🌞Už mi to nedalo ...

... a po pár lenošivých dnech,

 mě sluníčko vytáhlo zase něco dělat venku.

Hostám se daří, některé už jsou veliké,

 jiné druhy zatím jenom vystrkují špičky.

Pustila jsem se do práce,

vyplela jsem zahrádku.

Z naťového celeru a petrželky jsem sundala králičí pletivo,

Bylo tam kvůli kožuškům, aby se tam neváleli, než to vyklíčí.

Vyplela jsem a zjistila, že tam bylo víc plevele, 

jak zeleniny. Nevadí to nám stačí.

Bětuška se hned začala po pletivu válet, 

přidal se i Jonášek.

Nasadila jsem Chryzantému,

 kterou jsem měla celou zimu v květináči ve skleníku.

Dala jsem okolo růžičky okrajník,

 slibovala jsem ji to od podzimu.

Kolem Ibišku jsem si hned brzy z jara nasadila jahody, 

teď jsem je vyplela a přisypala trochu kompostu.

Chvíli jsem si odpočinula u kávy

a vzpomněla si, co už dávno chci udělat,

 jen jsem čekala až nebude tak sucho.

Ano, vysvobodit dlažební kostky z trávy.

Sem tam je to třeba udělat za pár let zalezou do trávy. 

Až na fotce jsem si všimla, 

že jsem na jednu zapomněla, ale už jsem to napravila.

Dala jsem svobodu i té poslední.

S dobrým pocitem z vykonané práce jsem obešla zahradu

 a obhlídla úrodu.

Snad Hrušek moc neopadá suchem. 

Na mladé Třešínce taky něco je, 

zatím jsme úrodu neměli, ale na ochutnání bylo.

Mladá Jablůňka s mými oblíbenými červenými jablíčky, 

uvidíme, kolik jich do podzimu zůstane na stromě.. 

Mladá Jadernička, nejlepší jablíčka, co znám.

Stará valašská odrůda, bývala u nás na každé zahradě.

Sloupovitá Jabloň nikdy nezklame, 

bývá na ní hodně jablíček každý rok.

Staré jabloně rodí každý rok, někdy víc někdy míň.

Nejstarší Ranná jabloň, která co si pamatuju,

 je nahnutá čím dál víc, má jablíčka každý rok.

Chlupače, jak říkáme u nás Angreštu, už jsou veliké.

Rybíz červený i bílý.

I na všech třech Borůvkách se něco rýsuje.

Všem vám děkuju, že jste došli až na konec článku

a přeju krásnou sobotu.

🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞