Ne nebojte i zítra Kožuškov bude,
já jenom aby jste viděli, jak se mnou kožušci točí.
Že už máme jenom půl stolu v pergole k vlastnímu užívání to už víte.
Bětka se roztahuje čím dál víc.
Lenošení v houpačce je moc fajn, jenže ...Jenže ta naše přísavka beze mě nebude ani chvilku.


Přinesla jsem si tedy lehátko,
ráda pozoruju bílé "šlehačkové" mraky,
jak se mění a zvětšují se jako hrnečku vař.
Jonášek si zatím lebedí v houpačce sám.Co myslíte, jak dlouho to vydrží?
Jsem neoblomná ...
A už škemrá, dlouho to beze mě nevydržel ...
Jak myslíte, že jsem to vydržela dlouho zase já,
dívat se na smutného Jonáška.
Bingo! Jenom chvilinku trvalo, než se na mě zase přitlačil jeho oranžový kožušek.
Ale bohužel, zůstalo jenom u plánu ...

Kdepak, ani čtení nebude, vložila se do toho Bětuška.

Tak teda jdu zpět do prázdné houpačky.
Ano správně, byla jsem tam sama přesně dvě minuty.
"Když vedle té paničky je to taková bašta."
Packu přes packu a jdeme na to.
"Tak lušti, budu ti napovídat."
Stejně bych je láskou všechny sežrala a jsem ráda,
že je máme všechny čtyři i když nás docela dost omezují.
💖😺😺😺😺💖
Děkuju všem, kdo se přišel mrknout na to,
kdo je u nás pánem.
Krásný sobotní den, snad už dnes i u nás se sluníčkem.
💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖