🐎🐻🐴Masopust ...

 ... 2024: 

Kdy letos nastává čas jitrnic, koblih a pestrobarevných masek?

Patříte-li k milovníkům zabijačkových dobrot, určitě se na masopust každý rok těšíte. Tradice s ním spojené jsou příjemným zpestřením zimy, kdy je jinak nouze o akce. To největší veselí začíná sice až na jeho konci, masopustní období startuje ale už teď. Víte, co vše k němu patří?

Jak vznikl masopust - stručná historie 

Masopust je poměrně dlouhé období hodování a oslav, jehož tradice sahá u nás až do 13. století. Původ má však zřejmě ve  starověkých oslavách tzv. bakchanáliích, které se konaly na počest boha vína a zemědělství Dionýsa.

Počátky masopustu souvisejí i s předkřesťanskými oslavami slunovratu. Masopustní obyčeje totiž směřovaly k tomu zkrátit zimu, přivolat slunce a zajistit do budoucna lepší úrodu a plodnost.

U nás k němu patří hlavně průvody maškar, což český masopust spojuje se zahraničními karnevaly, které se konají ve stejném období. Ostatně i název má stejný původ – při maso-pustu –upouštíme od konzumace masa, v zahraničí se zase na konci karnevalového období masu (carne) dává vale - odtud tedy slovo karneval. 

Kdy začíná a končí masopust

Ačkoli hlavní oslavy nastávají až na konci masopustu, masopustní období je ve skutečnosti mnohem delší. Začíná totiž již po Třech králích (tedy 6. ledna) a končí na Popeleční středu, která letos připadá na svátek svatého Valentýna, tedy na 14. února.

Po ní pak následuje čtyřicetidenní období půstu, které končí až na Velikonoce na Velký pátek, respektive na Bílou sobotu. Ta letos vychází na 30. března. 

Kdy chodily masky?

V minulosti byl konec masopustu spojený s nezávazným veselím – tancovačkami, bály, vesnickými zábavami, chodilo se k muzice a v úterý (to letos vychází na 13. 2. 2024) pak domy hlavně na venkově obcházely průvody maškar doprovázené muzikanty. 

Masky v průvodu byly přesně dané a každá měla svou funkci. Nikdy v něm nesměl chybět medvěd (ten byl jednou z nejdůležitějších masek, neboť byl symbolem plodnosti) s medvědářem, kobyla, Žid, nevěsta, tanečnice, cikánka, kominíci a čerti. 

Zabijačky, koblihy a koláče

Masopust byl od nepaměti spojen i se zabijačkami. Mělo to i svou logiku, neboť maso a další pochutiny ze zabitého čuníka v zimním období déle vydržely. Jedly se tak hlavně jitrnice, jelita, klobásy a tlačenky, největšími zabijačkovými specialitami byly i polévka prdelačka, ovar, mozeček nebo zabíjačkový guláš.

Ty patří k masopustu dodnes, na některé pochutiny se ovšem trochu pozapomnělo, třeba hustou polévka gerštl neboli vývar zahuštěný kroupami, který se v minulosti vařil o masopustní neděli.

Jako výslužka pro maškary se pekly také koláče a buchty, k masopustu však patřily a dodnes patří hlavně smažené moučníky. Po zabijačce totiž zbyla spousta sádla a na něm se pak smažily koblihy nebo boží milosti.

Všechny tyto dobroty pak bylo nutné pořádně zapít nejlépe pivem, kořalkou nebo rosolkou, což byl likér ze speciální květiny rosnatky, který dnes známe snad jen z děl klasiků 19. století.

Rosolku už dnes sice neochutnáme, další masopustní speciality si ale můžeme připravit. Času na to máme dostatek, vždyť masopust teprve začíná. 

Zdroj: Internet

🐎🐻🐴🐎🐻🐴🐎🐻🐴🐎🐻🐴🐎🐻🐴🐎🐻🐴🐎🐻🐴