě odpoledne snědla.

Bublanina s vypeckovanými třešněmi,

tentokrát zavařenými ve vlastní šťávě.

Pohodové předvelikonoční úterý

a všem návštěvám děkuju za váš čas, 

co jste u mě na blogu strávili.

🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷

🌺 Pro lepší náladu

V tento den by se nemělo pracovat,

To ovšem neplatí pro hospodyně. Ty mohly pokračovat v pořádném úklidu domova.

A proč Modré?

Podle jedné teorie je to odvozeno od barvy látky, kterou se zdobily kostely, spíše jde o překlad německého "blau", to kromě modrý znamená také "neschopný práce" nebo i "podnapily".

🌺 

🌺 

🌺 

🌺 

🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺

💖Kožuškov v letním čase ...

Bětuška tady do mě hučí, ať Vám připomenu, že se v noci měnil čas.

Vím, že to víte, ale musela jsem, ať od ní mám pokoj.

😺😺😺😺😺😺😺

Počasí nic moc, sice neprší, ale kožušky ozýbají tlapičky,

 tak se venku zdržují jenom nejnutnější dobu. 

😸

V týdnu, to byla jiná, to se lítalo po zahradě.

Bětuška se válela na sluníčku a užívala si tepla.

... to ještě netušila, že na ní někdo číhá.

Jonášek se chystá ke skoku na nic netušící Bětušku.

Jako na dostizích, to je skok.

Takové přepadení, to byl šok.

Chvíli ji trvalo, než se postavila na nožičky ...

... a Jonymu utekla.

Ten je vykulený z toho, jak mu zdrhla.

Vymyslel si jinou zábavu,

půjde otestovat vypletou zahrádku.

Váleníčko, válení ...

... to je teprve zábava.

Je třeba přepudrovat kožušek.

To se válí sudy, záhonek je uválcovaný raz dva.

A když se zapomene a nezabrzdí včas sjede až na chodníček,

to je z toho pak pěkně vyvalený, kde skončil.

"No nic, záhonek jsem uválel a co teď?"

" Bětka tu není, abych se s ní poškorpil ..."

"No nic umyju se, ať zase panička nebrble,

 že mám drsný kožušek."

"Jde na mě spaní, asi půjdu domu."

Cvalíček už ho čekal v křesle ...

Za chvíli se ozývalo dvojí chrupkání.

Brunda taky za pěkného počasí vyrazila na zahradu.

Všechno obešla, tak honem domů.

Doma už na radiátoru podřimuje Bětka. 

S hlavou pod ošatkou si myslí, že ji nikdo nevidí.

Brunda se uvelebí k radiátoru na kostku.

tam se kožušek krásně vyhřeje.

To byl dnešní Kožuškov,

když nám ještě sluníčko hřálo. 

Dnes už je to jinak, vrátila se na chvíli zima.

❄️

Mějte pohodovou neděli

a všem vám děkujeme, že jste se u nás zastavili a pobyli.

💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖

🌺Zítra je ...

Květná neděle (latinsky Palmare nebo Dominica in Palmis) se koná týden před Božím hodem velikonočním (Velikonoční nedělí). Oslavuje příchod Ježíše Krista do Jeruzaléma a zahajuje tzv. Pašijový týden. Rovněž jde o šestou a poslední neděli postní.

Zvyky a tradice Květné neděle

Květná neděle v roce 2026 připadá na 29. březen. Věřící se shromažďují do průvodu. Ještě před jeho zahájením kněz předčítá některé z evangelií o Ježíšově příjezdu. V čele průvodu často jde i osel, případně kněz na oslu jede.

Svěcení kočiček

Ježíš byl při svém příjezdu do Svatého města vítán palmovými ratolestmi. U nás palmy nerostou, lidé obvykle nesou větvičky vrby jívy s rozvíjejícími se pupeny, tzv. kočičky, které kněz pokropí svěcenou vodou.

Svěcené větvičky si lidé odnesou domů, kde je mají chránit před nemocemi. Až téměř po 11 měsících – před Popeleční středou v dalším roce – se spálí a o příštích Velikonocích vymění za nové.

Pašije

V kostelích se čtou úryvky z evangelií o Kristově utrpení a smrti. Kněží se odívají do červeného roucha, protože právě červená je liturgickou barvou tohoto svátku.

Pověry Květné neděle

Lidé věřili, že pečení v tento den přináší smůlu, zapekly by se všechny jarní květy a nebyla by ten rok žádná úroda. Každý by si navíc měl na sebe vzít nové oblečení, aby pak po celý rok „jen kvetl“.

🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺

😡Proč se říká ...

Fúrie

Jako fúrie se dle slovníku označuje zuřivá, zběsilá bytost. Hovorový termín se používá pro osoby ženského pohlaví, synonymem je semetrika. (V překladu znamená furia zběsilost, zuřivost od furere, což znamená zuřit nebo běsnit). Zaskočit nás v tomto slově může čárka nad u. Jedná se totiž o slovo cizího původu, na které se současná česká pravidla, která nám říkají, že uprostřed slova píšeme vždy kroužek, nevztahují.

Abychom zjistili původ slova musíme se vrátit o mnoho let zpátky – do dob starého Řecka a připomenout si tehdejší bájesloví. Bůh podsvětí Hádés a jeho žena Persefona měli tři služebnice, kterým se říkalo Erínye. Nebyly to žádné krasavice, oči měly zalité krví, místo prstů drápy, ve vlasech se jim kolem ohyzdného obličeje kroutily zmije. Představovaly bohyně pomsty a kletby a pronásledovaly každého, kdo se jakkoli provinil – ať už to byl některý z bohů, nebo obyčejný smrtelník. Do římské mytologie tyto bytosti vešly jako Furie.

Zmíněné latinské slovo pak přešlo do češtiny a časem zobecnilo na širší označení hádavé, zuřivé či zlé ženy: fúrie. Můžeme se setkat i s označením Lítice, které funguje úplně stejně jako slovo Furie. S velkým písmenem se vztahuje k bohyním z řecké a římské mytologie, s malým písmenem označuje vzteklé ženy. Od slova Lítice nám rovněž vzniklo, dnes už značně knižní, slovo lítý – zuřivý, zběsilý.

Legenda o Erinyích:

Bůh podsvětí Hádes a jeho žena Persefona měli tři služebnice: Alléktó – bohyni nesmiřitelného hněvu, Tísifoné – mstitelku vražd a Megairu – zosobnění závisti. Společně byly známy jako Erínye, nebo také Lítice. Sídlily v podsvětí, odkud je na svět vysílaly stíny zavražděných nebo je přivolávala kletba pozůstalých. Byly oděny v černém, přepásané rudou šerpou, s ohyzdnou tváří, krví podlitýma očima, drápy místo prstů a hady vplétanými do vlasů. Na zem přicházely zahalené v mlze . . .

Zdroj: ceskezvyky.cz

😡😡😡😡😡😡😡😡😡😡😡😡😡😡😡😡😡😡😡😡😡😡

🌷Včera ...

... byl poslední slušný den, co se počasí týká.

Navěšela jsem venku pár vajíček,

dala do truhlíku primulky, co mi dovezla kamarádka.

Jeden rok se stalo, že vajíčka skončila pod sněhem, 

uvidíme, jak tomu bude letos v předpovědi slibují ledacos.

Chtěla jsem macešky nasadit zvlášť do truhlíku,

 ale udělám to, až se zase ukáže pěkné počasí.

Teď jsem je jenom v květináčích posadila mezi vřesy.

Ještě jsem vyprala prádlo. 

Na balkoně to na sušáku krásně uschlo, foukalo tam.

Kdo ví, kdy se zase bude dát sušit venku.

Pěkný čtvrteční den u nás prší,

teď dokonce začal padat sníh s deštěm.

Všem děkuju za váš čas, co jste strávili u mě na blogu.

🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷