Ano, tam kde je ta lopatka, seděla v neděli Bětka a pérovala mě za to,
že mám zarostlou zahrádku.
Šlo mi to krásně od ruky, zahrádka byla vlhká, plevel vyskakoval sám.
Vzala jsem si to k srdci a hned na druhý den, brzy ráno,
jsem se pustila do pletí.
Ne to kecám, musela jsem přiložit ruku k dílu,
ale s touhle věcičkou to jde opravdu samo.
Před pár lety o tom na svém blogu psala Marijakes.
To prostě jenom stojíte,
jednou rukou točíte místo kopání a pak jenom vyberete plevel.
Druhou ruku si klidně můžete dát v bok.
No a tady je výsledek ...
Okurky jsem si vypěstovala doma a nasadila na záhrádku až po 20. květnu.
Přikrývala jsem je na noc sklenicemi, ale okurky chřadly zimou i tak ...
... rajčata u potoka ...
Hrášek už bude snězený.
Na konci května jsem vedle nich vysela další,
ani za čtrnáct dnů nevylezly, tak jsem nasela třetí várku.
Jak se ukázalo teplé počasí vylezly všechny a ty podchlazené se vzpamatovaly,
rostou kvetou a mají už i prťavé okurčičky.
Když začalo hřát sluníčko, pletí jsem nechala,
protože práce není zajíc a neuteče mi
a že by to někdo za mě dokončil, to fakt nehrozí.
Bětka mě celou dobu hlídala,
ale já jsem se nedala i když měla kecy s pletím jsem skončila ...
Ale druhý den opět brzy ráno jsem byla nastoupená venku
a pokračovala v práci.
Dráb už čekal pod stromem.
Vyplela jsem růžičky pod oknem ...
Další rajčata mám v kyblíkách ve dvorku u kůlny pod stříškou,
tam se jim líbí, neprší na ně a tolik nefouká.
To první má ulomený vršek, že by zbloudila kroupa?
Letos rajčat moc nebude, ale hlavně,
že něco bude s takovým počasím, co bylo v květnu.
... dýni, patizon a cuketu jsem taky dala do pořádku,
však jsem je sela 3x, ale moc nerostou.
Vedle jsou fazolky na omáčku, moc mi jich taky nezbylo, snad se tam něco urodí.
Není tu moc dobrá hlína, proto zahrádku zruším, už o tom uvažuju pár let.
Na podzim tu nasadíme maliny, angrešty ...
když už je to poryté, je škoda to nechat ležet ladem.
Takže mám zase na chvíli od Bětky pokoj,
ale ona si zase něco najde.
Tady už mě opět buzeruje, že bych mohla posekat trávu ...
a tak to je u nás pořád dokola.
Dnes od rána držím palce kamarádovi Honzíkovi, synovi od Ivanky,
dělá zkoušky z angličtiny. Na jazyky má talent.
Mohl si stupeň náročnosti zkoušek vybrat. A1 to je úplný začátečník,
až po C2 to je rodilý mluvčí. Honzík si po konzultaci s paní učitelkou vybral C1.
V určitý čas mu zavolá nějaký, anglicky mluvící, zkoušející z ciziny.
Takže v 7.10 ráno bude mít sloh a čtení.
Od 13h odpoledne mluvení.
V pokoji bude mít kameru, aby měli zkoušejíci kontrolu, že je v pokoji sám
a nikdo mu nenapovídá.
Honzík to dá, má spoustu kamarádů a kamarádek v cizině.
Denně je s nimi v kontaktu, buď písemném nebo si telefonují.
Tady je Honzík s Cvalíčkem, když u nás byli v květnu.
Mějte pohodový den a já budu držet pěsti
a když mi pomůžete budu ráda i Honzík to ocení.
Děkuju, že jste vydrželi až do konce článku.
🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀
