Moc jsem toužila po tříbarevné kočičce, přesto jsme takovou nikdy neměli.
Až jednoho dne mi ji přivezla dcera z města. U nich v pergole se toulavé kočce narodily koťátka. Kočku si nechali a koťátka rozdali.
Že to byl kocourek, dali jsme mu jméno Saša.
Chodil pěkně do bedýnky, noci trávil doma, aby šel do sena na to byl ještě malý. Jednou ráno jsme vstali a uprostřed kuchyně byla úhledná hromádka. Manžel, mu od té doby začal říkat Brůno. Proč?
V televizi byla taková reklama na psí krmivo a holčička tam hladila velikého psa a říkala, že po granulích : "Brůno dělá pevná hovínka". A tak byl ze Saše Brůno. Ale to ještě není všechno.
Brůno rostl, postavičku měl štíhlou, však to byl také městský kocour.
Jenom měl pořád větší a větší bříško,
divili jsme se, že na kocoura má divnou postavu.
Jednoho dne vedle mě ležel a já ho hladila.
Najednou mě něco zalechtalo na dlani....
A bylo všechno jasné, žádný Brůno, ale Brunda.
Druhý den se Brundě narodily dvě koťátka.
Tak tedy naše Brunda ke svému jménu přišla.
A vám všem co ke mně zavítáte přeju krásný den.
Děkuju za návštěvu a komentáře,
ty obzvláště potěší v těch mých blogových začátcích.
💗💗💗💗💗💗💗💗💗💗💗💗💗💗💗💗💗💗💗💗💗💗💗💗
