Jednou jsem si zase vyšlápla z města domů pěšky..
Přejdu koleje po kterých jezdí Rožnovka
a tam už začíná naše vesnice ...
Vyšlápnu schody ...
Uf a už jsem nahoře ...
Máme tu nový odpadový koš, to vítám,
posledně tu byl hrozný binec.
Rozházené petky, no hrůza.
Co jsme se tu nachodily se švagrovou s kočárkama
pěšky do města, byla to vždycky krásná procházka.
Schody nebyly ještě tak hezké jako teď,
byl každý jiný a nájezd na kočárek taky nebyl.
Snášeli nebo vynášeli jsme je po jednom nahoru či dolů.
Stromy okolo cestičky sázely děti ze ZŠ.
Maty byl tehdy v první třídě, doma nám o tom tehdy vyprávěl ...
U lavičky je další nový koš a okolo je pořádek,
to se mi líbí.
Už jsem u prvních domků ...
Dále míjím kapličku ...
... hospodu a pizzerii U Romany, ta stojí hned u kapličky ...
... bývalou knihovnu, dětskou poradnu,
pak taky vinárnu a naposled obchod...
Dnes už tam asi nic není.
Přejdu fotbalové hřiště a jsem u školy ...
Ráda vzpomínám jak jsem tu ráno vodila vnuky
a odpoledne je zase vyzvedávala.
Mareček už chodí do školy ve městě a Maty se odstěhoval ...
ogaři mi vyrostli.
Kolem školy je nová dlažba.
Co jsme se jako vesnice osamostanili, je to všude vidět.
Už vidím naši autobusovou zastávku
na druhé straně máme nový kousek chodníku
pro vystupování z autobusu ...
... už je vidět školka a to už jsem vlastně skoro doma.
Děkuju všem co se mnou absolvovali hodinovou procházku.
Mějte krásný den a děkuju za komentáře.
💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦
