Jelikož bydlím kousek od lesa, tak se u nás objeví párkrát do týdne srnka. Ráno když si přivstanu, mám z okna kuchyně pěkný výhled na " snídani v trávě". Někdy se pase sama, ale většinou jsou tři. Večer je zase vidím kolem deváté hodiny jak jdou zpět z večeře. Když jdou v trávě tak je neslyším, ale jak si to mažou po cestě, kopýtka jim klapou jak malému koníkovi.
Tohle byl srneček, má malé parůžky. Měl tam ještě dvě kamarádky, ale ty nečekaly až se vrátím s foťákem a zdrhly.
Na ceduli by mělo být napsáno srnkám průchod povolen,
protože autobus už tam dvacet let nejezdí.
To byl malý postřech z letního rána.
Tak zase někdy...
🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀
Tito vaši strávníci asi poznali, že mimo klapnutí spouště foťáku jim u vás nebezpečí nehrozí 😃
OdpovědětVymazat