🌼Mám vypleto ...

Hned v úterý jsem se do toho pustila a opravdu s chutí.

Chodníčky byly zarostlé na těch je to vidět nejvíc.

Pepan mi pomohl dát nové okrajníky.

Další den jsem nasadila na připravený záhonek Okurky nakládačky.

Ještě je budu na noc přikrývat, dokud vejdou pod sklenky.

Dobře že mám svého zeleného pomocníka, jinak bych se uchodila.

Záhonek pod okny je taky vypletý.

Na něj většinou zapomínám na tu stranu moc nechodím.

Chodníček jsem taky dala do pořádku, byl hodně zarostený.

Ještě tady musíme dát nové okrajníky, 

ale musím počkat, až na to bude mít Pepan náladu.

U kompostu měli sraz Šneci.

Tito dva se bavili po svém a to hodně dlouho.

Láska je láska ...

 Připomnělo mi to dokument Mikrokosmos.

Mrkněte TADY trvá to jenom dvě minuty.

Celý dokument měl víc jak hodinu, 

viděla jsem ho v televizi před mnoha lety.

Dokument o přírodě byl moc zajímavý,

 pořád ho mám v hlavě i po tolika létech.

Krásný páteční den,

všem návštěvám děkuju, že jste přišli a pobyli.

🌼🌼🌼🌼🌼🌼🌼🌼🌼🌼🌼🌼🌼🌼🌼🌼🌼🌼🌼🌼🌼🌼🌼🌼

🐝O včelách ...

Včera byl Den včel.

Běžný člověk si při té příležitosti obvykle představí včelu medonosnou, její domnělé vymírání a nutnost jí „pomoci“, protože prý ubývá. Není divu – nedávno jsme vídali titulky o ohromných úhynech včel.

Kolik vlastně máme včel?

Jenže jaká je skutečnost? Den včel se netýká jen včely medonosné. Včel je u nás několik stovek druhů: mezi ně patří i čmeláci (papírově kolem 30 druhů, z nichž některé už vyhynuly) a zhruba 600 druhů včel samotářek. Včela medonosná tedy rozhodně není jediná – naopak je jednou z mála, která dnes nemá zásadní problém s přežitím. Pro někoho možná šokující zjištění, ale to, že během zimy uhynula čtvrtina včelstev, dokážou včelaři běžně přes léto nahradit novými roji.

Domestikace a varoáza

Včela medonosná je dnes spíše domestikované zvíře. Po zavlečení roztoče Varroa destructor (původně parazit včely východní v Asii) se stala na člověku prakticky závislou – bez ošetření léčivy by většina úlů nepřežila. Také potravně závisí na chovateli: včelaři často musejí včely dokrmit cukernými roztoky, protože v intenzivně obhospodařované krajině nemají po celý rok dost přirozené potravy. Roj, který uteče do volné přírody, bývá navíc obvykle odstraněn, aby nešířil choroby na registrovaná včelstva.

Opylování – kdo je skutečně hlavní hráč?

Zdaleka neplatí, že včela medonosná je hlavním opylovačem všeho živého. Každá rostlina je adaptovaná na určitý okruh opylovačů a včela medonosná zvládne účinně opylit asi 30 % kvetoucích rostlin – v praxi ještě méně, protože je florokonstantní: vybírá si nejbohatší zdroj nektaru a pylu. Navíc většinu pylu odnese v rouskách na nožkách, takže ho na květech zanechá jen málo. Často jsou proto účinnější „primitivnější“ opylovači, kteří se pylem doslova „opat­lají“.

V zemědělství – na desítkách hektarů monokultur – se úly samozřejmě nahradit nedají. Ale třeba u ovocných stromů nejsou včely příliš spolehlivé: nelétají, když je chladno, pod mrakem, fouká vítr či mrholí. V takových podmínkách čmeláci zvládnou opylovat mnohem lépe.

Kolik včelstev snese krajina?

Zdravá přírodní krajina by neměla hostit víc než ≈ 2 včelstva na km² – to bohatě stačí k opylení přirozené flóry nezávislé na intenzivním zemědělství.

Studie z r. 2016 doložily, že už ≈ 3 kolonie/km² vedou k polovičnímu úbytku divokých včel v okruhu 600 m od stanoviště: přetlak včel medonosných začne vytlačovat specializované opylovače z jejich květů. Není divu, že 70 % našich samotářských včel patří mezi ohrožené druhy.

Česká realita

V roce 2024 činila průměrná hustota včelstev v ČR – včetně národních parků – 8,2 včelstva/km². I po zimním úhynu tedy zůstáváme mnohonásobně nad doporučenou hodnotou – a včelaři úbytek beztak brzy nahradí.

„Pomoc přírodě“ chovem včel?

V posledních letech přibývá lidí, kteří chtějí „pomáhat přírodě“ tím, že si pořídí včely. Je to asi jako pomáhat divokému ptactvu chovem slepic. Začátečníci navíc patří k těm, u nichž úhyn včelstev bývá nejčastější – péče je náročná a podcenit ji vede k dalším ztrátám.

Ano, včela medonosná je užitečná – ale s mírou

Včela medonosná nám přináší nezpochybnitelný užitek: med, opylování velkoplošných kultur, rouskový pyl, vosk či propolis pro kosmetiku. Často i radost samotným chovatelům. To samo o sobě stačí jako důvod k chovu – není třeba vymýšlet další. Je však dobré si uvědomit, že při přetlaku úlů v krajině ustupuje kvalita kvantitě. „Květový“ med je pak ve skutečnosti medem řepkovým, svazenkovým či akátovým a část přikrmovaného cukru se může v medu objevit také.

Nezapomeňme na ostatní včely

Skutečný problém mají ostatní druhy včel – včetně čmeláků. Právě na ně bychom měli při Dni všech včel myslet především!

Zdroj: Internet

🐝🐝🐝🐝🐝🐝🐝🐝🐝🐝🐝🐝🐝🐝🐝🐝🐝🐝🐝🐝🐝🐝🐝🐝

💦Víkend ...

Víkend byl mokrý. 

Celý propršel, byl to déšť jemný, takový akorát s přestávkami.

Žádné velké lijáky, jak nám předpovídali se nedostavily.

Takže voda pomalu vsakovala do hodně suché půdy 

a neodtékala pryč, zůstala tam, kde dopadla.

Každý den jsem vzala deštník a kontrolovala, 

jak to roste, či neroste venku i ve skleníku. 

Čekalo mě i nepříjemné překvapení.

Slizoun jeden odporný mi ožral Patizon, 

který jsem chtěla nasadit ven do kyblíku, ještě že jsem včas zasáhla.

Druhý sežral celou Okurku salátovku.

To víte, že jsem jim zakroutila krkem a

posypala jsem granulemi celý skleník.

Ještě, že Okurky nakládačky jsem měla doma,

to by mě hodně mrzelo, kdyby mi je ožrali.

Pěkný pohled na mokrou, osvěženou zahrádku.

Konečně se všechno zazelenalo.

Dokonce mi vylezla i ta podruhé nasetá Petrželka.

Žabky pod srdcovkou už není ani vidět,

ale pořád se usmívají.

Žába pod Jukou by už taky potřebovala opravit fasádu.

Pitka pro ptáčky a hmyz přetékají ...

Déšť skončil v noci na pondělí,

to bylo ještě zatažené, ale už se blýskalo na slunečné časy.

Včera bylo krásně slunečno a teplo.

Pohodový středeční den všem návštěvám

a děkuju za váš čas, co jste strávili u mě na blogu.

💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦

Okénko do kuchyně 579. + Kočičí přání

Jako každý rok probíhá v květnu pomoc opuštěným kočkám v útulcích 

Kočičí přání

I letos jsem přisypala do mističky, 

aspoň malou částkou, dvěma kočičkám.

Pokud můžete, 

klikněte i vy na Kočičí přání

a přispějte na dobrou věc.

Přispívat můžete do 25.5.

další akce bude zase o vánocích.

Prosí o to i naše Bětuška s Jonáškem, 

taky je někdo vyhodil jako miminka ...

🙏

Dnes si uvaříme vývar s kapáním.

Brambory zapečené se smetanou a kuřecími čtvrtkami.

Toto jídlo mám hodně ráda. Chutná mi a hlavně, nedá moc práce.

S hlávkovým salátem ze skleníku nemá chybu.

Našla jsem v ledničce zbytek špaget, salám se tam taky nějaký povaloval,

vajíčka jsou v ledničce pořád. 

Byly z toho príma Zapečené těstoviny s hlávkovým salátem.

Vepřové pečené maso, se zelím a bramborovým knedlíkem.

Zbylo pár bramborových knedlíků, 

udělala jsem je s vajíčkem k tomu salát a byl oběd raz dva.

Ve sklepě jsme měli ještě pár slušných brambor na salát,

musela jsem to využít a udělat Bramborový salát s kuřecím řízkem.

O víkendu byla ke kávě Bublanina s angreštem

Už nám to ovoce v mrazáku hodně ubývá,

Ještě tam je bílý rybíz a švestky.

Snad bude letos taky nějaká úroda a zaplním zase šuplík v mrazáku

je to v zimě, jakoby našel.

Príma úterní den 

a všem děkuju, že jste nakoukli do mého kuchyňského okénka.

🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️