❄️Jak prosinec ...

 ... ke svému jménu přišel.

Latinsky se měsíc nazývá december, odvozeně od slova decem („deset“), protože až do roku 153 př. n. l. byl prosinec v římském kalendáři desátým měsícem roku. Tento název byl později převzat do mnoha evropských jazyků. Prosinec začíná stejným dnem v týdnu jako září.

Od 15. století a někde ještě do poloviny 19. století se hojně užíval název "prasinec" asi ve spojitosti s tím, že se v zimním období často konaly zabijačky. Dokonce se objevil i názor, že pojmenování prosinec je spojen s prosem neboli prosnou kaší. Ta byla za dřívějších časů, kdy v domácnostech ještě nebyly tak rozšířené brambory, nejčastějším pokrmem. Odborníci, z ústavu pro jazyk český pak zcela vylučují možnost, že by prosinec vznikl ze slovesa prosit ve smyslu koledovat.

Ve skutečnosti původ slova odvozujeme od praslovanského kořene -sin-, který v současné češtině žije ve slově siný s významem modravý, šedivý předpokládáme také praslovanské sloveso prosinoti s významem prosvítat, probleskovat. Prosinec je tedy měsíc, v němž Slunce jen někdy prosvítá mezi mraky a své pojmenování získal podle typické barvy zimní oblohy. V období zimního slunovratu navíc Slunce svítí nejslaběji z celého roku.

Od 16. století se pro poslední měsíc v roce někde užíval název vlčí měsíc či vlčenec. Šimon Partlic sice uvádí, že sedláci vlčí měsíc počítají od 8.11. do 7. prosince, ale v jiných pramenech je vlčí měsíc ztotožňován pouze s prosincem. Pojmenování je odvozeno od průměrné doby předzimního houfování u nás kdysi početně žijících vlků. Po tomto pudovém sdružování vlků do skupin a smeček hned při nástupu prvních citelnějších ochlazení záhy zpravidla následoval nárůst škod, které vlci způsobovali na hospodářském zvířectvu, především na ovcích. 

Zdroj: ceskezvyky

❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️