... Postních nedělích.
Od neděle černé až po neděli květnou.
Popeleční středou (což bylo včera) začíná čtyřicetidenní čas, zvaný "qudragesima", s přesně stanovenými postními nedělemi, každá má svůj liturgický název a je jich celkem šest. Mnohé mají svá osobitá krajová pojmenování, která se liší v různých oblastech. Poté následuje "pašijový týden" s významnými dny, jimiž byly Sazometná (Škaredá) středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota a Boží hod velikonoční.
Podle stanovení data Velikonoc přicházela řada na první z postních nedělí v období od 8. února do 14. března a poslední šestá může být v období od 15. března do 18. dubna.
- První postní neděle - Černá, Pytlová, Liščí, Pučáka nebo Pučální
Černá, je nazývána podle černého oděvu žen, který nosily kvůli nastalé postní době. Liščí neděle je odvozena od zvyku, kdy hospodyňky pekly preclíky a zavěšovaly je na stromky. Dětem se pak vyprávělo, že je nadělila liška. Název Pučálka se pojí s typickým pokrmem z praženého hrachu. Pučálka se však nazývala i masopustní maškara vystrojená do oděvu z hrachoviny, která vcházela do stavení a pro zajištění bohaté úrody rozhazovala po světnici zrna hrachu.
- Druhá postní neděle - Pražná, Černá, Suchá
Pražná se nazývá podle dalšího jarního pokrmu, z pražených naklíčených zrn obilí, zvaného pražmo. Někdy se tato neděle označuje jako černá, z důvodu smýčení, čištění, úklidu, kterému se hospodyňky věnovaly.
- Třetí postní neděle - Kýchavá, Kýchavná
Pokud tento den třikrát za sebou kýchnete, máme pro vás dobrou zprávu - dle pověry byste si po celý rok měli užívat pevného zdraví. Jiná verze: Lidé se obávali, aby během dne nekýchli, protože věřili, že kýcháním začíná mor. V historii se tuto neděli také vzpomínalo na oběti moru.
- Čtvrtá postní neděle - Družebná, Středopostní, Růžebná či Růžová
Přátelé se scházejí ke společnému posezení. Při těchto setkáních se konzumovaly typické koláče zvané "družbance". V tento den se také chodívalo na námluvy - družba se ženichem šli do domu, kam chtěli na velikonoční pondělí přijít požádat o nevěstu. Družebnou nedělí se uzavírá první, méně známá část postního období. Dvě následující neděle jsou pak svými zvyky více známé a ve zjednodušené nebo obnovené podobě trvají dodnes.
- Pátá postní neděle - Smrtná, Smrtelná nebo opět Černá
Je čtrnáct dní před Velikonocemi. Koná se rituál vynášení smrti a donášení nového léta. Morana - Smrtka bývá zhotovená ze slámy, ustrojená do ženských šatů a upevněná na velkou dřevěnou tyč. Lidé do ní vtělili vše zlé, co zima přinesla. Obejde se s ní celá vesnice, pak se v některých oblastech pálí na ohni, jinde se vhazuje do vody. Poté se nazdobí léto, jinde též líto, které tvoří smrček zdobený vejci a mašlemi, a chodí se s ním koledovat a do vesnic se tím vnášelo nové léto.
- Šestá postní neděle - Květná, Palmová, Beránková, Květnice
Je týden před Velikonocemi a je den před nastávajícím pašijovým týdnem. Hlavním tématem tohoto dne je zvěst o slavném vjezdu Krista do Jeruzaléma.
V některých oblastech se větvičky jívy svazují do velkých svazků zvaných "palmy", obdobné pugétky se podle krajových zvyklostí nazývají též "košťata", "ráhna" či "jehnídy". Tyto "palmy, pugéty" měly symbolický význam, neboť se jimi vítal Ježíš a v antice byly symbolem vítězství. Zelené ratolesti nebo proutky "kočiček"se žehnají v kostele, mají pak svou úlohu v domácích obřadech, ochraňují dům před požárem, zajišťují budoucí úrodu ...
Zdroj: ceskezvyky.cz
🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺
