To svět neviděl, vánoce jsou dávno minulostí
a panička tu má furt vánoční koberec. Pořád ji dáváme najevo, že by ho měla uklidit, ale ona ne.Raději si ho nechá od nás roztrhat, ale neuklidí ho, prý krásně hřeje.
To je váleníčko, při tom hned omládnu
a zapomenu, že mi už bude v létě12let.
Myslím si, že se moje barva kožušku se ke kobercu moc hodí.
Jééé, pardon za tu fotku nemůžu,
to mě tak blbě vyfotila panička. Ale nic vám tím nenaznačuju, fakt.
Ještě chvilku a bude koberec srulovaný.
Baví mě strašit Jonáše a Bětku. Pěkně si vlezu pod koberec ...
Bětka je zvědavá, co je to za hrč...
... nakukuje dovnitř, že by tam bylo strašidlo..
Udělám na ně baf a Jonáš se lekne a uteče ...
Bětka je odvážnější, budu na ní muset něco vymyslet.
Tak si tu spokojeně sedím, jak stará indiánka a je mi teploučko.
Brunda odešla, ale Jonáškovi to nedá.
Musí zjistit, jaké strašidlo bylo pod kobercem.
Nahlídá ze všech stran, ale nic nevidí ...Dokonce pod koberec vleze, ale strašidlo tam není.No co, tak jsem se musel přesvědčit, jestli je vzduch čistý, ne. Cvalíček zatím odpočívá na křesle a jenom se směje pod fouskami,
Jonáškovu chování..
Budu sedět a sledovat koberec, já zjistím, kdo tam straší.
Už ho bere spaní a z hlídáním bude brzy konec. No jasně, už ho to zmohlo a spí oba. Tak pššššt, ať je nevzbudíme.
Krásnou a pohodovou neděli
přejeme všem návštěvám
a děkujeme, že jste k nám zavítali na blog.