💖Z Kožuškova

Na ranním sluníčku je vyhřívání příjemné, 

obzvlášť když už nejsou taková vedra.

Jonášek domlouvá sluníčku,

 aby to už nepřehánělo a mírnilo se.

Cvalíčkovi je smutno, hledá kde se mu kámoš schoval.

Ten zatím leží na svém místě, tady ho vídávám často.

Bětuška je raději sama ...

... i když někdy se těch kočičích porad taky zúčastní.

Lepší je, ty dva kočičí ogary pozorovat zdálky.

Cvalíček by si zahrál na schovku,

 ale všude ho je vidět, žádný úkryt letos na zahrádce není.

To je poleženíčko, u zalitého záhonku s okurkami.

Tady je to ale lepší, netlačí mě to na břušek.

Bětuška od Cvalíčka obšlehla tu jeho psí polohu

 a vůbec se tak neleží špatně.

Jonášek neví, jak by si lehnul, 

aby mu nebylo takové vedro.

Kapradiny dávno stín nedělají.

Uschly i ty pod stromem,

 ale poleženíčko je tam pořád dobré.

Bětuška večer mele z posledního 

a čeká na chládek.

Že budu i ve svých létech brát schody po dvou, 

jsem opravdu nečekala, ale přece ho nevyženu.

Pohodovou neděli a všem, 

kdo dnes přišel do Kožuškova na čumendu moc děkujeme.

💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖

🐈Mezinárodní ...

 ... den koček (legendy a pověry)

Připomíná se každý rok 8. srpna. Byl vytvořen v roce 2002 Mezinárodním fondem pro dobré životní podmínky zvířat. Je to den pro zvyšování povědomí o kočkách a poznávání způsobů, jak jim pomoci a chránit je.

Do 13. století se na kočku nahlíželo velmi kladně, neboť podle jedné legendy kočka zahřívala a chránila Ježíška v jesličkách, za což ji Panna Maria vděčně pohladila po hlavě. Typická kresba na hlavě mourovatých koček proto byla pokládána za stopu tří prstů Matky Boží.

Od 13. století se pohled na kočku radikálně změnil s příchodem inkvizice. Tehdy se vše, co předtím na nich lidé obdivovali (pružné pohyby, individualita a nezávislost), stalo podezřelým. Inkvizice vyhlásila kočku za posedlou zlými duchy, protože má v očích pekelný oheň, a za spojence čarodějnic. V té době začaly být kočky upalovány spolu s čarodějnicemi, černá kočka se stala symbolem ďábla. Kočky měly mít dokonce schopnost ovládnout mrtvé tělo a proměnit je v upíra. Někde se věřilo, že černá kočka je jen přeměněný čert mající chuť na naši duši a čekající na sebemenší hřích člověka. V lepším případě, že je to rarášek, který má přinést smůlu domu a celému okolí, kde se zabydlí. S nástupem osvícenství se situace koček znovu obrátila, v období baroka a především rokoka se staly ozdobou salonů.

Systematický chov koček existuje v Evropě asi 150 let. První výstava koček se konala v Crystal Palace v Londýně v roce 1871. Objevilo se na ní i několik exemplářů siamské kočky, v té době poprvé dovezené do Evropy.

a na závěr několik pověr:

-Když kočka sedí klidně vedle Vás, budete mít klid a blahobyt.

- Když se kočka o vás otírá, budete mít štěstí.

- Když vám kočka skočí do klína, budete mít veliké štěstí.

- Když kočka zívá, zanedbáváte příležitost.

- Když kočka od vás utíká-bude tento týden prozrazeno důležité tajemství.

- Když se potká černá kočka s pohřebním průvodem předpokládá se úmrtí jiného člena rodiny.

Zdroj: ceskezvyky.cz

🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈

🦋Co u nás ...

... na zahradě lítá a leze.

Když byly kytky ještě v kondici a svěží ...

Babočka kopřivová se dělí o svačinku s Okáčem poháňkovým.

Na bylinkách se Okáčům líbí nejvíc.

Žluťasek řešetlákový na mě volal, 

ať počkám, že se chce taky vyfotit s Okáčem.

Pak ještě chtěl fotku s včelkou ...

A ještě jednou Žluťásek na Hrachoru.

Není okáč jako okáč. 

Pro změnu Okáč prosíčkový.

A ještě jeden se jménem Okáč pýrový.

Babočka paví oko na Šuškardě.

Když bylo ještě z kytek co sosat, teď už je to horší.

Bělásek řepový taky sem tam přiletí.

Modrásek obecný, 

toho tu moc nevídám.

Vosíky nemáme jenom ve skleníku,

objednali si i hmyzí hotel.

Je jim vidět jenom tykadla.

Když kvetly Kopretiny bylo na nich zase spoustu Zlatohlávku tmavých.

Letos byli hodně malí, ale čilí.

Mají rádi bílé kytky.

Když nám jednou trošku sprchlo, schovali se do Floxů.

I včelka tam našla azyl.

Včelky mají nejraději žlutou, taková barva je nejvíc láká.

Slunečnice jsou nejoblíbenější.

Nepohrdnou ani Šruchou.

Nakonec "něco", co tu přiletělo a v momentě odletělo.

Stačila jsem jednou cvaknout a bylo to pryč.

Vypadalo to jako koník. Fotka nic moc, víc jsem nestihla.

Pátrala jsem všude možně a nakonec jsem našla

Je to Saranče modrokřídlé.

Ano, přesně tak se mi to zamodralo před očima, když odlétalo.

Poslední dvě fotky jsem si půjčila z internetu.

Děkuji všem, kdo došel až na konec článku

a přeju pohodový den.

🦋🦋🦋🦋🦋🦋🦋🦋🦋🦋🦋🦋🦋🦋🦋🦋🦋🦋🦋🦋🦋🦋🦋🦋

🌻Babiččin ...

 ... průvodce zahradnickým rokem.

 Kalendář Kláry Trnkové

nás bude provázet po celý rok 2026.

Co dělaly naše babičky v srpnu.

Zdroj: Pro ceskezvyky.cz Klára Trnková
🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻