🍽️Okénko do kuchyně 599.

Dnes si dáme kuřecí polívku s mini mašličkami.

Zase jednou Ledvinky na cibulce s rýži

 a rajčatovým salátem.

Smažený květák obalený v kukuřičné strouhance s bramborem ...

... a okurkový salát.

Ten už je poslední z venkovních okurek nakládaček. 

Už jsme je nesbírali a najednou jsem jich tam objevila tolik.

Na nakládání jsou veliké, tak byl ještě salát.

Vepřový plátek na zelenině s těstovinami.

Ze zbylých brambor jsem si udělala moji oblíbenou omeletu

k ní okurek.

Pepan měl Játra na slanině, to zase já moc nezbožnuju,

ale on je má rád.

Opečený buřtík.

 To je ten, 

co jsem si opékala a nakonec ho snědli kožušci ...

... a mi zbyl chleba a pivo.

V košíku se krčila dvě scvrklá kupovaná jablíčka nevalné chuti.

Lístkové těsto bylo v ledničce, takže šneci byli raz dva.

Ze stolu zmizli brzy.

Príma úterní den

a všem návštěvám děkuju, že jste se u mě zastavili na blogu.

🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️🍽️

🍀Trocha valaštiny pojedenácté ...

Jak pravili naša tetinka.

Horko je, až sa vzduch tetélí a slunko dneskaj pálí tak, že bys na kameňoch mohl zrovna pagáčky pécť.

Taký čas značí u nás na kotároch, že je třeba nadělať sena pro dobytek.

To sa všeckého moselo nechať a celá rodina, šak aj se súsedami chodili na lúky aj vjacejkráť za deň.

To né že sa poséklo vysoké travsko a hotovo.

Senečko sa moselo chodiť obracať, aby proschlo ze všeckých stran. A gdyž zapršalo, tak znova ho jíť obrátiť a eště znova.

Dobytek by žádnú zmňatu nežrál a hospodář by býl sám proti sobě, gdyby krmíl krávu či ovce jakúsi plesnivinú, tajak dnes.

Seno moselo vydržať ve stodole nájmeněj do jara a dobytek též.

Tož to ale včíl už nikdo ani nezná.

Lufťáci ve strakatých hadrách s cuzíma nápisama jezdíja na kole a ešče aj iném harampádí po cestě s vyplazeným jazyčiskem naokolo tetinky, kerá potichu enem za táhlého cvrkotání kobylek shrabuje seno a dává ho už na sušák a majú to za púťovú atrakcu.

Fšeci majú na hlavách sluneční brýle, keré nesundávajú ani gdyž prší, šak co gdyby ta protivná gula jim posvítila až do hlubin jejich duše a osvětlila rodové vzpomínky, keré si nechali vyrvať aj s kořeňama.

No, žádný z nich už tetinku nepozdraví: "Pomož Pán Búh", gdyž už teda nepomože sám. To vytáhnú mobil a fotíja si selfie s tetinkú u tyče.

Tedy aj ta tyč není enom tak ledajaká, praví sa jí ostrévka a věšá sa na ňu vidlama seno, aby doschlo a přečkalo do svozu. Nakonec sa počeše, aby po něm stékl déšč aj rosa. Negde sa ostrévka používala namísto velkých dřevěných sušákú z latí.

A gdyby sa nekeří nestyděli, tajak ja, tetinka by nám odpověděla: "Dejžto Pán Búh". Né že by jí tato konverzace nejak zrychlila prácu lebo, že by na poli přistál pomocný anděl v montérkách se zlatýma hrabjami v rukách, ale možná by pomohla otevřít naše vlastní pomalu chladnoucí srdce.

Bláhové vzpomínky na doby minulé, říkáte si. Možná že tyto vzpomínky budeme muset znovu proměnit ve skutečnost a navázat na červenou niť, která se táhne našimi rody po tisíce let! Je na čase sundat růžové či jiné brýle a podívat se na realitu novýma očima. Dějiny se cyklicky opakují, neboť lidé se nechtějí poučit ze skutků svých, natož z chyb našich předků, přesně v souladu rytmů působících energií na lidi a Zemi.

To byla přece jiná doba, slyšíme, teď je svět moderní .. sociální sítě, eshopy, dotace, průmyslová centra (na orné půdě), supermarkety s dětským odkladištěm, otevřenost všemu a všem, couching ve všech oblastech, hlavně aby ta Mallorca letos vyšla a tak.

Žádné kravince, slépky, bída a práca, tss ..

Pokud budeme hluší a slepí k tomu, co se děje nyní kolem nás, pokud nebudeme znát skutečné dějiny našeho národa, nebudeme si umět dát do souvislostí minulé s přítomným, pak nemáme šanci rozpoznat příležitosti či nebezpečí, jež se nás budou zítra týkat a potom našich dětí.

Pokud zapomeneme i to kdo jsme a co jak se dělá, potom -

"Pán Búh s námi a zlé pryč" .. jak pravili naša tetinka .

Zdroj: Internet

🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀

💖Z Kožuškova

Jednou do roka se stane, že Cvalíček přijde domu jako čuně.

Teď to naštěstí odnesly jenom tlapky, ale většinou je doválený celý

a to jde hned do sprchy.

Pojedl a šel ven, prý přijde až bude čistý.

Bětka už čeká, aby mu zkontrolovala tlapky, jestli může dovnitř.

Dostal propustku, může dál.

Umí si poradit za chvíli byly nožičky jak alabastr.

Jak to dělá nevím.

Přišel a "omdlel" v kuchyni.

 On to tak dělá, položí na zem hlavu a prásk sebou,

 kdo ho nezná by myslel, že je po něm.

Jonášek dospává na okně, 

byla volná ošatka, tak toho hned využil.

Letos opékání buřtů moc nebylo, kvůli suchu a vedru se oheň nedělal.

Kožušci mě přemluvili, aby jsme si aspoň v říjnu ještě opekli.

Pepan to moc nemusí, tak malý ohýnek na jeden buřtík.

Když jsem je viděla, jak jsou nachystaní u stolu,

bylo mi jasné, že moje budou jenom ty konce.

Hotovo, jdeme na to.

Jonášek nedočkavě čeká, 

až se dostanu ke středu a začnu jim házet masíčko.

Cvalíček už dostal, olizuje se až za uši.

Nakonec se nadlábli oba.

Po jídle jak po výprasku se u nás říká.

Měla jsem fakt jenom ty konce, 

ale dojedla jsem se chlebem, toho jsem měla dost 

a zapila pivem, to mi kožušci naštěstí nechali.

Už vím, že jeden buřt je málo, musím jich příště z mrazáku vytáhnout víc.

Bětušku nějaké buřty nezajímají, spala na stole na sluníčku ...

... před domem, tam svítí sluníčko do samého večera,

 než zapadne.

Bětuška si v létě si zahradu užila, 

teď se drží  hodně doma, vyjde ven jenom když má náladu. 

Sluníčko zapadlo, stůl je volný, 

tak se tam vyvalil Cvalíček.

Stůl tam je vlastně jenom kvůli kožuškům, 

pořád tam některý leží, hlavně večer.

Celé léto v křesle v kuchyni nikdo nespal.

Nastal čas spaní doma, noci jsou chladné ...

 ... zase jako kamarádi spolu.

Krásnou první říjnovou neděli.

Všem děkujeme, že jste přišli mrknout na kožuškovský blog.

💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖

🐈Jak ...

 ... kočka léčí, když spíte.

Zdroj: Internet

Kočka si často lehne k vám, když spíte. Na hrudník, k hlavě, na břicho, k nohám… A někdy si vybere místo, kde vás něco bolí nebo kde cítíte napětí.

Kočky mají velmi citlivé vnímání našeho těla a změn, které sami často ani nevnímáme. Jejich přítomnost během spánku na nás může působit překvapivě silně – fyzicky i psychicky.

 1. Léčivé vibrace kočičího předení

Frekvenční terapie

Kočičí předení není jen projev spokojenosti. Jeho vibrace mají své specifické frekvence a na organismus mají léčivý účinek.

 Frekvence:

Kočky předou přibližně v rozsahu 20–140 Hz.

 Účinky na tělo:

Některé výzkumy se zabývají účinky vibrací v rozmezí přibližně 25–50 Hz na regeneraci kostí, svalů a šlach. Tyto frekvence jsou spojovány také s podporou hojení a zmírněním některých bolestí.

Když vám kočka přede přímo na těle, její vibrace nejen slyšíte, ale zároveň je cítíte.

 Zklidnění organismu:

Pravidelný zvuk předení může zpomalit dech, podpořit uvolnění a navodit pocit klidu. Proto může být kočičí předení před spaním tak příjemné.

 2. Redukce stresu a úzkosti

Blízkost klidného zvířete dokáže velmi výrazně ovlivnit naši psychiku.

 Hormonální změny:

Hladění kočky a fyzický kontakt mohou podporovat vyplavování oxytocinu, hormonu spojeného s pocitem důvěry a bezpečí, a zároveň pomáhat snižovat hladinu stresu.

 Pocit bezpečí:

Pro mnoho lidí je kočka v posteli přirozeným uklidňujícím prvkem. Její teplo, dech, předení a blízkost mohou pomoci zklidnit rozbouřené myšlenky a usnadnit usínání.

Kočka nic neříká, nic po vás nechce. Prostě si lehne vedle vás, začne příst a svou přítomností vytváří klidné prostředí.

 3. Cílené prohřívání

Bioteplo

Kočky mají přirozeně vyšší tělesnou teplotu než člověk – přibližně 38–39 °C.

Když si kočka lehne na vaše tělo, funguje její tělo vlastně jako malý živý termofor. Teplo může pomáhat uvolnit svaly, podpořit prokrvení a přinést úlevu v místech, kde je tělo napjaté.

Kočky navíc velmi rády vyhledávají teplá místa. Mohou reagovat na změny teploty, napětí svalů nebo jiné tělesné signály, kterých si sami nemusíme všimnout.

Co znamená místo, kde kočka spí?

 Na hrudníku

Kočka slyší váš tlukot srdce a vnímá váš dech. Vy zase cítíte její teplo a pravidelné předení.

Vzájemný rytmus dechu, tepu a předení může být velmi uklidňující a pomáhat navodit hluboký pocit bezpečí.

 U hlavy nebo na polštáři

Pokud si kočka lehá k vaší hlavě, projevuje tím velkou důvěru. Je vám velmi blízko, vnímá váš dech a zároveň může reagovat na váš neklid.

V energetickém pojetí se kočkám často připisuje schopnost pomáhat uvolňovat psychické napětí, neklidné myšlenky a celkové přetížení.

 V nohách

Kočka si u nohou udržuje bezpečnou polohu, odkud má přehled o okolí a zároveň možnost kdykoli odejít.

Její tělo také příjemně prohřívá studené končetiny a může pomáhat uvolnit napětí v nohách.

 Na břiše nebo na zádech

Tady bývá kočičí teplo obzvlášť příjemné.

Kočka může reagovat na místo, které je teplejší nebo kde je tělo napjaté. Její váha, teplo a předení pak působí podobně jako příjemný teplý obklad.

Někdy se stává, že si kočka lehne přesně tam, kde nás něco bolí nebo kde cítíme napětí.

Kočky zkrátka nevnímají svět stejně jako my.

Vnímají teplo, pachy, vibrace, zvuky i drobné změny v našem chování. A když s námi spí, jsme pro ně součástí jejich bezpečného prostoru – stejně jako ony mohou být součástí toho našeho.

Možná proto tolik lidí říká, že jejich kočka pozná, když jim není dobře.

Přijde. Lehne si k nim. Začne příst.

A někdy tam jednoduše zůstane celou noc. 

Zdroj: Internet

🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈🐈

🐝Podzim ...

... je v plném proudu, nemám ho ráda,

 ale takový, co teď máme mi nevadí.

Někde už červenají listy přísavníku ...

Na pergole jsou listy ještě zelené.

Je radost dělat něco na zahradě v takovém počasí.

Zdá se, že už mám všechno odkvetené ostříhané, 

ale ono se zase objeví něco zapomenutého.

Pomalu dávám do pořádku zahrádku, ale opravdu pomalu.

má být hezky i příští týden, takže žádné honění.

I na odpočinek na lavičce je času dost, však mi práce neuteče.

Modrý Ibišek vykvetl poslední a tak ještě pořád kvete.

Hledíky dohánějí co v létě zameškaly.

Růžička pod okny si babí léto užívá.

Hlohyně křovitá je přesazená už na třetím místě a vypadá to, 

že tady by se ji mohlo líbit, konečně. 

Asi ji želva domluvila, aby si už konečně nevymýšlela,

 zakotvila a vykvetla.

Dokonce kvete Primulka, asi si myslí, že je jaro.

Vykvétá Měsíček, co se v létě vysemenil.

Hned toho využila Bzučivka zelená.

Je vyleštěná jako zrcadlo.

Mladší Durmany se konečně uráčily vykvést za pět minut dvanáct.

Kvetou vždycky pozdě, většinou jak je uklízím stříhám pupeny. 

Ten starý veliký už jsem zlikvidovala,

 byla to dřina ho dostat domů na zimu a pak na jaře zase ven.

Nechám si jenom tyto panašované, ty jsou hezké i když nekvetou.

Všude bylo včera plno bzukotu, včelky využívaly pěkný den.

Jednu jsem zachránila z vody a dala sušit na sluníčko ...

Vedle ní plavala kraula i Kněžice rudonohá, tak jsem ji vytáhla taky.

Nakonec ještě včelky, ať končíme něčím hezkým a užitečným.

Pěkný a slunečný pátek,

děkuju všem, kdo dnes došel až na konec článku.

🐝🐝🐝🐝🐝🐝🐝🐝🐝🐝🐝🐝🐝🐝🐝🐝🐝🐝🐝🐝🐝🐝🐝🐝