Někdo mi nedávno napsal do komentářů, že se umím radovat z maličkostí.
A to zase jo,
třeba nedávno moji zahrádku navštívil Otakárek fenyklový.
Měla jsem takovou radost,
praštila jsem motykou o zem a ani jsem nedýchala a fotila a fotila.
Nepamatuju si, že bych ho někdy u nás viděla.
Zdržel se docela dlouho a já místo pletí zahrádky lítala za motýlem.
Ještě, že sebou beru ven foťák ...
Tady ho máte fešáka
Já snad kvůli němu příští rok nasadím fenykl, aby zase přiletěl.
Pěkně jsem mu domlouvala, aby mi tu nakladl vajíčka,
ani housenky by mi nevadily, hlavně, že by byli motýli ...
Otakárek si hleděl svého, sosal a sosal šťávu z ostálky.
Další moje radost sýkorka babka.
Sýkorky si pod krmítko v zimě nasely slunečnice
a teď sklízí úrodu.
Sýkorku babku tu za zimu vidím jenom párkrát
a že by přiletěla v září to mě ani nenapadlo.
Sýkorek koňader tu jsou v zimě houfy i přes léto nějakou vidím,
protože les máme kousek za domem a sýkorky se tam na léto stěhují.
Do budky se přišel podívat i Brhlík lesní.
Obhlížel si ji ze všech stran ...
A teď z jiného soudku.
Mám taky radost z vnoučat a teď konkrétně z Aličky,
má nastřelené náušničky a vůbec neplakala, ona to vlastně ani moc neumí.
Za pár týdnů dostané nové, už je máme koupené,
krásné zlaté berušky z červeným sklíčkem.
Tak se mám zase na co těšit.
Dnes to bylo o malých a velkých radostech ...
Pohodový den přeju a děkuju,
že jste došli až do konce mého povídáni.
🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸
Žádné komentáře:
Okomentovat
Jste hodní,
že jste si udělali čas a napsali mi komentář :-)
Jestliže nemáte účet na google, tak pro vložení komentáře zvolte možnost
"název/URL" (pouze kdo máte blog či webové stránky) nebo
"anonymní" (ostatní) - v tomto případě zanechte i svůj podpis, abych věděla, kdo byl na návštěvě.