Novoroční ráno bylo mrazivé,
sluníčko svítilo ...
takže svítilo jenom po chvilkách.
Když jsme vyšli na kopeček, opět se vyklubalo z mraků ...
Vjezd do domu, který se už hoóóódně let prodává
a nikdo v něm léta nebydlí ...
je to malý kopeček se dvěma domy na zahradě s chatičkou
Nad pejskem mezi stromy je vidět.
Dáme se doleva, to je ta pravá cesta, co vede na Kulíšek.
Výhled tu na kopci mají krásný, ale proti nám zrovna svítí sluníčko.
Vedle domečku, je malý listnatý lesík
a v něm krásně zelený mech.
Kdyby to bylo v létě,
člověk by se tam hned natáhnul a odpočinul si.
Léta jsem tady nešla,
protože mi to tu připadá takové soukromé.
Široký chodník, co tady kdysi dávno vedl je zahrazený.
Nechali tam jenom malou skulinku na projíti.
Je tu nastavěných spousta malých chatiček ...
už to tam není taková romantika jako před léty.
Ani jsem moc nefotila.
Sešli jsme z kopce konečně na cestu ...
ta nás dovedla skoro až domů.
Pamatuju si, že když jsem tu chodívala, kdysi dávno za kamarádkou,
ve výhledu mi vadil rozestavěný dům.
Víc fotek nemám, bylo mi zima na ruce.
Musím tu zajít na jaře, až se všechno bude zelenat,
to budou i fotky jinak vypadat.
V noci na včerejšek nám napadl sníh.
To je ten, co jsem si objednala na vánoce, má trochu zpoždění.
Je nad nulou, takže asi moc dlouhé trvání mít nebude,
ale je venku hned veseleji.
Krásnou a pohodovou první sobotu roku 2025a všem děkuju, že jste i v novém roce
zavítali ke mě na blog, vážím si toho.