A zde je odpověď,
proč na sv. Martina končí husy na pekáči
Anebo je to úplně jinak?
Spojení svatého Martina a husí se stalo tématem úsměvných legend a pověstí. Jedna z nich praví, že svatý Martin, který měl být jmenován biskupem, se z vrozené skromnosti před takovou poctou ukryl do husince. Husy svým kejháním Martinovu skrýš prozradily, což byl pádný důvod, aby skončily na pekáči. Druhá pro změnu uvádí, že husy svým hlučným kejháním rušily Martinovo kázání, a tak si svůj trest odpykávají na svatomartinské tabuli.
A jak to bylo u nás?
Českou verzi toho, jak se husí pečínka stala součástí svatomartinského posvícení vypravuje pověst (podle J. Svátka). Kníže Oldřich zabloudil jednoho dne v hlubokých křivoklátských hvozdech. Nemohl najít cestu, kterou by se dostal z hustého lesa. Po celodenním bloudění, utrmácený, vyčerpaný a vyhladovělý narazil na uhlíře. Uhlíř, který viděl, jak je Oldřich vyčerpaný, dovedl ho nejprve k sobě a nabídl mu pečenou husu se zelím. Nevěděl, že jeho host je český kníže. Po husí pochoutce se uhlíř s hostem rozloučil a vyvedl Oldřicha z lesa. Na oplátku pozval kníže Oldřich uhlíře na návštěvu do Prahy. Uhlíř dorazil na Pražský hrad právě na svátek Martina. Kníže ho uvítal a pohostil stejně, tedy rovněž husou, a přikázal, že v ten den, 11. listopadu, se musí všude v Čechách podávat pečená husa. Můžeme tedy hovořit o knížeti Oldřichovi jako zakladateli „českého martinského posvícení“.
✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨
Libuško,moc ráda jsem se začetla.
OdpovědětVymazatMěj se hezky
Ahoj Libuško, hezké čtení.Preji krásný den Iveta
OdpovědětVymazatMoc pěkné povídání.
OdpovědětVymazatPřeji klidný den ☺
Ráda jsem si vše přečetla. Martin je syn i vnuk, ale husu jsem nikdy nepekla :-).
OdpovědětVymazatHezký den!
Hanka
Moc pěkné povídání,ráda jsem přečetla.
OdpovědětVymazatDěkuju za komentáře🥰
OdpovědětVymazat