... si vždycky říkám,
když jdu domů, že už mám venku všechno hotové.
Ale zase zjistím, že nějaké maličkosti bych ještě mohla udělat.
Třeba tady tu pnoucí růžičku ještě nemám ostříhanou,
ostatní už mají zimní sestřih.
Kolečka, moji podzimní kamarádi.
Jelikož jsem zrušila jahody u plotu,
napadlo mě, že u Ibišku máme nasazenou jednu jahodu,
už druhý rok. Plodila celé léto a ještě má pořád zelené jahody,
opravdu se překonala.
Tak mě napadlo, že si je na jaře nasadím kolem všech Ibišků.
Koupila jsem okrajníky ...
... nasypala kompost a na jaře budu pokračovat,
tři jahody se kolem keře krásně vlezou.
Tady by se okrajník taky hodil,
jenom z jedné strany z druhé jsou Hosty ...
už o něm uvažuju.
Pořád jsou plná, vždycky se najde něco,
co se dá ustříhnout nebo shrabat.
Vyruší mě Bětčin jekot.
Pořád si porypuje do ostatních kožušků,
ale Cvalíček ji to sem tam nedaruje.
Tak jako teď, ji vyžene na strom a tam ji nafackuje.
Bušil do ní jak do boxerského pytle, až jsem na něj zavolala, tak ji nechal.
Doma pro změnu zase nafackovala Bětka Jonáškovi, že se jí nezastal.
Z ničeho nic k němu přiskočila, když seděl na parapetu,
a packa ji lítala, jak na pérku ... nedá si pokoj a nedá.
Kožušci mě vyrušili od práce ...
Jonášek to všechno z povzdáli sledoval.
Ještě jsem si nachystala malý záhonek, že nasadím pár česneku,
ale to až příští týden, má se ochladit.
Nechala jsem kousek naťové petržele a celeru přes zimu.
V zimě i na jaře přijdou vhod, než vyrostou ze semínek nové.
Dlouho u nás nezapršelo,
začala jsem Chryzantému zalívat a konečně rozkvetla.
Pokochám se svou prací shora ...
Ještě mě čeká rozvézt kompost k rybízu, angreštu, růžím ...
... ale to, až bude mrznout.
No a úklid listí, to bude zase na dlouho,
než to všechno spadne.
a všem děkuju za návštěvu, vážím si toho.
🍂🍁🍂🍁🍂🍁🍂🍁🍂🍁🍂🍁🍂🍁🍂🍁🍂🍁🍂🍁🍂🍁🍂
.png)