pátek 31. října 2025

🍁🍂Opět ze zahrady

I taková rána bývají.
To je pak růžovo i ve verandě.
Tak a jdeme na tu práci, jak jsem včera slibovala.
Však už to tam Bětuška kontroluje.
Jelikož nám hraboši podhryzávají maliny,
dali jsme je loni na zkoušku do kyblíku a je to fajn.
Letos jsme nasadili další čtyři.
A je hotovo,
 jenom krteček, když mi pomáhal s rytím si zapomněl v krtinci lopatičku.
Ve skleníku se salátu líbí i když už je docela zima,
 to on má rád.
Nasadila jsem do kyblíku křen, co mi zbyl, 
když jsem zavařovala červenou řepu. 
Už roste na jaře půjde ven do země.
Pohodový páteční den všem, 
co jste se dnes přišli podívat na můj blog
a děkuju za vaši návštěvu, vážím si ji.
🍁🍂🍁🍂🍁🍂🍁🍂🍁🍂🍁🍂🍁🍂🍁🍂🍁🍂🍁🍂🍁🍂🍁

čtvrtek 30. října 2025

🍂Zase svítí ...

... sluníčko, je trošku tepleji a dá se pracovat na zahradě.
Vím, že jsem říkala, že mám skoro hotovo, 
ale kdo má zahradu ví, že hotovo není nikdy.
Bříza naproti v MŠ je celá zlatá.
Vyrušila jsem sýkorky v krmítku, 
zdrhly chodí pravidelně do všech krmítek.
Podzimní zahradu zdobí Chryzantémy.
Tyto obyčejné, jako kopretiny mám ráda.
Kvetou i ty plné malé.
Byly to ty nízké, co se prodávají v květináčích na podzim.
Za těch pár let jsou už vysoké.
I Pestřenku sluníčko vytáhlo a přišla k nám posvačit.
Okrasné kapusty mi dělají radost.
Na sluníčku svítí do dálky.
Dnes to byla jenom procházka se sluníčkem,
nějak jsem se k té práci nedostala, 
ale zítra se do toho zase pustíme.
Príma čtvrteční den
a všem děkuju za návštěvu.
🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂

středa 29. října 2025

🍂Nedělní ...

... výlet do Vizovic.
Na obloze byly mraky všech barev ...
Ty černé putovaly někam do hor, 
aby vysypaly svoje zásoby sněhu.
Bílé mraky se přetlačovaly s těmi černými, 
ale ty pořád vítězily ...
Sluníčko vycházelo a zase se nedobrovolně skrývalo za mraky.
Vizovický zámek.
Stromy v parku hrály všemi barvami,
ale na focení bylo docela málo světla.
Za slunečného počasí tu musí být krásně.
Když už jsme se chystali domů, 
začaly černé mraky trošku ustupovat. 
Pomalu vykukovaly bílé mraky.
Bylo to jako v pohádce Hrnečku vař ...
Skoro celou cestu jsem pozorovala tento bílý, vykukující mrak, jak roste ...
Z auta se moc dobře nefotí, takže fotky jsou bídné.
Fotky z auta za 5. ale na živo to byla nádhera ...
Domů jsme přijeli už bez sluníčka, 
s pohádkou Hrnečku vař v mysli.
Děkuju všem, kdo došel až na konec článku 
i když na fotkách toho moc vidět nebylo.
Krásný den ze sluníčkem.
🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂