Jak to bylo s lednem ...

LEDEN, ZVYKY A TRADICE

Měsíc leden kdysi Římané vůbec neznali, protože jejich rok byl desetiměsíční. Až později byl počet měsíců upraven na dvanáct, ale stále s různým počtem dní. Pro Římany začínal rok březnem, a to s příchodem jara. Teprve roku 154 byl začátek roku přesunut z 15. března na 1. leden. A tak vznikl dodnes dodržovaný začátek roku. Římané svůj první měsíc nazvali januaris – na počest boha Januse, boha začátků či konců, ale je i symbolem změny. My jsme si první měsíc v roce pojmenovali po svém a dali mu krásné a poetické jméno – leden. Jeho označení vychází z přesvědčení, že celou přírodu poutá, resp. by měl poutat – led. Původně byl tento měsíc ve východní Evropě označován jako měsíc vlka.

V životním rytmu našich zemědělsky orientovaných předků představoval tento měsíc období relativního odpočinku. Na poli se sice pracovat nedalo, ale domácnost si žádala své. Dokud vše nebylo pod sněhem, spravovala se stavení i hospodářské a řemeslné náčiní. Tam kde nestihli před vánocemi mlatci vymlátit obilí, tak svou práci rychle dokončovali. Protože se říkalo, že po vánocích žerou myši mnoho obilí, a tak na ochranu před nimi se do rohů parně dávala divizna. Jakmile uhodily tuhé mrazy, život se přesunul do světnice. Zde se muži, ženy i děti sesedli u teplých kamen, zpívali, klevetili, vyprávěli si příběhy, pověsti a pohádky. „Povídám pohádku, jak pes přeskočil ohrádku. Povídám, povídám druhou, že teče voda struhou. Povídám, povídám třetí, jak spaly na peci děti a když se hezky vyspaly, po kusu chleba dostaly.“ Ale ani tehdy jim ruce nestály. Kromě vyspravování prádla a drobných domácích nástrojů se pokračovalo i v předení, draní peří a tkaní. V některých domácnostech se také vyráběly různé řemeslné výrobky určené pro další prodej. Zdobily se kraslice, vyřezávaly se figurky a kuchyňské náčiní, pletlo se, vyšívalo a paličkovalo, vyráběly se dřevěné pantofle, hrábě a košťata, pletly se koše a ošatky, štípaly se šindele. V tomto období naši předci také natírali stromy vápenným mlékem, chránili je tak před popraskáním, prořezávali koruny stromů a kontrolovali uskladněné ovoce.

🍎🍏🍎

V neděli po slavnosti Zjevení Páně neboli Tří králů končí doba vánoční. Svátek Tří králů (6.1.) je den koledníků, kdy děti z chudších rodin obcházely příbytky obyčejných lidí a mohli si tak vykoledovat „obživu“ i na několik dalších týdnů. V tento den nám také známá pranostika říká, že jsme zase o krok blíže jaru: „Na Tři krále o skok dále“.

🍎🍏🍎🍏🍎🍏🍎🍏🍎🍏🍎🍏🍎🍏🍎🍏🍎🍏🍎🍏