neděle 26. listopadu 2017

Dnes zase já ...

Dnes jsem to musel vzít do pacek zase já.
Musím vám napsat o tom malém špuntovi, co k nám chodí.
Je to o trochu větší než já na hlavě má jen trochu kožušku a pořád se staví na zadní.
Panička a ostatní o něj mají starost, abych prý mu neublížil,
jako bych byl nějaký škodič, to mě fak uráží.
Půjčil jsem si od Aličky, tak se ten špunt jmenuje,
takového broučka, on i zpívá písničky z večerníčku o Včelích medvídkách,
moc se mi to líbilo ...
Špunt přišel a vzal mi ho a ještě si broučka přikryl.
To se mi fakt nelíbilo ...
Pak jsme se skamarádili,
máme stejného koníčka hrabat v květináči.
Včera přišel znovu, ten malý uslintaný špunt.
Má pořád v puse nějakou věc a furt ji žužlá, chtěl jsem to taky zkusit,
ale nedovolili mi to.
V puse má jenom dva zuby,
je to divné, já mám plnou tlamičku krásných ostrých zubů.
Byl jsem z toho špunta tak unavený,
že jsem si chtěl schrupnout v kočárku, ale to mi zarazili.
Nakonec jsem se uvelebil na radiátoru, byl vyjímečně volný.
Musel jsem se umýt, byl jsem od toho malého špunta celý uslintaný, upatlaný a naježený.
Už jsem napsal, co jsem měl na mém kožuškovém srdíčku a budu se těšit,
až se tu zase dostanu a udělám opět pořádný článek.
Děkuju, že jste si ten můj kočičí škrabopis přečetli
a jestli se vám líbí, napíšu zase.
Pohodovou poslední listopadovou neděli přeje
💕💕💕💕💕💕💕💕💕💕💕💕💕💕💕💕💕💕💕💕💕💕💕💕

Žádné komentáře:

Okomentovat

Jste hodní,
že jste si udělali čas a napsali mi komentář :-)

Jestliže nemáte účet na google, tak pro vložení komentáře zvolte možnost
"název/URL" (pouze kdo máte blog či webové stránky) nebo
"anonymní" (ostatní) - v tomto případě zanechte i svůj podpis, abych věděla, kdo byl na návštěvě.