Stará jabloň

Máme na zahradě strom žlutých, průsvitných, letních jablíček, je starší než já.

U nás se těm jablíčkům říká Žňůvky, asi proto, že zrají v době žní.

Co si pamatuju, víc jak šedesát let, je strom nahnutý. 

To je něco pro vnuky. Moje děti na něm byly pořád vylezené a vnuci taky.

Už ho máme léta podepřený a jak se podpěra boří do země,

 strom se naklání víc a víc. 

V kmenu má díru až na druhou stranu, už taky pár let. 

Vedle jsme dávno nasadili novou jabloň, kdyby stará dosloužila,

ale ta jako by to tušila, rodí jablíčka každý rok, dříve je mívala co druhý rok.

Letos, jsou plody opravdu veliké, i když jich na stromě bylo hodně.

Každé ráno bývá pod stromem nadílka.

Roste tam mech, takže se ani moc nepotlučou.

Vždycky když vidíme takovou úrodu, říkáme si, že to je už naposled,

ale vždycky zarodí znovu. Uvidíme, jak tomu bude příští rok.

Každý rok jsme, na jaře připraveni, že se na jabloni neobjeví žádné listí,

ale tajně doufáme, že tomu tak nebude.

Zahrada bez jabloně by byla smutná a tak nějak prázdná.

Takže letos opět máme ve sklepě zavařená jablíčka

v zimě přijde kompot vhod. Ale o tom až někdy později.

A vám všem děkuju, že jste se přišli podívat a dočetli až do konce.

Mějte klidný a pohodový den.

🍏🍏🍏🍏🍏🍏🍏🍏🍏🍏🍏🍏🍏🍏🍏🍏🍏🍏🍏🍏🍏🍏🍏🍏🍏🍏🍏🍏🍏🍏