🌺O pasení ...

...  hus a dětské práci v hospodářství

První dětská práce v hospodářství bývalo pasení hus. Tuto práci mělo dítě na starosti již od čtyř let, ovšem pod častým dohledem matky nebo některé starší osoby. Před třiceti lety (kolem roku 1860), kdy ještě byli v obcích pastýři a husáci, nebyla pastva hus dětmi konána. Obyčejně býval husákem starý, ku práci neschopný muž, který za domluvenou odměnu se zavázal, že od Filipa Jakuba (1. května) do sv. Václava (28. září) bude husy na občině pást.

Každého dne ráno okolo páté hodiny pastýř zatroubil a hospodyně mu vyhnaly ze všech statků dobytek (ovce, kozy a černý dobytek) do stáda. Hned na to se ozvala husákova trubka (z kozího rohu), aby všechny hospodyně vyhnaly do stáda také husy. V některých obcích pásly husy pohromadě i v roce 1893, ale ne k tomu ustanovení husáci, nýbrž chalupníci a podruzi „pořídkou“ (každý tři dny).

Odměna husáka byla každoročně stejná. Po sv. Václavu vzal pytel a šel po všech domech, ze kterých husy pásl, a dostal tolik „másů“ žita, kolik hus pásl (z každé husy „máz“ žita), a o posvícení koláč. (Jeden máz je 1,41 litru)

Když dosáhlo dítě šestého roku, tak začalo chodit do školy a se starším spolužákem již začali pást dobytek. Byla to zajisté veliká úloha pro dítě: býti školákem a zároveň pasákem. Ráno muselo dítě o páté hodině vstávat a hnát dobytek. O osmé hodině ho nahradil pasák, který byl někým ze starších domácích a děti šly do školy. V poledne přišly domů, naobědvaly se a šly zase do školy a po škole opět pásly dobytek až do večera. Takovým žákům nezbývalo příliš času k opakování a vypracování úloh, a každý učitel venkovské školy dosvědčil, že nebylo možné, aby v létě žák dosáhl takových školních úspěchů, jako v době zimní. Proto si každý učitel od pastvy stěžoval, neboť žák, pasák (musel-li časně vstávat) ve škole podřimoval.

Do oken svítí bílý den,

kdo není lenoch, z lože ven!

A kdo je lenoch, zůstaň spát,

však se mu budou ptáci smát.

Kde bylo více dětí, zvláště u chalupníků muselo některé do služby. Trefilo-li na nesvědomitého hospodáře, který ho využíval i k pasení dopolednímu, tím dítě návštěvu školy zanedbávalo. Takový pasáček dostal ročně 5—7 zl., na dvě košile a na kalhoty plátna. Děvče tutéž sumu v penězích a k tomu dvě košile, kartónový šátek a zástěru.

V zimním čase byla návštěva školy docela pravidelná, vyjma nemoci a neschůdné cesty nescházelo ve škole žádné dítko. Říkalo se: „Když se dobytek na podzim zavře, škola se otevře.“ V zimě za dlouhých večerů draly děti peří, a některé z nich četly knihu, obyčejně ze školní knihovny vypůjčenou. Chlapci škole odrostlí (přes 14 roků staří), kterých nebylo k domácím pracím nezbytně třeba se dávali do učení na řemeslo nebo šli do služby. Byl-li chlapec slabý šel za pasáka — silnější za „pohůnka“. Pasák škole odrostlý dostal za roční služby 10—13 zl., na dvoje kalhoty a na dvě košile plátna. V létě pásl dobytek a v zimě vypomáhal při „mlátění“, kydání a vyvážení hnoje a obyčejně měl na starosti sekat řepu pro dobytek do řezanky.

Pohůnkova práce v létě: ráno o třetí hodině vedl dobytek na pastvu někam na pokraj louky, aby je do pěti hodin napásl. Pak posnídal a jel vláčit nebo orat, anebo vůbec zastával práci, která se měla ten den dobytkem konat. V poledne nakrmil dobytek, a bylo-li snad s vožením sena nebo svážením obilí napilno, svážel (měl-li hospodář koně, tak hlavně s nimi se pracovalo, voly se jen vypomáhalo). Na večer, po odpolední práci, vedl zase dobytek na pastvu. V zimě bylo jeho každodenní prací: třikrát denně napájet a krmit dobytek řezankou, do níž namíchal sekanou řepu, a když se blížilo k jaru, tak šrot.

Nebyly-li v zimě zledovatělé cesty a neměl-li hospodář koně, vyvážel pohunek s voly hnůj na pole a občas přivezl i dříví z lesa. Nebylo-li vožení nebo „mlátění“, sekal pohůnek dříví na louče. Pohůnek 15 roků starý dostával ročně 14-17 zl. služného, na dvoje kalhoty a na dvě košile plátna. Silnější, starší přes 15 roků, který se vyznal v kosení trávy, hasákování žita a sečení ovsa, dostával 18—23 zl., plátna na dvě košile a někdy na celé šaty bavlněného cajku.

Děvčata, přes 14 roků stará, šla do služby za pasačky nebo do města za chůvy. Která zůstala doma, učila se v zimě příst, vypomáhala při mlátění a poklidu dobytka. Zjara chodila na panské vysazování lesa (za denní plat 30 kr.), setí a pletí lesní školky. V létě na sušení sena, okopávání brambor a řepy. V čase žní nakládaly na snopy při vázání obilí, na podzim pomáhala při „klidění“ brambor a řepy buď větším rolníkům ve vsi nebo na panském za 30 kr. denně.

Zdroj: cesketradice.cz

🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺🌺