Od cérky z Valašska

neděle 1. března 2026

💖Z Kožuškova

Ošatka na okně je málokdy prázdná ...

Právě si tam užívá Jonášek.

"Co je, co mě budíš?"

Bětuška vlezla Cvalíčkovi do krabice ...

... tomu se to moc nelíbí.

Bětuška si našla príma zábavu.

Na sušáku se suší deka a visí z ní niť.

To je něco pro Bětušku, má zábavu na celé dopoledne.

Okno je obsazené pořád ...

Dospávají po snídani.

Na Jonáška zbyl košíček, ale není ho moc vidět.

V noci byl mrazík, Bětuška si vyrazila na posnídaňovou procházku

a přišla celá zmrzlá. Ještě, že ten radiátor hřeje.

Pacičky zahřáté, může zase vyrazit ven.

Večer je zase zmrzlá a nahřívá si břušek.

Brunda pozoruje cvrkot z domečku na škrabadle,

to se často nestává.

A už má zase půlnoc ...

Ogaři kočičí mají lebedu v křesle,

jako každý zimní den.

Bětuška má jasno, dnešní noc stráví u radiátoru.

Krásný první březnový den

a všem děkujeme, že jste zavítali do Kožuškova na čumendu.

Moc si toho vážíme.

💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖

sobota 28. února 2026

🌺🌞Z venku i zevnitř ...

Na bříze, naproti nám v MŠ

se usadily dvě straky a jeden strakapoud.

Hádaly se tam a štěbetaly.

Strakapoud ten kravál nevydržel a odletěl.

Dámy se dál vyhřívaly na sluníčku.

Strakapoud jim moc nechyběl.

V lednu nám začaly kvést staré Vánoční kaktusy,

mají rádi chladno, tak jim schodiště vyhovuje.

Ostatní kaktusy, co máme v jídelně kvetly už od podzimu, to jsem tu měla.

Ale teď se objevil jeden květ na červeném kaktusu, ten o vánocích stávkoval.

Nahoře v patře kvetou Kolopejky, ale nějak jsem je,

když byly hezké, zapomněla vyfotit.

Ještě růžová je trochu k světu.

Taky tam kvete Klívie ...

Lopatkovec už taky ukazuje co umí.

Růžové orchideji už bude 15let, kvete vlastně celou dobu.

Když stvol dokvétá už je vidět další nový.

Žlutá má poslední květ hodně dlouho, pořád je hezký.

Už má i nový výhon, takže pokvete dál.

Klidnou a pohodovou poslední únorovou sobotu a se sluníčkem.

Děkuju všem, kdo dnes přišel na můj blog.

🌞🌺🌞🌺🌞🌺🌞🌺🌞🌺🌞🌺🌞🌺🌞🌺🌞🌺🌞🌺🌞🌺🌞

pátek 27. února 2026

💖Krásně napsáno ...

... proto, to tady dávám.

Článek je z FB

Kočka vlastně vůbec není zvíře v tom klasickém slova smyslu, je to spíš takový malý, huňatý nájemník s velmi specifickým smyslem pro humor. Její povaha je fascinující koktejl naprosté lhostejnosti a té nejčistší lásky, kterou vám ale nikdy nedá zadarmo. Zatímco pes vám svou přízeň podepíše hned u dveří vrtěním ocasu, u kočky si musíte projít složitým výběrovým řízením. Je to mistr v tom, jak vás přimět k pochybnostem o vlastní autoritě. Má v sobě neuvěřitelnou důstojnost i ve chvíli, kdy se snaží ulovit vlastní stín a u toho se svalí z gauče. V tu vteřinu se prostě jen oklepe a vrhne na vás pohled, který jasně říká, že to byl plánovaný akrobatický prvek a vy jste ten nevzdělanec, co to nepochopil.

Nejkrásnější na kočičí povaze je ale jejich schopnost žít v přítomnosti. Kočka neřeší, co bylo včera, ani jestli máte zaplacené složenky. Pro ni je nejdůležitější ten jeden konkrétní paprsek slunce, který právě dopadá na koberec, a ona v něm hodlá strávit příští tři hodiny jako tekuté zlato. Mají v sobě ten zvláštní radar na lidské emoce, který funguje úplně jinak, než bychom čekali. Kočka za vámi nepřijde, když ji okatě voláte, ale spolehlivě se vám uvelebí na klíně přesně v tu chvíli, kdy máte v duši největší průvan. Nedělá to proto, aby vás potěšila, ale proto, že v tu chvíli jste pro ni ta nejklidnější a nejpotřebnější součást jejího vesmíru. Jejich předení pak není jen zvuk, je to vibrace, která dokáže opravit i ten nejvíc rozbitý den, aniž by k tomu potřebovaly jediné slovo. Kočka nás zkrátka učí, že k opravdové spokojenosti stačí mít plnou misku, teplé místo k odpočinku a někoho, koho můžete občas s naprostým klidem ignorovat, protože víte, že tam pro vás stejně vždycky bude.

Miluju je. Do jednoho💝

Zdroj: Internet

💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖