čtvrtek 31. března 2022

Pověsti z Beskyd ...

 Radhošťské ďůry

Zdroj:Internet

Hora Radhošť se mocně vypíná nad Rožnovem pod Radhoštěm až do výšky 1129 metrů. Málokdo ale také tuší, že útroby hory jsou podle všech pověstí protkány podzemními chodbami a jeskyněmi vedoucími k podzemnímu chrámu slovanského pohanského boha Radegasta.

První zmínky o používání radhošťských jeskyní člověkem jsou z 15. století.

Později se k nim přidružily početné pověsti o pokladech pohanů, o ukryté bájné soše Radegasta, o pokladech zbojníků a konečně i popisující výpravy do podzemí při hledání těchto pokladů.

Zlatá Radegastova socha má být údajně ukryta v jeskyni "Volařce", kam ji odnesli pohanští kněží, aby neupadl do rukou křesťanů.

Z roku 1830 se dochoval rukopis Jana Šebesty, psaný švabachem na ručním papíře, který popisuje příhody o dobývání pokladu v hoře Radhošti. Je psán lašštinou a začíná takto: "Jdi od Frinštátu na ten virch kery se Okruhlo nazyva od Pusteven k tej Pustevni. Od Pustevně di k polednem okolo štyroch set krokův cesty. Tam přijděš k jednej ďůře neb vchodu do tej skály, ďůra jest mezi velkými kaměňami a peci podobná jest." Dále bylo třeba vlézt do země a putovat podzemní chodbou, až se rozšířila. Když se přišlo mezi dva veliké kameny, které prý byly hladké a podobné tvarem písmeni O, na levé straně byla vyryta znamení. Člověk musel vlézt mezi tyto kamenné desky a po několika sázích cesty našel "ďůru" v podlaze, do které bylo třeba se spustit. Znamením byly zvláštní "dubové huby", které rostly na stěně. Následoval přechod přes skalní rozsedlinu, kde v podzemí tekla voda a byla zde položena dřevěná lávka. Do žádné ďůry se uže nesmělo nahlížet, jen bylo třeba jít rovně a hlídat znamení napravo a nalevo. Pak už se došlo k jedněm dveřím a nad nimi byl klíč k uzamčené komoře. Po odemknutí se otevřela místnost se čtyřmi sloupy a dokola byla hojnost zlata.

Podobně v roce 1913 uveřejnil J.R. Vitásek popis výpravy, které se zúčastnil v roce 1848 jeho otec, hajný z Trojanovic. Tři hledači pokladů se vydali do podzemí vybavení provazem ve dvou klubkách, třemi funty litých "svěc" a za dva rýnské měli "šajnu". Ďůry jim pomohl najít ogar od Valchařů. Dostali se až do velké síně v podzemí. Nějaký Šaron měl s sebou tlustou knihu s popisem cesty. Bohužel přes hučící podzemní bystřinu se dále nedostali. Buk silný jako mužské stehno byl položen z jedné strany na druhý břeh, ale když na něj šlápli, praskal, byl notně zeslaben hnilobou. Tak se museli s nepořízenou vrátit.

Jakkoliv pohoří je radhošťské mohutné, neoplývá bohatstvím pramenité vody poněvadž propustný pískovec stahuje vodu do velké hloubky. Mohutný pramen beskydských spodních vod vyvěrá na př. až za Hulváky u Moravské Ostravy, kde zatopil uhelný důl. Tam kde se rozestoupily kamenné kry, propadl se strop a vznikly prolákliny, například Záryje u cesty z Pusteven po levé straně nedaleko za jeskyni Cyrilkou. Propadlá země je divoce zprohýbaná, sesuté stěny s obnaženými kamennými útesy příkré a rozervané. Není divu, že lid si tu vymyslil pověst o propadlém městě. Tím více pověstí se vztahuje k podzemním chodbám, v nichž za starších dob hledány byly poklady, hlavně zlato. V různých variacích vyskytuje se pověst o podzemní říčce a lávce v jeskyních. Na lávce sedí černý pes - hlídač pokladů.

V oblasti hřebenu Radhoště a Pusteven jsou na jižních a jihovýchodních svazích v několika místech terénní deprese, které na povrch vystupují jako pískovcové skalky, místy jsou mísovité propadliny jako preudozávrty. Asi 250 metrů od vyhlídky Cyrilka těsně pod cestou je vstup do rozsáhlého jeskynního systému, podle posledních zjištění dlouhého 370 metrů.

 Největší dutina má rozměry 6x3 metry, velká část chodeb je labyrintově uspořádána. Jeskyně Volařka při turistické cestě do Rožnova začíná 3,5 m dlouhým svislým sestupem a končí krátkými několikametrovými chodbami v neprůchodných komínech a zásypech.

 Poměrně malé jeskyně Černá hora, na Záryjích, Biskupovka I., II., Raichova díra, V kapradí a Šampiónka se v pověstech neuplatnily.

Radhošť byl dříve znám též jako proslulé místo sabatů čarodějnic. Slétaly se sem na Skalíkovu louku a o filipojakubské noci prováděly svoje pekelné reje. Troje podzemní chodby, zvané též "ďůry", údajně vycházejí z Radhoště k Velehradu, k Jablunkovu a Turci. Existuje domněnka, že při nejmenším jsou jeskyně na Pustevnách spojeny jsou s dírami radhošťskými a jen tam, kde jsou Záryje se jeskyně se propadly.

Zdroj:Internet

🌄🌄🌄🌄🌄🌄🌄🌄🌄🌄🌄🌄🌄🌄🌄🌄🌄🌄🌄🌄🌄🌄🌄🌄🌄🌄🌄🌄🌄🌄

středa 30. března 2022

Až do pondělí ...

... bylo počasí opravdu krásné, denně svítilo sluníčko až do samého večera.
Ještě v pondělí bylo víc jak 19°C.
Máme tu letní čas, ten mám moc ráda, večer je dlouho světlo a to je paráda. 
Zvyknout si na letní čas mi nečiní žádné problémy,
 jsem přizpůsobená raz dva. 
Celý týden jsem, po chvilkách, něco kutila na zahradě.
Radost mi dělají Ifejony, jsem ráda, že je nesežrali hraboši
a že znovu vykvetly.
Tyto jsou krásně růžové, ale na fotce se tak netváří.
Bledulku jsem nasadila loni do zahrádky,
 protože se mi objevila na místě, kde věším prádlo.
Krokusy se krásně rozrostly z některých už jsou pěkné trsy.
Hyacinty lezou ze země hodně pomalu, chybí jim vláha.
Sem tam na zahradě žlutě svítí Orsej
Sněženky pomalu dokvétají.
Ale začínají zase Sasanky, těch náme vzadu na zahradě taky hodně.
Celou dobu mě dnes doprovází Cvalíček.
Kontroluje, jak rostou loni nově nasazené jahody ...
Kontroluje Narcisy. Tolikrát jsem je vyryla a přesadila, 
vždycky tam nějaká cibulka zůstane a vytvoří se nový trs. 
Jsou to nejstarší naše narcisy, takové ty plné, říkám jim obyčejné.
Překontroloval rozebranou udírnu a kompostéry.
Pondělkem nám zatím teplé a slunečné počasí skončilo.
Nezbude nám nic jiného, než věřit, že se teplo co nejdříve vrátí.
Pohodovou středu asi dnes u kamen.
Děkuju, že jste se k nám přišli mrknout, vážím si toho.
🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺

úterý 29. března 2022

Okénko do kuchyně 364.

Dnes si uvaříme obyčejnou bramboračku.
Vepřové kostky na koření Giros s těstovinou.
S návštěvou si dáme jahodovo-banánový řez.
Tentokrát není na plech, ale jenom malý kulatý.
Děkuju, že jste přišli mrknout do okénka
a všem přeju klidný den.
🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺

pondělí 28. března 2022

Vtipy na poslední březnové pondělí

🌺🌺🌺
S příchodem jara jsem najela na dělenou stravu.
Řízek sním v kuchyni a salát v obýváku.
🌺
Dnešní zlatokopky už neloví v barech,
ale dávají si kafčo na benzínce
 a sledují, kdo natankuje plnou.
🌺
"Tak co, kámo, přibyly ti po svatbě starosti?"
"Ne, naopak. Žena mi řekne, kdy mám vstát,
kdy snídat, kdy se vrátit domů z práce
na co se dívat v televizi a taky kdy se mi chce šukat ..."
🌺
"Hele, jakou sexuální polohu máš nejraději?"
"Ty pořád meleš jen o sexu, povídejme si třeba o hudbě."
"O.K. a dělala si to už někdy na klavíru?"

🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺

neděle 27. března 2022

Z Kožuškova

Máme tu poslední březnovou neděli a s ní další Kožuškov.
Brunda přes den chodí ven málo a když, tak jenom na chvíli.
Nejraději vyráží ven jak se zešeří a vrací se pozdě v noci.
 Ještě že Pepan chodí pozdě spát a pustí ji domů.
Tady přemýšlí, jestli jít na sluníčko nebo ne.
Cvalíček se pořád válí v zahrádce, 
právě si přišel odpočinou domů do křesla.
Na okně je to taky príma.
Jonášek, ten je venku celé dny, 
jenom příjde mrknout do misky a zase maže ven.
Opalování na sluníčku bude asi jeho hoby.
Převaluje se z boku na bok
 a nastavuje břušek sluníčku, ale má ho pořád bílý.
Nebojte na Bětušku jsem nezapomněla, to bych si fakt nedovolila.
Chodí po zahradce a je na ní vidět, že ji chybí kytky a motýli.
Docela se bez nich nudí a nemá nikde příjemný stínek.
Pohlídá mi prádlo, protože teď, jak jsou krásné dny se pere pořád.
Dohlídne na odpadkový koš z pokojíku, aby nikde neutekl.
Upozorňuje mě, kde vykvetla nová kytka a čeká, až ji vyfotím.
Právě objevila růžové a modré Ifejony.
Zahrádka je suchá a vůbec nic se nezelená.
Snad se už příští týden dočkáme trochu deště.
Dočetla jsem se, že kolik deště v březnu, tolik deště v červnu. 
Tak se máme na co těšit v březnu zatím pršelo snad jednou a to bídně.
Nakonec článku ještě trochu sněženek, než nám odkvetou.
Děkujeme všem, kdo k nám zavítal na náš kožuškovský blog.
Mějte klidnou a pohodovou neděli.
💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖

sobota 26. března 2022

O kočkách

 🐱🐱🐱

Zajímavosti o kočkách, které jsme dodnes možná ještě neznali.

Uvažovali jste někdy nad tím, proč se kočky nedají vychovat, jako psi? Z jakého důvodu si hrají na takové osobnosti, proč chytají myši nebo se říká, že mají devět životů? O kočkách se dá dozvědět neuvěřitelné množství nových informací.

Už staří Egypťané kočky uctívali a vypodobňovali je v kresbách, stavěli jim sochy nebo je mumifikovali a nechávali se s nimi pohřbívat. Kočka domácí sloužila člověku především jako lovec hlodavců, dnes patří spíše mezi společníka či mazlíčka. Co o nich ale ještě nejspíš nevíme?

V průměru kočka stráví 2/3 dne spánkem. Dožije-li se tedy devíti let, jen tři roky byla vzhůru. Asi 1/3 z bdělého stavu tráví čištěním kožichu.

Nerozeznávají sladkou chuť, proto se nemusíte bát, že by vám snědla nedělní zákusek.

Kočka nemůže šplhat hlavou dolů, protože má drápy zakřivené špatným směrem. Chce-li se dostat zpět, většinou seskočí.

Na rozdíl od psů vyluzují 100 různých zvuků.

 Papež Inocenc VIII. je odsoudil jako zlo. Tisíce jich nechal spálit na hranici. Činu brzy litoval. Ve městě se přemnožily krysy, které s sebou přivlekly řadu nemocí.

 Čelisti koček se nemohou pohybovat do strany, proto nezvládnou žvýkat větší kusy žrádla.

Trocha anatomie:

 Nemají žádné klíční kosti. Každé ucho ovládá 30 svalů, proto s nimi mohou otočit až o 180°. 

Na čtverečním centimetru jejich těla najdete 20 155 chloupků.

 Otisk nosu je u nich stejně originální a identický, jako jsou u člověka otisky prstů.

 Mléko může v dospělosti vyvolat žaludeční nevolnosti. Když odmítá vodu, pravděpodobně z ní cítí velké množství chlóru.

Jsou velmi citlivé na vibrace a prý dokážou poznat přicházející zemětřesení 15 minut dříve než člověk.

Potí se pouze na polštářcích tlapek.

Zdroj:Internet

😺😺😺😺😺😺😺😺😺😺😺😺😺😺😺😺😺😺😺😺😺😺😺😺😺😺😺😺😺😺😺😺😺

pátek 25. března 2022

Parťáci 27.

Dlouho jsme se nepodívali, co nafotili Parťáci, tak jdeme na to.
Autorem všech fotek je Pavel Batěk
Kdo neznáte příběh pejska Jacka a jeho páníčka,
tak si přečtěte TADY
Autorem všech fotek je Pavel Batěk

🐕🐕🐕🐕🐕🐕🐕🐕🐕🐕🐕🐕🐕🐕🐕🐕🐕🐕🐕🐕🐕🐕🐕🐕🐕🐕🐕🐕🐕