🐈Legenda o kočkách

 – strážkyních tajemství

Kdysi dávno, ještě v době, kdy lidé rozuměli řeči stromů, hvězd a větru, se Země ocitla v nebezpečí. Mezi světem lidí a světem neviditelným se začaly otevírat trhliny. Do lidských domovů pronikal strach, neklid a smutek.

Tehdy se Bohyně Měsíce rozhodla poslat na Zemi své strážce.

Seslala dolů kočky.

Každé kočce darovala zvláštní schopnost. Jejich oči měly vidět to, co lidské oči přehlédnou. Jejich vousky měly vnímat změny energie v prostoru a jejich tichý krok měl procházet mezi světem viditelným a neviditelným.

Kočky proto nikdy nebyly obyčejnými zvířaty.

Říká se, že když kočka dlouho pozoruje prázdné místo, možná tam nevidí prázdno. Možná sleduje někoho, koho my lidé ještě nedokážeme spatřit.

Když si lehne vedle člověka, který je smutný, ne vždy chce jen společnost. Podle staré legendy na sebe bere část jeho bolesti a pomáhá mu znovu najít vnitřní klid.

A když kočka náhle změní místo, na kterém spává, staří lidé říkávali:

„Kočka ví, kde se mění energie.“

Kočky prý také dokážou poznat člověka s čistým srdcem. Proto si svého člověka nevybírají podle slov. Vyberou si ho podle pocitu.

A právě proto se říká:

„Člověk si nemůže vybrat kočku. Kočka si vybere člověka.“

Když si kočka lehne k tobě, zůstane u tebe a dovolí ti pohladit ji, přijala tě do svého světa.

Možná právě proto kočky někdy přijdou do našeho života ve chvíli, kdy je nejvíce potřebujeme.

Přijdou tiše.

Bez vysvětlení.

A často odejdou stejně tiše.

Ale něco po nich zůstane.

Pocit, že jsme nebyli sami.

Staré legendy také říkají, že každá kočka má devět životů proto, že dokáže procházet mezi devíti světy. V jednom žije s námi, v dalších hlídá naše sny, vzpomínky, tajemství a místa, která lidské oko nevidí.

A když kočka v noci sedí u okna a dívá se do tmy, možná jen plní svůj dávný úkol.

Hlídá hranici mezi světy.

Proto se neboj kočky, která se na tebe dlouze dívá.

Možná tě nepozoruje.

Možná tě poznává.

A možná si jen ověřuje, že člověk, kterého si kdysi dávno vybrala, je stále tam, kde má být.

Protože podle nejstarší kočičí legendy platí:

-Kočky jsou tichými průvodci, 

kteří si na chvíli půjčili naše domovy.-

Zdroj: Internet

🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈

🌻Tak i nám ...

... konečně v pondělí navečer zapršelo.

... nebylo toho moc, ale radost je veliká.

Ráno vyšlo sluníčko a kapky osušilo.

Žádné vedro nebylo, počasí akorát na práci.

Ostříhala jsem další suché kytky.

Letos na podzim nebudu mít tolik stříhání, když už to dělám teď.

Otrhala jsem rajčata, doma na okně dojdou.

Do okna nám nakukuje Slunečnice

a podpírá si přitom "rukou" bradu.

Krásnou středu všem návštěvám

a děkuju, že jste se přišli podívat na můj blog.

🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻🌻

🍽️Okénko do kuchyně 592.

Dnes si k obědu dáme třeba ...

Rybí filé na másle, bramborovou kaši a zeleninovou oblohu.

Fazolková omáčka s bramborem a kuřecím masem.

Brambory s osmaženou cibulkou a kefír.

Palačinky s ostružinovou marmeládou.

Patizon obalený v kukuřičné strouhance, 

bramborová kaše a okurkový salát.

K večeři chleba s bryndzou ze slovenské salaše

 a rajčaty s paprikami z naší zahrady.

Melouny jsme si užívali celé léto.

O víkendu jsme si upekli Tvarohové koláčky.

Dlouho na stole nevydržely ...

Děkuju, že jste přišli nahlédnout do mého kuchyňského okénka

a všem přeju krásné a pohodové úterý.

🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️

😀Trocha valaštiny počtvrté...

Před léty u nás nepravidelně vycházely noviny z názvem Vyškeřák. Noviny jsou to čistě valašské. 

Pro neznalé objasním: 

Když je někdo vyškeřený,

 tak se směje!

😁

Už podle názvu je jasné, že byly vtipné, 

vždycky jsme čekali, kdy vyjde další číslo. 

Od podzimu budou vycházet znovu.

už se na ně těším.

😆

Zdroj: Pavel Klanica 

 Tento obrázek a článek ,,Záhadný telegram" k vám přicházá z Aprílového Vyškeřáka 1972.

Je temu už čtyřiapadesát roků, ale ta prča pořád dýchá. Tetka, Janek, telegram plný zkratek, strach jak hrom a nakonec hlad po gulášu. Pravé Valašsko v kostce.

ZÁHADNÝ TELEGRAM

Janek Blizňák končil školu a po prázdninách měl nastúpiť do učení ve fabrice. Byl z něho už chlapisko jak hora a protože tetka Blizňáková už trnula, aby ogařisko bylo z domu pryč a nemuselo zglýňať doma, vymysléla si, že ho pošle na prázdniny k rodině a tož to všelijak Jankovi přichvalovala:

„Podívaj sa, ogaro, strýc ešče súkromo hospodaří, roboty má nad hlavu, tož pojedeš na prázdniny k němu na výpomoc. Pomožeš mu ze senem a potom aj ze žňama, najíš sa u něho, budeš na zdravém vzduchu a ešče si aj nejakú korunu vyděláš. A teprvá potem pojdeš do učení.“

Jankovi to moc po chuti nebylo, ale nakonec si dál řécť a jél, že jak na výpomoc. Netrvalo to ani týdeň a tetce došél telegram a na něm byly jakési zkratky, keré tetku vystrašily věcéj, než dyby chalupa hořela. V tem telegramě bylo napsané:

SNB, KNV, MNV, MH, JZD, n. p. NHKG.

Tetce sa třásly ruky, dyž ten záhadný telegram přečítala, protože tým zkratkám vobec nerozuměla.

Enom sa jí zdálo, že sa na ňu sype jakési veliké neščestí a kór, dyž hned na začátku viděla napsané SNB. Určitě musél Janek cosi strašného vypapřčiť a tož včil ho vláčijá po všeckých možných čertoch, ale ať lamentovala jak chtěla, telegramu furt nerozuměla ani zbla.

Nakonec ju popadla spásná myšlénka a vypravila sa za řídícím do školy, oči vyvalené jak jalúvka, slzy sa jí kúľaly po lícách jak hrachy a bědovala tak, že sa aj řídící vylekál. Nasadil si brýle a povídá tetce:

„Neplašte sa, to sa musí vysvětlit. Najprv si to v klidu musím přečnúť, rozmysleť, ale hneď na první pohled vidím, že sa jedná o Veřejnú bezpečnosť. To další znamená krajský národní výbor, místní národní výbor, místní hospodářství, jézedé a národní podnik v Ostravě, co sa tam dělá železo. Esli tomu dobře rozumím, tož Janek neco u strýca vymastil, ten to dál na bezpečnosť a ta to zasej předala dál, ale abych pravdu řek, ani já z teho nejsu moc chytrý.

Atož vám, tetko, radím, abyste sa co chvíľu ptala, lebo sa to musí nejak vyjasniť. Třeba ešče Janek napíše, nebo přijde dom a potom budete vědět na čem ste. Včil běžte dom a čekajte, co bude dál.“

A též bylo. Druhý deň na poledně sa Janek objevil doma. Hneď ve dveřách vidí tetku a jeho první slova byly:

„Tož, su zase doma, pěkno vás vícu a dávajte na stúl ten guláš.“

Tetka Blizňáková napřeď ze sebja nemohla vypraviť ani slova, ale dyž jí otrnulo, začala bečať a enom pořád opakovala:

„Bože Janku, čeho sem sa to dočkala, jakú haňbu fčíl budeme měť, už sa, myslím ani do fabriky nedostaneš. Cos to ogare vyvédl?“

Janek stojí jak opařený, hledí na tetku jak na zjavení, až nakonec sa ptá:

„Prosím vás, jakú haňbu budeme mět? Proč bych sa nedostal do fabriky a co sem vlastně vyvédl?“

„A co ten telegram,“ ptá sa ho tetka, „co ten má znamenať?“

Jankovi to až včil došlo, bere telegram tetce z ruky a říká jí:

„Šak víte, že telegram má byť stručný, stojí to přecaj peníze a já sem ich neměl nazbyt, tož sem sa toho držál a gde by mňa napadlo, že tomu nebudete rozuměť. V tem telegramu sem vám sděloval toto:

* Strýc najal brigádníky, kašle na výpomoc, mňa nepotřebuje vúbec, mám hlad, jedu zítra domú, nakonec prosím: Navařte honem kastról guláša. *

Atož to sú ty zkratky, kerých ste sa polekala. Tož už nebečte a opravdu ně dajte najesť, lebo mám hlad jak vlk.“

Tož tak .....

Zdroj:  Pavel Klanica

😀😀😀😀😀😀😀😀😀😀😀😀😀😀😀😀😀😀😀😀

💖Z Kožuškova

Noci i rána už jsou studená,

 tak kožušci ranní sluníčko vítají a nabírají si ho do kožuška.

Je třeba si ráno umýt kožušek.

Cvalíček jenom tak, aby se neřeklo, 

ale Jonášek to bere poctivě od prdelky až po nožičky.

Bětuška si počká, až bude na lavičce chládek.

Má ráda sluníčko jenom přes okno, protože jinak si vždycky připálí uši.

Mazu jí je opalovacím krémem.

Takové poleženíčko pod třešní v chládku je docela fajn.

Každý kousek chládku je super.

Jonášek zase fetuje, vždycky si vybere nějakou kytku.

Bětuška ho nenápadně sleduje.

Kdepak, tady se na schovku hrát fakt nedá.

Za tou Cínii mě každý najde.

Ani  Jonášek nemůže najít úkryt ...

... hledá marně.

Bětušce už je jasné, že v zahrádce stín nenajde,

 ale tady je ji dobře. Pod stolem to taky není špatné.

A Cvalíček furt hledá.

Brundě už je jedno, jestli je vedro.

Tak si říkám, že by asi ty horka těžko nesla, věděla kdy odejít.

 Každý den se u ní zastavím a řeknu ji, 

že mi ten její barevný kožušek doma moc chybí😢

Jedna vzpomínková 💔

Krásnou neděli, dnes ještě hodně teplou.

Děkujeme všem za návštěvu.

💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖

🍉Na srpen

 Tak jako každý rok i letos jsem použila kalendář 

s obrázky Kamily Skopové.

Letos má název:

"Ten se denně raduje, 

kdo si hobby pěstuje"

Zdroj: Kalendář Kamily Skopové

🍉🍉🍉🍉🍉🍉🍉🍉🍉🍉🍉🍉