- Všude chleba o dvou kůrkách
Přísloví "Všude je chleba o dvou kůrkách" se obvykle používá pro zdůraznění, že každé místo má své klady a zápory, dobré a špatné stránky. Přísloví vyjadřuje myšlenku, že i když se něco zdá být dobré, zároveň to může mít své slabiny a je důležité si uvědomit obojí.
O tom, jestli je kůrka jedna nebo dvě se stále polemizuje, ale v knihách jsme žádný "rozbor" nenašli. Na bochník nebo krajíc chleba se můžeme dívat tak, že jsou kůrky dvě: spodní a vrchní (záda) nebo i tak, že kůrka je kolem dokola a je jen jedna. Někdy je ale bochník pečením rozpraskaný a kůrka je přerušená.
S chlebem se pojí spousta pořekadel, ale jedno ještě vyniká: „Kdo se nesrovnává s chlebem, nesrovnává se s lidmi“ (ani s Bohem), to se říkalo ve všech krajích. Znamenalo to ukrojit rovný krajíc, aby byl všude stejně silný.
Proč se říká chlebu „Boží dar“:
Chléb je také označován jako Boží dar. Toto označení má pravděpodobně původ v Bibli. Ve druhé knize Mojžíšově, když Izraelci na Sinajské poušti vyčítají Mojžíšovi, že nemají, co k jídlu, jim sešle Hospodin křepelky a chléb jako základ potravy a nabádá je, aby se živili tím, co posbírají. A Ježíš, Boží syn, u poslední večeře mezi své učedníky rozděluje nalámaný chléb jako symbol svého vlastního těla. Chléb je i v nejznámější křesťanské modlitbě Otčenáš: „Chléb náš vezdejší dej(ž) nám dnes a odpusť nám naše viny. . .“
Tradice spojené s tímto Božím darem se nesou celou lidskou historií. Známe možná ještě od našich babiček a dědečků, s jakou úctou se k chlebu chovali. A dobře věděli proč. Například naši předci nikdy nepokládali chléb spodní stranou nahoru. Pokud by to někdo udělal, věřilo se, že by se spolu s chlebem docela obrátil i život a celé rodině - samozřejmě ne k lepšímu… Kousek chleba býval pro ty nejchudší často jediným jídlem, které měli k dispozici. Stejně tak vojáci na frontě nebo zajatci mnohdy neměli nic jiného. Proto není žádnou nadsázkou říct, že chleba doslova zachraňoval životy. A tak si vysloužil opravdu výsadní postavení mezi všemi potravinami.
Několik dalších rčení:
- Došlo na lámání chleba
- Kdo do tebe kamenem, ty do něho chlebem
- Koho chleba jíš, toho píseň zpívej
- Mít svůj chléb jistý
- Muset něco mít/dělat, i kdyby na chleba nebylo
- Ne samým chlebem živ je člověk
- Neváhal se rozdělit o poslední skývu chleba
- Odříkaného chleba největší krajíc
- Pes by od něj kůrku chleba nevzal
- To byl ale pěkně tvrdý chlebíček
- Ujídat někomu chleba
- Vydělávat na chleba
- Žít o chlebu a vodě
- Chleba se nepřejíš.
Zdroj: ceskezvyky.cz
🍞🍞🍞🍞🍞🍞🍞🍞🍞🍞🍞🍞🍞🍞🍞🍞🍞🍞🍞🍞🍞🍞🍞🍞
Hluboká lidská moudrost. Dnes to není jinak, včetně dodaných poučení. V našich podmínkách "bez chleba nelze žít". Aspoň to tak v mých letech cítím. A přesný je ji přenesený význam - starej se o práci, budeš mít chleba dost :-)))
OdpovědětVymazatChléb je dar, to naši předci dobře věděli, u nás doma nevyhodíme ani patičku, a to nemáme žádné domácí zvířectvo. Prostě ze staršího chleba se udělají topinky, krutony do polévky....a takový chleba se sádlem a škvarkami, mana nebeská.... Alena
OdpovědětVymazatAno, z tvrdého chleba taky nevyhodím ani kousek. Takové krutony v česnečce - mňam! Jen aby ho bylo pořád dost :-))
Vymazat