sobota 12. září 2026

💦Září ...

...  s námi pěkně cvičí.
Jeden den v noci , přes den příjemných 22°,
 Další noc bylo na teploměru 20° 
 přes den úmorných 29° dusno, ještě k tomu foukal teplý vítr,
 ale naštěstí v noci zapršelo. 
A aby jsme se z toho horka nezbláznili, 
tak po tom vedru bylo ve čtvrtek přes den pouhých 15°.
Včera k ránu začalo k mé radosti opět pršet.
Propršel celý den, denní teplota se vyšplhala jenom na 11°.
S dneškem se necháme překvapit, co nám přinese.
 Ráno byla mlha, jako u Rákosníčka nad rybníkem.
Teď fotky z celého týdne.
Kvetou Kany
Letos u nás poslední rok,
 jsem domluvená s kamarádkou, že si je všechny odveze. 
Tady v té červené bydlí pavouk, je ho na fotce i vidět. 
Sleduju jeho život už dlouho
 za tu dobu pěkně přibral na váze, ale o tom jindy.
Pokojový Ibišek vydal další květ.
Škoda, že brzy zvadne, ale budou další.
Mladá Fuchsie dohání, co v létě zameškala.
Sbírám úrodu ...
Cuketa bude na oběd plněná k ní z rajčat salát.
Rajčat je letos opravdu hodně ...
I paprik ve skleníku se urodilo a pořád ještě další dozrávají.
První nasetý zimní salát mi snědla kámoška žabička, jak jsem psala.
Nasela jsem si nový, vylezl za dva dny, 
přijdu ráno do skleníku a v salátu leží slimák jak hovado.
Nabrala jsem ho na lopatku a venku jsem ho s ní rozsekala na malé kousíčky.
Kdyby mě někdo přitom viděl a slyšel, jak jsem byla nas ... naštvaná ... 
Ještě, že jsem ho načapala včas, zmetka uslintaného.
Hned jsem všechno posypala, aby se mi nepustil i do ledového salátu, 
který už krásně roste.
Dýně na kompostu má listy jak lopuchy
ale první plody zasedly až na samém konci srpna.
Mamka vždycky říkávala, že dýně nejvíc rostou na podzim.
Asi to tak bude, 
každý den vidím o kolik jsou větší a pořád objevuju další plody.
Roztahuje se na všechny strany, šplhá se i na smrk.
Má tam místa dost, ať se roztahuje, hlavně ať se urodí.
Zase je dešťovka na zalívání skleníku.
Včerejší ranní procházku s deštníkem jsem odbyla, 
mrkla jsem do skleníku, 
jestli tam není nějaký vetřelec a mazala jsem domů.
Za vodu jsem ráda, konečně popršelo víc a dýl.
Zahrada si libuje a já taky. 
Pohodový sobotní den už bez deště a zase snad se sluníčkem.
Děkuju, že jste se semnou prošli i v dešti po naší zahradě.
💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦

pátek 11. září 2026

🍇Na září

 Tak jako každý rok i letos jsem použila kalendář 

s obrázky Kamily Skopové.

Letos má název:

"Ten se denně raduje, kdo si hobby pěstuje"

Zdroj: Kalendář Kamily Skopové

🍇🍇🍇🍇🍇🍇🍇🍇🍇🍇🍇🍇🍇🍇🍇🍇

čtvrtek 10. září 2026

🐸Nezvaný host ...

Do skleníku jsem si nasela salát na zimu.
Krásně vzešel a rostl před očima. 
Už jsem se těšila až bude větší a rozesadím ho.
Pak jsem si všimla, že ho nějak ubývá.
Na slimáka to nevypadalo, ale přesto jsem nasypala modré granule. 
Připadalo mi, jako by něco malého v salátu šlapalo.
Ale co?
Zalívala jsem a najednou něco hoplo ...
Malinká žabička, znám se s ní, potkáváme se vzadu u potoka.
Párkrát jsem ji viděla u kompostu.
Vždycky když jsem ji uviděla měla jsem z ní radost.
Ale potkat ji ve skleníku ...?
Malý Skokánek mi ochotně zapózoval, asi proto, že mě poznal.
Chtěla jsem ho chytit a dát ze skleníku ven,
ale byl pořád rychlejší než já.
Konví jsem kropila 
a žabička před proudem vody utíkala směrem k východu.
U dveří na mě udělala dlouhý nos 
a hup zpět mezi papriky, už jsem ji nenašla.
Druhý den jsem šla, jako každý večer o půl sedmé omrknou zahradu a skleník.
A ejhle, chycená při činu, právě se ládovala mladým salátkem.
Že by ona byla ten vetřelec, mě nenapadlo, 
myslela jsem si, že se živí drobným hmyzem.
Byla asi překvapená jako já, seděla a čekala, co bude.
Jemně jsem ji naznačila, kde jsou dveře.
Pochopila, vyskočila ven ...
Zůstala sedět v jahodách, co jsou okolo skleníku
 a sledovala co bude. 
Bylo mi ji líto, že jsem ji nedopřála mladý salátek.
Tak jsem ji dovolila, ať si žere jahody, těch je tam dost.
Jednu jsem ji hodila na usmířenou.
Doufám, že na mě nezanevře a zase se na zahradě potkáme,
nerada bych o její kamarádství přišla,
když už přežila to horké a suché léto.
Dnes jsem se mnohým asi moc nezavděčila,
 žáby každý nemusí, ale slíbila jsem ji, že o ní aspoň napíšu,
 když už jsem ji nedovolila ten salátek.
Jak jsem se vracela zpět domů,
před domem ještě svítilo večerní sluníčko,
tak jedna fuchsiová večerní.
Krásný den
a děkuju, že jste u článku vydrželi až do konce.
🐸🐸🐸🐸🐸🐸🐸🐸🐸🐸🐸🐸🐸🐸🐸🐸🐸🐸🐸🐸🐸🐸🐸🐸

středa 9. září 2026

🌼Některá ...

... rána už jsou hodně studená
V pondělí bylo jenom 7°C, 
to už se moc dobře nešpacíruje ve studené rose.
Taky těch stínů je čím dál víc.
Někdy se zase sluníčko nemůže vyklubat z ranního oparu.
Když se mu to podaří,
 bývá z toho krásný den s modrou oblohou.
Taky už se na obloze objevuje víc bílých mráčků.
Co by jsme za ně dali v těch vedrech, 
kdyby na chvíli zakryly sluneční paprsky.
Sem tam se přežene černý mrak, 
ale jenom udělá bububu a je pryč.
Jedna Krásenka se vzpamatovala ze sucha a znovu vykvetla.
Hledík se taky vzbudil.
Mochyně křovitá už je na třetím místě a zdá se,
že tady by ji to mohlo vyhovovat. 
Je u vchodu na místě kde jsme měli vrbu.
Gazánie v květináči pořád kvetou
i když už ne tak moc, jako přes prázdniny.
Potřebují sluníčko a toho je nějak míň.
Balzamíny byly celé prázdniny bídné, 
teď nastal jejich čas, takové počasí jím vyhovuje.
Klidný a pohodový středeční den.
Děkuju za váš čas, co jste strávili u mě na blogu.
🌼🌼🌼🌼🌼🌼🌼🌼🌼🌼🌼🌼🌼🌼🌼🌼🌼🌼🌼🌼🌼🌼🌼🌼