Žijí, nebo jen přežívají? Vadí
stromům chlad? Nebo mají problém jinde?
Všechny
tyto otázky mě napadají při procházkách naší zimní krajinou.
Proč se listnáče před zimou svlékají? Nudí se snad? A jak se
vůbec připravují na zimu? A následně na jaro? A co jehličnany?
Optikou
stromů začíná příprava na zimu již v srpnu. Dny se krátí,
což stromy poznají svými vnitřními senzory, které jim
nekompromisně hlásí: „Pozor, léto končí. Je čas.“
Od
tohoto okamžiku se stromy začínají přepínat na úsporný režim.
Zastavují růst a veškerou svou energii ve formě škrobu si
ukládají do špajzky v kořenech a dřevu.
Jakmile
na podzim udeří první mrazy, stromy se stávají zdatnými
chemiky. Rychlostí blesku začnou nahromaděný škrob měnit na
glukózu a sacharózu. Sladkou nemrznoucí kapalinu, která jim
snižuje bod tuhnutí v buňkách. To brání tomu, aby je
neroztrhaly ledové krystalky. Bez této sladké tekutiny by stromy
jen stěží přežily první silnější mrazy.
Takto
namíchaný sladký koktejl ochrání běžné stromy bez problému
do mínus třiceti. Modřín pak s klidem zvládne i teploty pod
mínus čtyřicet stupňů Celsia.
V
říjnu a v listopadu začínají stromy řešit svůj šatník.
Listnáče, a s nimi basu držící jehličnatý modřín, začnou z
listů a jehličí doslova vytěžovat všechen drahocenný zelený
chlorofyl a další sloučeniny bohaté na dusík a fosfor. Vše
cenné pak putuje k uložení do kořenů. Barvy jež na listu po
tomto vytěžení zůstávají, a podzim barevně dělají podzimem
jsou vlastně jen zbytky, které za vytěžení už nestály.
Stálezelené
jehličnany tuhle velkou čistku dělají jen u svých nejstarších
jehlic, které jim už dosloužily. Ty ostatní si živiny nechávají
v pohotovosti na jaro.
Teprve
když jsou živiny v pořádku u kořenů, přichází příprava na
období sucha. Ano, právě sucho je to, co stromy v zimě trápí
nejvíc. Voda v půdě je zamrzlá a kořeny se k ní nedostanou.
K
zvládnutí této zimní pouště mají stromy dvě strategie.
Strategii "Do naha" a strategii "Zimního brnění".
Strategii
„Do naha“ praktikují listnáče a pichlavý rebel modřín. Na
bázi řapíku si strom vytvoří korkovou vrstvičku. Ta funguje
jako neprodyšná hradba, která přeruší tok vody do listu. List
uschne a upadne. Strom tak zašpuntuje své potrubí, aby jím v zimě
neutíkala drahocenná vlhkost. A bonus navíc? Stromu bez listů
nehrozí, že by se mu pod tíhou sněhu na nich polámaly větve.
Strategii
„Zimního brnění“ provozují jehličnany. Tedy až na punkový
modřín. Ach ty výjimky. Jehličnany své jehličí potáhnou
silnou vrstvou vosku. Tato vrstva funguje jako dokonalá izolace
proti odpařování vody. Díky tomu nedojde k úplnému zastavení
fotosyntézy. Ta se jen přepne na „volnoběh“. Strom stále
dýchá, ale jeho metabolismus je tak pomalý, že mu stačí minimum
energie.
Na
zimu pak stromy usnou. Ve spánku velmi pomalu dýchají. A při tom
ze své spižírny spotřebovávají své letní zásoby cukru. Čím
teplejší je zima, tím ho stromy spotřebují více. Jejich
metabolismus běží v teple rychleji. Nechť v zimě žije zima.
Aby
stromy věděly, kdy se mají po zimě probudit, sčítají ve spánku
hodiny chladu. Většina našich stromů potřebuje zažít stovky
hodin teplot mezi nulou a sedmi stupni Celsia, aby se jim v pupenech
rozložily blokátory růstu. Ty jsou pojistkou předčasného
probuzení při první lednové oblevě.
Pokud
přijde extrémní mráz, jež poškodí pletiva (u savců jsou jimi
tkáně), strom si je i v zimě schopen provést drobné udržovací
práce. To aby udržel své vnitřní prostředí stabilní. I tak se
někdy stane, že kmen pod náporem únorového slunce a nočního
mrazu hlasitě praskne. Někdy se tak ovocné stromy natírají
vápnem na bílo. Odráží slunce a tak k pnutí nedojde.
Na
konci února se stromy začínají dívat do jara. Zatímco my ještě
nosíme kabáty, stromy jdou do triček a šatů.
V
pupenech se začíná odehrávat hormonální souboj. S příchodem
většího množství teplých začíná klesat hladina „uspávače“
(kyseliny abscisové) a začínají se tvořit „budíky“
(gibereliny a auxiny). Jakmile na jaře budíky převáží nad
uspávači, strom je připraven zeleně vyrazit.
Stejně
tak koncem února začínají pracovat i kořeny. Přestože je
vzduch ještě mrazivý, pokud není půda promrzlá do hloubky,
kořeny začínají růst a čerpat vodu.
Jakmile
se půda ohřeje, kořeny začnou pumpovat vodu nahoru do kmene.
Vznikne tak obrovský kořenový vztlak. Voda začne rozpouštět
uložené cukry a vynese je k pupenům. Pupeny, které jsou vlastně
už hotové malé listy a květy, začnou nabíhat a brzy se ukáží
světu.
A
bude jaro. O něm však příště. Až skutečně přijde.
Teď
ještě krátce ke stromům jako obřím zimním hotelům, které
nikdy nezavírají. I když se v nich netopí, pod jejich kůrou a v
jejich dutinách to tichým způsobem žije.
Hmyz,
larvy a vajíčka nachází svá stromová ubytka pod kůrou. Stejně
jako si stromy vyrobí svůj sladký nemrznoucí nápoj, slunéčka,
ploštice, pavouci a další si v těle vyrábí glycerol. Díky němu
mohou pod kůrou doslova zmrznout na kost, ale jakmile se oteplí,
jednoduše se rozmrazí a lezou si dál.
Mnoho
brouků, včetně v posledních letech tolik obávaného kůrovce,
tráví zimu ve stádiu larev hluboko v lýku. V něm jsou v bezpečí
před mrazivým větrem. Mají tam neustálý přísun potravy,
kterou v zimě tráví velmi pomalu.
Dutiny
většinou starších stromů pak poskytují luxusní apartmány s
výhledem. Kromě ptáčků slouží jako bezva ubytovna třeba pro
veverky, či netopýry.
Nízko
rostoucí sladké větvičky stromů pak mohou lesní zvěři
posloužit jako energetická tyčinka.
Přímo
na kmeni pak mohou růst a tvořit plodnice zimní houby jako hlíva
ústřičná, či penízovka sametonohá. Stromy se tak vlastně
stávají zimními houbovými zahrádkami.
U
kořenů v hloubce pod zemí pak probíhá tichá symbióza s
mykorhizními houbami. Ty pomáhají stromu čerpat živiny a
trpělivě čekají na první jarní cukry, které jim strom pošle
dolů jako odměnu za jejich pomoc.
Ač
stromy v zimě spí, zároveň i žijí. V tichosti, sami se sebou a
se svými procesy. Tak i altruisticky pro své okolí. A těší se
na jaro.
Stejně
tak, jako se na jaro těším i já. A i letos budu dávat pozor, kdy
se na větvích stromů objeví první zelené lístečky. Hotová
magie. Jeden den je strom šedý a najednou celičký zelený. Stejně
jako příroda kolem nás. Kouzelnice. Moc se na to těším.
Zdroj: Internet
🌳🌳🌳🌳🌳🌳🌳🌳🌳🌳🌳🌳🌳🌳🌳🌳🌳🌳🌳🌳🌳
