Jak pravili naša tetinka.
Horko je, až sa vzduch tetélí a slunko dneskaj pálí tak, že bys na kameňoch mohl zrovna pagáčky pécť.
Taký čas značí u nás na kotároch, že je třeba nadělať sena pro dobytek.
To sa všeckého moselo nechať a celá rodina, šak aj se súsedami chodili na lúky aj vjacejkráť za deň.
To né že sa poséklo vysoké travsko a hotovo.
Senečko sa moselo chodiť obracať, aby proschlo ze všeckých stran. A gdyž zapršalo, tak znova ho jíť obrátiť a eště znova.
Dobytek by žádnú zmňatu nežrál a hospodář by býl sám proti sobě, gdyby krmíl krávu či ovce jakúsi plesnivinú, tajak dnes.
Seno moselo vydržať ve stodole nájmeněj do jara a dobytek též.
Tož to ale včíl už nikdo ani nezná.
Lufťáci ve strakatých hadrách s cuzíma nápisama jezdíja na kole a ešče aj iném harampádí po cestě s vyplazeným jazyčiskem naokolo tetinky, kerá potichu enem za táhlého cvrkotání kobylek shrabuje seno a dává ho už na sušák a majú to za púťovú atrakcu.
Fšeci majú na hlavách sluneční brýle, keré nesundávajú ani gdyž prší, šak co gdyby ta protivná gula jim posvítila až do hlubin jejich duše a osvětlila rodové vzpomínky, keré si nechali vyrvať aj s kořeňama.
No, žádný z nich už tetinku nepozdraví: "Pomož Pán Búh", gdyž už teda nepomože sám. To vytáhnú mobil a fotíja si selfie s tetinkú u tyče.
Tedy aj ta tyč není enom tak ledajaká, praví sa jí ostrévka a věšá sa na ňu vidlama seno, aby doschlo a přečkalo do svozu. Nakonec sa počeše, aby po něm stékl déšč aj rosa. Negde sa ostrévka používala namísto velkých dřevěných sušákú z latí.
A gdyby sa nekeří nestyděli, tajak ja, tetinka by nám odpověděla: "Dejžto Pán Búh". Né že by jí tato konverzace nejak zrychlila prácu lebo, že by na poli přistál pomocný anděl v montérkách se zlatýma hrabjami v rukách, ale možná by pomohla otevřít naše vlastní pomalu chladnoucí srdce.
Bláhové vzpomínky na doby minulé, říkáte si. Možná že tyto vzpomínky budeme muset znovu proměnit ve skutečnost a navázat na červenou niť, která se táhne našimi rody po tisíce let! Je na čase sundat růžové či jiné brýle a podívat se na realitu novýma očima. Dějiny se cyklicky opakují, neboť lidé se nechtějí poučit ze skutků svých, natož z chyb našich předků, přesně v souladu rytmů působících energií na lidi a Zemi.
To byla přece jiná doba, slyšíme, teď je svět moderní .. sociální sítě, eshopy, dotace, průmyslová centra (na orné půdě), supermarkety s dětským odkladištěm, otevřenost všemu a všem, couching ve všech oblastech, hlavně aby ta Mallorca letos vyšla a tak.
Žádné kravince, slépky, bída a práca, tss ..
Pokud budeme hluší a slepí k tomu, co se děje nyní kolem nás, pokud nebudeme znát skutečné dějiny našeho národa, nebudeme si umět dát do souvislostí minulé s přítomným, pak nemáme šanci rozpoznat příležitosti či nebezpečí, jež se nás budou zítra týkat a potom našich dětí.
Pokud zapomeneme i to kdo jsme a co jak se dělá, potom -
"Pán Búh s námi a zlé pryč" .. jak pravili naša tetinka .
Zdroj: Internet
🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀
