💖Z Kožuškova

Určitě víte, ke které kategorii patřím🐈

Nastal ten čas, kdy jsou dny hodně krátké,

sluníčko skoro žádné.

Kožušci se ubírají k zimnímu spánku.

Cvalíček je na stráži, kdyby sluníčko ještě na chvíli zasvítilo,

aby hned vyrazili ven.

Nakonec ho přepadl spánek taky, 

usnul v ošatce.

Jonášek si našel místečko u radiátoru, 

tam to pánečku hřeje do kožuška.

Jednu dobu to bylo oblíbené místo Brundy,

Jonášek to po ní zdědil.

Bětuška se prý dnes fotit nebude,

špatně se vyspala.

Opravdu dnes nemá náladu na to, aby mi zapózovala.

Tady se spokojeně spí. Kožušek krásně bílý.

 Nevím jak to dělají, že jsou furt čistí, když chodí i ven.

Ještě zahřát zádíčka ... 

... joj to je bašta, Cvalíček hřeje jako kamínka.

Snad se nám vyspí do růžova

 a bude mít lepší náladu.

Nakonec večer svolila jednu fotku ...

No tak dobrá, prý ještě jednu, 

ale se světýlkem.

Takže u nás se spí, žádné akce.

Ale to se zase spraví, listopad odejde, 

oni tu náladu asi chytli ode mě,

 bude zase veseleji, blíží se Advent.

Děkujeme všem, kdo dnes zavítal do ospalého Kožuškova.

Přejeme pohodový a veselý den, 

třeba i sluníčko dnes bude.

💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖

🍂Listí ...

... pořád padá, 

ještě nebyl tak velký mráz, aby spadlo všechno.

Pepan listí sbírá sekačkou nebo fukarem,

ale já ráda hrabu, takže sem tam si po obědě trošku zahrabu.

Borůvkové listí se zbarvilo každé jiným odstínem.

Zahrádka už pomalu podřimuje a nabírá sílu na jaro.

Hortenzii, jsem zasypala listím.

Každý rok omrzne a nekvete. Ještě ji přikryju chvojím.

Jonášek dával nenápadně pozor, 

jestli to dělám dobře.

Zahrada už je smutná.

Nedávno jsme tu hledali stín v těch vedrech, co v létě panovaly.

Klid v zazimované pergole sem tam naruší akorát naši kožušci

nebo jejich návštěvy.

Sluníčko už na zahradu ráno nedosvítí, 

jenom nakukuje mezi stromy.

Príma podzimní den v teple domova.

Děkuju všem, kdo se dnes přišel mrknout na můj blog.

🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂

🐻Trocha nostalgie poprvé ...

Když mi bylo 6 let, Ježíšek mi nadělil pod stromeček knížku,

 tak jako každý rok.

Tentokrát to byla Perníková chaloupka.

Knížka vyšla v r. 1962, chodila jsem do první třídy.

A cena? 7,40Kčs ...

Pohádka je trošku jiná, než jak jsem ji znala ...

... už třeba tím, že tam kromě ježibaby,

 bydlel i hluchý dědek.

Honil Jeníčka s Mařenkou, protože jim z chaloupky loupali perníčky,

vyptával se, jestli tudy neběžely, ale nedohonil je.

Druhá, hodně stará knížka,

 kterou jsem objevila je O třech medvědech.

Ta už je opravdu hodně jetá ...

 ... měl ji přede mnou už můj bratr, který je o sedm let starší.

Vydaná v r. 1952. Prodávala se tehdy za 28 Kčs,

což si myslím, že to byla na tu dobu docela vysoká cena.

Určitě pohádku znáte, 

jak holčička Máša zabloudila do chaloupky, kde bydleli medvědi.

Dopadlo to dobře, holčička utekla, 

ale byla jsem kdysi hodně napnutá, jak to dopadne 

i když mi ji taťka četl třeba po desáté.

🐻🐻🐻🐻🐻🐻🐻🐻🐻🐻🐻🐻🐻🐻🐻🐻🐻🐻🐻🐻🐻🐻🐻🐻

🍓Noci i ...

... rána jsme měli minulý týden mrazivá.

Při této fotce jsem si hned vzpomněla na písničku, 

kde se zpívá - Zapomněla vážení na jahody mražený ... atd.

Zpíval ji Jiří Schelinger ... ještě teď slyším jeho nakřáplý hlas.

Voda všude zamrzlá ...

Všechno je pocukrované.

Starý modřínek zežloutnul za chvíli opadá 

a já se budu na jaře radovat, až se opět zazelená.

Nakonec Jahody mražený ...

dříve narození si třeba rádi připomenou mládí, tak jako já😉

Děkuju, že jste dnes přišli mrknout

a přeju příjemný celý den.

🍓🍓🍓🍓🍓🍓🍓🍓🍓🍓🍓🍓🍓🍓🍓🍓🍓🍓🍓🍓🍓🍓🍓🍓