Někde jsem četla, že není důvod chodit k psychiatrovi,
když člověk mluví s kočkou.
Když nám začne kočka odpovídat, to by jsme už o tom uvažovat měli.
Že mi odpovídají kočky to všichni už dávno víte.
Ale na mě začaly mluvit kytky na zahradě.
Já vím, říkáte si, že mi hráblo ...
To sucho co panuje se mi vůbec nelíbí, proto každý den nějakou kytku zaliju.
Jenže a to je ten problém, kytky na mě pokřikují.
"Teď zalij mě ... já jsem se ještě nenapila ... u mě si ještě s konví nebyla ...
já chci taky zalít ... mě taky kapku ...
No prostě je to děs, nevím kterou zalít první.
V sobotu už jsem to pokřikování nemohla poslouchat,
vzala jsem hadici a poctivě ke každé kytce nasříkala dostatek vody.
To jste měli vidět, to bylo radosti, jak si kytky lenbedily.
Včera jsem jim tu spršku zopakovala,
voda ve studni zatím je tak co jim nedopřát ...
Koniklec na zalití netrpělivě čekala ...
I rybízy dostaly pořádný příděl vody ...
Narcisy hned zdvihly sklopené hlavičky a děkovaly mi ...
Tulipány slíbily, že za to brzy vykvetou.
Cvalík hlídal, abych jim tam nechala suchá místečka na váleni .
No jasně, to bych si nedovolila zalívat tam, kde ještě není nic nasazeno.
Krásný středeční den
a děkuju všem, co se k nám přišli podívat.
🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀
Žádné komentáře:
Okomentovat
Jste hodní,
že jste si udělali čas a napsali mi komentář :-)
Jestliže nemáte účet na google, tak pro vložení komentáře zvolte možnost
"název/URL" (pouze kdo máte blog či webové stránky) nebo
"anonymní" (ostatní) - v tomto případě zanechte i svůj podpis, abych věděla, kdo byl na návštěvě.