... lidové zvyky a tradice
S
příchodem srpna se dětem otevírá druhá polovina letních
prázdnin, zatímco hospodáři na polích pomalu završují žně.
Ty v minulosti nepředstavovaly jen namáhavou práci, ale byly
jedním z největších svátků pro celou vesnici či panství,
plným radosti z bohaté úrody. Právě v tomto období, kdy slunce
dosahuje své největší síly, se v našich krajích často
dostavují ta nejúmornější a nejspálenější horka z celého
roku. Horké letní dny se promítly i do hluboce zakořeněných
lidových zvyků. Významným milníkem byl zejména 15. srpen,
svátek Nanebevzetí Panny Marie. V tento den se věřící scházeli
ve slavnostně vyzdobených kostelech, aby si nechali posvětit
kytice natrhaných polních květin a léčivých bylin. V lidovém
prostředí se proto tomuto svátku dodnes říká den Marie kořenné
nebo kořenné Matky Boží.
Podle
staročeského dělení roku začínal Svátkem Nanebevzetí Panny
Marie čas mezi létem a podzimem, označovaný starým výrazem
poletí (polétí), tedy čas po létě a trval do 21. září.
Staročeské členění roku bylo na osm ročních období, kterého
se u nás na venkově hojně užívalo ještě koncem 19. století.
Pranostika z Horácka říká: "Matička boží odnáší léto
s sebou do nebe," nebo "Na Nanebevzetí léto odletí."
Svátek se považoval za poslední letní.
Ve
starořímském kalendáři se srpen původně jmenoval „sextilis“,
čili šestý měsíc, jelikož rok tehdy začínal březnem. Když
byl císaři Oktaviánovi, který vládl v letech 29 př. n. l. –
14 n. l., udělen titul Augustus (vznešený), byl na jeho počest
tento měsíc pojmenován „augustus“. Tento latinský název pak
přejala i většina evropských jazyků - například anglické
August, německé August, francouzské Août, španělské Agosto
nebo slovenské August.
České
jméno pochází pravděpodobně od slova srp, což býval hlavní
nástroj užívaný v raném zemědělství při žních, ty pak
obvykle končily právě v osmém měsíci kalendářního roku.
Český výklad je, ale odvozen i od staročeského slova sirpsti,
což znamená dozrávat, zráti. Říká se, že srpen má
nejkrásnější počasí v roce. Meteorologové souhlasí, přestože
nejteplejším měsícem je červenec. Srpen v teplotách, ale
zaostává jen málo a je v porovnání s červencem o mnoho méně
deštivý.
Zaměříme-li
se na srpnové pranostiky, již na první pohled nás překvapí, že
jejich počet je v porovnání s červencem podstatně vyšší.
Srpen býval v lidovém projevu měsíc, podle kterého naši
předkové usuzovali, jaká bude nadcházející zima. Např. „Je-li
v prvních dnech měsíce srpna horko, příští zima bude dlouho
bílá“. Srpnové dny doprovázejí také podvečerní nebo ranní
mlhy, které zvěstují hezké počasí. Však jedna z pranostik
praví: „Srpnové mlhy na lukách i nad potoky zvěstují stálé a
pěkné počasí.“ I rosa v srpnové trávě bývala dobrým
ukazatelem počasí v příštích měsících, vznikla tak
pranostika: „Rosí-li se v srpnu silně tráva, pěkné povětří
se očekává.“
Mnoho srpnových pranostik se točí kolem svátku sv.Vavřince (10.8.) Kdysi byl považován za první podzimní den a ukazoval, jaký by měl být podzim. Jedna z pranostik říká: "Je-li počasí na Vavřince pěkné, těš se na hezké a teplé podletí." Vavřinec také urychluje zrání plodů i plodin, a proto "Svatý Vavřinec dává slívám štulec." Opomínat nesmíme ani svátek Panny Marie (15.8.) Pranostika o ní tvrdí, že : "Panna Marie první oříšky dává." V srpnu se taky postupně začínají zkracovat dny. Za to údajně může sv.Bartoloměj 24.8. Říká se, že: "Bartoloměj svatý odpoledne krátí." Tento den byl kdysi impulsem pro zemědělce, kterým pranostika doporučovala: "Na svatého Bartoloměje, chytrý sedlák žitko seje."
Zdroj: ceskezvyky.cz
🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞
... jakpak by ne, je nasazená skoro pod stromem, 
dehg.jpeg)
