🌜🔥Filipojakubský večer ...🔥🌜

Filipojakubská noc(Valpuržina) a pálení čarodějnic

Noci z 30. dubna na 1. května se přisuzuje čarovná moc a od pradávna to byla noc ohňů a milostných rituálů. Chlapci například nechávali svým vyvoleným květiny před domem. Z těchto zvyků se pak vyvinulo stavění májky na první květnový den. Podle starých tradic rozděluje tato noc temnou a světlou část roku. Kouzelné noci se říká Valpuržina, nebo Filipojakubská, ale také noc čarodějnic.

Pověra říká, že čarodějnice se v tuto noc slétají na jeden ze svých srazů. Pohanské zvyky se pak změnily v rituály na ochranu proti čarodějnicím. Jedním z nich bylo zapalování ohňů na kopcích. Později vznikl rituál, kdy mladíci házeli hořící košťata k nebi, aby srazili k zemi případnou letící čarodějnici, odtud název "pálení čarodějnic".

Podle lidové víry byla právě tato noc hlavním dnem roku, kdy se projevovala činnost čarodějnic. Strach z čarodějnic byl mezi lidem velmi dlouho. Obecně se věřilo, že ďábel, odvěký nepřítel člověka, je pouze duchem a povolnými nástroji pro jeho zlo jsou čarodějnice. Tyto ženy pak ničily lidský majetek, vyvolávaly bouře, povodně a krupobití, přiváděly na lid zhoubné nemoci a zkrátka prováděly jen samé škody a nepříjemnosti. K tomu všemu jim měl ďábel poskytovat potřebné návody a propůjčovat jim moc, aby se mohly libovolně proměňovat ve zvířata a další různé věci. Dokonce když se tyto ženštiny potřely kouzelnou mastí, mohly se projíždět vzduchem na košťatech, vidlích, pohrabáčích atd. To vše byly věci, které naháněly ostatním lidem hrůzu, a proto se báli čarodějnic právě tak, jako samotného čerta. Nemůžeme se proto divit, že hledali prostředky, kterými by se mohli bránit. Nejlepší obranou bylo, když objevenou čarodějnici daly na pospas plamenům. Však ještě v druhé polovině XVIII. století byly zapalovány hranice, na nichž v krutých bolestech umíraly ženy, jimiž bylo za vinu kladeno čarodějnictví.

Během času vznikly desítky různých jednoduchých pověrčivých praktik, jak čarodějnicím zabránit vstupu do domu a chlévů a tak, když se se poslední soumrak dubnového dne skláněl nad vesnicí bylo kolem jednotlivých stavení velmi živo. Hospodáři, čeládka např. přinášeli narýpané drny a kladli je hlavně před chlévy a stáje, aby do nich nemohly čarodějnice vejít a dobytku uškodit. Podle lidové víry musely totiž čarodějnice nejprve spočítat stébla trávy, na drnech rostoucí, aby mohly započít se svým dílem, a protože stébel bylo mnoho marnily počítáním svůj drahocenný čas a s blížícím jitrem 1. května slábla jejich moc. Proto čím více bylo drnů, tím lépe pro hospodářství...

Někde sypali před chlévy řezanku, písek nebo rozhazovali smetí, před chlév se kladla otep slámy, a to vše proto, aby čarodějnice musela dlouze počítat.

Když takto bylo stavení zajištěno a dobytek proti čarování zajištěn, mládež sebrala košťata a šla za ves „pálit“ čarodějnice. K tomu cíli byla vybírána místa vyvýšená. Tam byla košťata zapálená a vyhazována do výše, při čemž se prováděly různé reje. Jasně planoucí osmolená košťata pak zaháněla čarodějnice.

Mnohde si již během noci mládenci v lese vyhlédli pěknou břízku, kterou po půlnoci nebo na druhý den ráno uřezali. Ze zdola, až po korunu ji hladce oklestili, věnci, kvítím, pestrými stužkami a červenými hedvábnými šátky ji vystrojili a pak na návsi ji doprostřed postavili. Také každá zachovalá poctivá dívka dostala svou májku, kterou ji před dům postavil její milenec, buď pod okna nebo na dvoře...

Zdroj: Internet

🌜🔥🌛🔥🌜🔥🌛🔥🌜🔥🌛🔥🌜🔥🌛🔥🌜🔥🌛🔥🌜🔥🌛