Kočkovaná

Dnes nám rozcvičku předvede Jonášek, 

vypůjčil si k tomu Bětčinu vrbu.

Hup, hup a nakonec je vidět jenom ocásek.

"Ještě si zacvičit na travičce a mám to za sebou."

"Co mi to tu dala do cesty. Prý Nevěstin závoj, to sem tu ještě nepotkal.

Teď popřemýšlet, co se bude dělat dál ...

Cvalíček už o tom přemýšlí hned vedle na lavičce.

Tady je poleženíčko, jak princezna na hrášku.

Tak už by to stačilo, chce se mi spát.

"V kůlně v krabici je soukromí, to máme rádi ...

už tu s námi spává i Bětka, dostala svoji krabici, že ji nevidíte?"

Tak tady je, jenom Jonášek si někam odskočil, jo vlastně šel na to focení.

Když je v noci v létě opravdu vedro, 

Bětušku ráno najdu pod kuchyňským oknem na špalku,

 kde v zimě stává venkovní vánoční stromeček.

Je to od severu, krásný chládeček, tam se vyspává.

Bětka sleduje dění u domu ze stromu ...

Bětuš, my víme, že máš krásný jazýček, ale to se nedělá.

Brundě je asi opravdu moc vedro, když si lehla v kuchyni na zem. 

Cvalíček ve své oblíbené krabici. Je fajn ráno ležet v kuchyni, 

sem tam něco dobrého přistane v misce, když panička vaří.

Vedra nám trošku pominula, aspoň na týden si lebedíme.

Děkujeme, že jste se k nám přišli mrknout

a mějte pohodovou neděličku.

💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖