☃️Sněhulák

 

... má také svou historii 

Stavění sněhuláků je nejen v Česku tradiční zimní radovánkou, ale v podstatě se staví po celém světě a je to poměrně stará tradice. První zatím známá zmínka o sněhulákovi je z malé modlitební knihy z roku 1380. Když si tato figurka našla cestu i do takovéto knížky, lze předpokládat, že to byla mezi lidmi známá a rozšířená zábava. V životopisu Michelangela najdeme zmínku o tom, že v zimě 1492-1493, tvůrce Davida a Piety vymodeloval na nádvoří Medicejského paláce postavu ze sněhu.

V roce 1511 obyvatelé Bruselu společně postavili 100 sněhuláků. Akce je v dějinách známá pod názvem „Zázrak 1511“. Bruselani byli tenkrát opravdu velmi naštvaní, děsivá zima trvala dlouho a politické klima v tehdejším Bruselu bylo špatné. Občané nevzali sekery a nešli na radní, či panovníka, ale začali stavět různé sněhové skulptury. Politické karikatury zesměšnily dokonce i krále, objevily se i parodie folklórních postav, mořských pan, jednorožců a vesnických idiotů.

Sněhulák byl zpopularizován v průběhu 18. století. V roce 1770 se v jedné knížce pro děti vydané v Lipsku poprvé objevuje jeho název Schneemann a nejstarší fotografie sněhuláka je z roku 1853 z Walesu.

První sněhuláci naháněli strach:

První sněhuláci byli vylíčeni jako nevlídné sněhové figury působivé velikosti. Není to náhoda, protože v těchto dávných dobách nemilosrdné zimy s prudkými mrazy a vlhkými vánicemi přinášely mnoho potíží. Teprve v 19. století se pozvolna začal měnit přístup lidí k zimě, která již neznamenala jen čas strádání a hladu. Získávají k zimě pozitivní přístup, a proto se sněhulák stal laskavějším a začal se usmívat. Během 19. století se sněhulák stal definitivně kladným a veselým tlouštíkem. Přispěla k tomu i popularita vánočních pohlednic a novoročenek na nichž byl často sněhulák umístěn, jako obraz přátelského symbolu zimy a získává také vizáž „normálního člověka“. Stává se i oblíbenou dětskou zábavou a motivem ilustrací pro děti. Počátkem 20. století se začal sněhulák objevovat také jako figurka na vánočním stromečku a stal se z něj nepostradatelný symbol Vánoc a Nového roku.

U nás se sněhulák nejčastěji staví ze tří sněhových koulí, ale např. v Japonsku, nebo Anglii je zvykem stavět pouze ze dvou. Nejčastěji sněhuláka dekorujeme nosem, který tvoří mrkev, klacík, kámen někdy také uhlík, který se často používá i na oči, knoflíky a v řadě vedle sebe i na ústa. Podle dostupnosti materiálu můžeme sněhuláka vybavit i pokrývkou hlavy, kterou tvoří hrnec, květináč, starý slamák nebo jiný klobouk. Do ruky mu vložíme koště nebo větev a kolem krku můžeme přidat i šálu.

Zdroj: ceskezvyky.cz

☃️☃️☃️☃️☃️☃️☃️☃️☃️☃️☃️☃️☃️☃️☃️☃️☃️☃️☃️☃️☃️☃️☃️☃️