... na déšť.
V pondělí nám pár kapek spadlo,
ale váhala jsem, jestli stojí za to otevřít deštník.
Byla jsem ve městě, byl protivný studený vítr, ozýbaly mě ruce.
Včera ráno trochu popršelo, takový zahradnický deštík.
Večer bylo sucho, ale ráno je mokrá cesta, tak asi pršelo i v noci.
Na jaře by pršet mělo, ať ožijí semínka v zemi a vůbec,
aby se všechno zelenalo.
Tak snad se umyl ten prach, co všude byl.
Už i Jonášek vyhlížel, jestli se déšť neblíží.
V sobotu se objevily na obloze mraky,
ale na déšť jsme si museli počkat až do včerejška.
Foukal prudký vítr byl teplý, takže to nebylo nepříjemné.
Naproti v MŠ je vidět na bříze, jak foukalo.
Vyprala jsem ručníky, suché byly za chvíli.
Pepan konečně po roce vykopal pahýl suché vrby.
Když vidím kousek půdy bez trávy, hned tam musím něco nasadit.
Tak se stalo i teď. Pod ploten v trávě byl keřík Mochny křovité,
břížek pod plotem už neudržuju, tak jsem ji vysvobodila.
Jestli se jí tu bude dařit nevím, necháme se překvapit.
Na Sněžence si sedělo Paví oko.
Ještě trošku barev.
Kvetou sasanky, těch máme na zahradě taky dost.
Malý narcis je letos opravdu pidi, chybí mu voda.
Krokusy září do dálky a dělají mi radost.
Než se kapradiny vzbudí, krokusy už budou odkvetené.
A hlavně mezi kapradinami neseču,
když tak jenom stříhám trávu aku nůžkami,
takže ještě nezatáhlé cibulky Krokusu neponičím, tak jako sekačkou.





.jpg)
r.jpg)



