... jaro, o počasí a pranostiky
(Začíní
období tzv. "mariánského jara" jehož součástí je
"josefské jaro")
Zima
se každý rok s námi loučí těžce a jakoby nerada. Na začátku
února, kdy se začne sluníčko hezky usmívat se zdá, že se jaro
již blíží, leč často přijde nový mráz a znovu se rozsype
sníh. Pak přijde svatý Matěj, který má lámat zimu, přinášet
skutečné jarní paprsky a rozpuštět led a sníh, ale často se
nezhostí své úlohy příliš čestně, a tak velká část práce
čeká na svatého Josefa a jeho sekyru: "Josefova širočina
ničí poslední ledy."
Od
druhé poloviny března dochází ve střední Evropě velmi často k
oteplení se slunečnými dny zásluhou vysokého tlaku vzduchu.
Podle lidové meteorologie končí předjaří, dříve obvykle
nazývané pozimek a začíná období tzv. mariánského jara, které
může přetrvávat až do prvních dnů měsíce dubna. Pro toto
období, do kterého spadá i počátek jara astronomického, je
příznačné, že den je již delší nežli noc. V období
mariánského jara u nás většinou končí oblevou i ty
nejvleklejší zimy.
Jeho
součástí je josefské jaro (josefské oteplení), které se
vyskytuje v období mezi 17. a 23. březnem a průměrná denní
teplota se již pohybuje kolem 7 stupňů. Patronem této části je
svatý Josef, který by měl definitivně skoncovat se zimou, protože
do tohoto období spadá i první jarní den. Nejstarší
krušnohorská pranostika z roku 1716 říká:
"Bránu
jara otvírá Josef"
Tato
pranostika předků vychází prý poměrně přesně. Sledovali
počasí proto, aby věděli, zda ještě a kolik dříví mají
pořídit, zda stále mají přikrmovat dobytek atd. Lidé v tento
den podle počasí odhadovali, jak bohatá bude úroda.
Fenologické
jaro:
Při
klimatologických šetřeních se používá tzv. meteorologické
jaro, které se počítá od 1. března do 31. května. Velmi
významné je fenologické vymezování ročních období (předmětem
zkoumání fenologie jsou obecně se opakující jevy ve vývoji
živých organismů – rostlin, živočichů a hub). Podle něho jaro
začíná rašením angreštu a končí rozkvětem bezu černého.
Pro časně fenologické jaro je charakteristický rozkvět břízy,
dále květ třešně, višně, hrušně až všeobecné olistění
břízy bradavičnaté. Jarními výroky pranostiky doslova hýří:
"Jaro krásné, všem tvorům spásné. Zima je trýzeň, jaro
je přízeň. Jaro je krásné, leč hladové. Když na jaře přiletí
kukačka, mohou se zahodit zimní boty."
Zdroj: ceskezvyky.cz
🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞