🍴🍵Na listopad

  Kulinářské vandrování

 aneb putování za místními dobrotami.

Použila jsem opět kalendář s obrázky 

Kamily Skopové

Zdroj: Kalendář Kulinářské vandrování 

aneb Putování za místními dobrotami

od Kamily Skopové.

🍴🍵🍴🍵🍴🍵🍴🍵🍴🍵🍴🍵🍴🍵🍴🍵🍴🍵🍴🍵🍴🍵

🍛🍲🍴Okénko do kuchyně 502.

Dnes si uvaříme květákovou polívku s pohankou.

Těstoviny máme rádi a k nim třeba kuřecí kousky s cuketovou majdou, 

kterou mám zavařenou od léta ve skleničkách ve sklepě.

Ke kávě si upečeme bábovku.

Príma úterní den

a děkuju, že jste se přišli mrknout do okénka.

 🍛🍲🍴🍛🍲🍴🍛🍲🍴🍛🍲🍴🍛🍲🍴🍛🍲🍴🍛🍲🍴🍛🍲

🍋🍊Pro lepší náladu

Byl jsem darovat krev a bylo to naposledy.

Tolik takových blbých otázek:

Čí je to krev? Odkud je? Proč je v kýblu?

🍋

Omluva ženy, když zjistí, že muž měl pravdu:

"Se neposer!"

🍊

Učitel se ptá žáků, jak vysoká je jejich škola.

Po chvíli Pepíček vyhrkne: "1,3 metru."

Učitel šokovaně: "Jak si na to přišel?"

"Snadno! Měřím 1,6 metru

a školy mám po krk!"

🍋

Něco mě píchlo u srdce.

Fakt jsem si myslela, že je to láska.

Ale byl to jen drát z podprsenky.

🍊🍋🍊🍋🍊🍋🍊🍋🍊🍋🍊🍋🍊🍋🍊🍋🍊🍋🍊🍋🍊

💓Z Kožuškova

Ogaři kočičí zase jednou zašli do ptačího divadla ...

Jonáška to očividně nebaví ...

Vím proč.

Jonášek totiž v tom divadle sem tam hostuje. 

Tento měsíc právě zahájil sezónu.

Celkem náročné představení, hraje tam totiž sám.

Ostatní herci odletěli.

Cvalíček zaspal Jonáškovo divadlo.

Když jsem ho upozornila, že už to začalo,

 prý to zná, že už to viděl.

Brunda se vyvaluje na parapetu, 

sluníčko ji svítí na záda a radiátor na nožičky.

Je vidět, jak si lebedí.

Když si sedne plaší mi ptáčky v krmítku.

Bětuška na vyhlídce ...

Lísání to by ji šlo.

"To je moje židle, nikomu ji nedám!"

Dnes nade mnou měla dozor,

 nějak ji to zmohlo a usnula.

Krásnou a pohodovou sváteční neděli

přejeme z Kožuškova 

a děkujeme, že jste se na nás přišli podívat.

💓💓💓💓💓💓💓💓💓💓💓💓💓💓💓💓💓💓💓💓💓💓💓💓

🪶Draní ...

... peří a lidové zvyky.

Draní peří (tzv. „dračky“) – práce spočívající v oddělování husího peří od brku – bývala vedle předení druhá hlavní ženská zimní práce. A také forma zimní sousedské výpomoci. Dračky bývaly zároveň vítanou přátelskou besedou, při které se vyprávělo, zpívalo, hrály se i různé hry.

Dříve venkovské děvče považovalo hojnost peřin za chloubu, hospodyně po celé léto pečlivě ukládala každé pírko peří, protože v létě nebyl čas na draní. Pilně po celé léto škubala, podškubávala husy a kachny, aby měla na draní pěknou zásobu peří. Měla ho hojně v komoře na půdě a když nastaly dlouhé podzimní a zimní večery a ženy se shromáždily, přinesla hospodyně peří buď v hrnci, nebo pytlíku. Donesené peří muselo být toho večera sedráno, poněvadž by se jinak hospodyni nepovedla housata. Když bylo přinesené peří sedráno, postavil se hrnec po peří dnem vzhůru, kdyby však někdo nádobu, v níž bylo peří vyklepal a vyčistil dříve, než bylo všechno peří sedráno, zchromla by všechna housata.

🪿🦆🪿🦆🪿🦆🪿🦆🪿🦆🪿🦆

Prázdným brkům zbavených praporků peří se říkalo pápěrky. Ty se nevyhazovaly, postarali se o ně chudší lidé, kteří nemajíce peří, plnili jimi polštáře pro sebe. Tyto polštáře zvané „pápernice“, byly jen takovou výpomocí z nouze, poněvadž se jistě na nich spalo špatně. Z větších per, pokud se z nich neodrala špička, bylo možné svázáním vyrobit mašlovačku na potírání pečiva při pečení.

Poslední den draní peří, na který se všechny dračky peří vždy těšily, byl spojen s pohoštěním za vykonanou práci a říkalo se mu doderky. Té dračce peří, které zbylo v ruce poslední pírko, se říkalo pápěrnice, nebo bába a toto označení jí zůstalo až do příštího draní peří. Na doderky se dle možností hospodyně podával čaj s rumem, káva, jemný likér, smažené šišky a koblihy, buchty a vánočka, ohřátá uzenina. Na slavnostní večeři nechyběla ani kořalka, po níž se ženy rozveselily natolik, že se vracely domů dosti pozdě a rozjařeně.

Na Chodsku hleděli, aby bylo peří sedráno do sv. Martina, neboť tam platí pořekadlo:

„Do Martina dere, po Martinu přede!“

Kde přástek nebylo, tam se dralo třeba po celou zimu. „Dračky“ chodily od stavení ke stavení, až měli všude peří sedráno.

Na Lašsku se draní peří říkalo "škubačky". V Bystřici pod Lopeníkem na Slovácku byl na konci drhnutí "adamáš". V okolí Zvole na Vysočině se slavnostnímu ukončení drhnutí říkalo "dudírek".

Draní peří bylo přirozenou formou dřívějšího společenského života na venkově, který ženám umožňoval, aby si při své práci zpívaly, vyprávěly různé historky, báchorky, pohádky či místní pověsti a práce jim přitom zároveň lépe ubíhala. Vzhledem k tomu, že při této činnosti nikdy nechyběly ani děti, mnohé ze zajímavých příběhů a vzpomínek se tak předávaly z generace na generaci a jsou známy dodnes.

Zdroj: ceskezvyky.cz

🪶🪶🪶🪶🪶🪶🪶🪶🪶🪶🪶🪶🪶🪶🪶🪶🪶🪶🪶🪶🪶🪶

🐦🕊️Do krmítka ...

... nám chodí opět ptáčci.

Když svítí ranní sluníčko, což je už hodně málo, tak se dobře fotí.

Nejvíc nás navštěvují Sýkorky koňadry, těch je opravdu hodně.

Sem tam přiletí Sýkorka babka.

Taky se v krmítku občas ukáže Brhlík ...

Asi se mu zalíbilo nově namalované srdíčko,

ale dal mi patřičně najevo, že se fotit nebude.

Každý den přijde na hostinu malinká Sýkorka modřinka.

Sem tam přiletí hejno Vrabců, 

ale už jich není zdaleka tolik, jak jich kdysi bývalo.

Někdy je v krmítku pěkný šrumec.

Sýkorky jsou hodně rychlé,

 vezmou semínko do zobáčku a hajdy na strom,

tam si ho rozlousknou. Jsou to fofry.

Pěkně čekají na ostružinách ...

Sýkorka už slunečnici ukořistila 

a může si spokojeně na semínku pošmáknout.

Zrníčko v zobáčku a jde se louskat ...

Na to všechno hemžení v krmítku dohlíží přísný Zvonek.

Děkuju za vaši návštěvu

a přeju všem príma den.

🐦🕊️🐦🕊️🐦🕊️🐦🕊️🐦🕊️🐦🕊️🐦🕊️🐦🕊️🐦🕊️🐦🕊️🐦🕊️🐦

🍓🫐🍒🍅Až se zima zeptá ...

... co jsem dělala v létě, 

asi ze mě velkou radost letos mít nebude.

Není toho tolik, jako jiné roky.

🍓

Jako každý rok i letos jsem pro Vás připravila článek

 o mém zavařování a křečkování na zimu.

Úroda byla letos hodně bídná,

postaraly se o to jarní mrazy a letní sucho.

Ale přece něco ve sklepě přibylo.

Začala jsem, jako každý rok, jahodami.

16 skleniček džemu putovalo do sklepa do regálu.

Čeho se nám ale urodilo, to byla letní jablíčka.

Nebylo jich tak moc jako jiné roky, ale stačilo nám to.

Jelikož hodně hnily, protože vosy a kosi na nich byly denním hostem,

Vařili jsme kompoty, pekli štrůdly 

a zavčas jsem z nich nadělala jablečné pyré.

Pak jsem ještě zavařila další várku, ale už menší.

Dále jsem dělala Uncle bens, jak já říkám "cuketovou majdu".

Vše je nakrájené a jdeme na to ...

Cibulka už se smaží ...

Mezi tím jsem namyla sklenice ...

No a šup s nimi do regálu ve sklepě.

Postupně jak dorůstaly okurky jsem je zavařovala.

Zrovna tak i ostružiny. 

Zavařovací hrnec nechám rovnou ve sklepě ve staré prádelce,

ať to nepřenáším jako kočka koťata.

Pár sáčků fazolek na omáčku je nakrájených na mrazáku.

Letos byly hřibové žně.

Nakrájet, podusit na domácím sádle ...

... dát do zamrazovacích sáčků 

a šup s nimi do mrazáku.

V zimě se sejdou.

Úplně poslední bylo, že jsem zavařila

pár vepřových konzerv v zimě přijdou vhod.

Stihla jsem je zavařit ještě za krásného podzimního počasí v pergole.

Všechny drží a můžou do regálu do sklepa.

Letos to není nic moc, ale snaha byla.

Úrody moc nebylo, počasí se postaralo, 

abych neměla moc práce se zavařováním.

Sterilované zelí jsme dělali loni, 

děláme ho vždycky s dcerou na dva roky.

Dýni jsem nesadila, mám ještě zavařenou od loňska,

Pepan ji nejí a mně to stačí.

Ještě jsem naložila 30 vajíček do vápna, 

můžete je vidět pod regálem na zemi,

budou na vánoční pečení.

Co je přeškrtnuté, to je z minulého roku.

Vepřovky budou na chleby i na rychlé vaření.

Ještě jsem si uvědomila, 

že mám na mrazáku pár sáčku s borůvkami na koláč,

 ale vyfocené je nemám.

🫐

Takže my jsme na zimu připravení

a až se mě zima zeptá, 

co jsem dělala v létě odkážu ji na můj blog.

🌶️🥒🫑🍎🍐🍓🫐🍒🍅

Děkuju všem, kdo došel v článku až na úplný konec

a přeju pohodový a klidný den.

🌶️🥒🥬🌽🫑🍎🍐🍓🫐🍒🍅🌶️🥒🥬🌽🫑🍎🍐🍓🫐🍒🍅🌶️