🌟Mikuláška a Matička

✨✨

Zapomenuté postavy Adventu 

Dětem se také zjevovala Mikuláška neboli Mikulášova Matička nebo jen Matička a nebyla tak laskavá jako oblíbený biskup Mikuláš. Nabádala děti k poslušnosti a zbožnosti. Dárky zpravidla nenosila, naopak dítka trestala březovou metlou a příliš se nezabývala tím, zda byly skutečně zlobivé, protože se řídila výchovným pravidlem našich pradědečků "škoda rány, která vedle padne." Tato postava chodila mezi 5. až 8. prosincem.

Mikuláška byla nejčastěji oblečená do bílých šatů a obličej měla pomoučený a zakrytý rouškou. Místy na sebe upozorňovala cinkáním na zvonek. V ruce měla březové pruty, kterými šlehala po oknech stavení a někdy se chovala opravdu hrozivě. V druhé ruce držela výjimečně košík s dárky pro hodné děti. Na Litovelsku vídali Mikulášku s cepem v ruce, jinde chodila s kopisem či srpem.

Podle forem masky soudil F. Bartoš, že v postavě "matičky" se může skrývat představa slovanské bohyně Morany. Zdá se však, že spíše půjde o obměnu obchůzek podobných zimních masek jako jsou Barborky, Lucky a mikulášské maškary, které se formovaly z tradičních obřadních základů, i když se v pozdějším vývoji přiřadily k svátkům křestanských světců.

- Před svátkem sv. Mikulášem, dne 5. prosince večer, na Přerovsku chodila po domech žena oblečená v bílý háv, tvář majíc zamoučenou a se srpem v ruce, kterým symbolicky "stínala" neposlušné děti, ale nevynechala ani dospělé. Říkalo se jí Smrt nebo Boží Matka. Na Podluží chodila „Matička“ večer po sv. Mikuláši. Zahalena byla v bílou plachtu, v ruce držela kopist (nástroj na hnětení těsta), dávala dětem políbit křížek a učila je modlit. Na rozdíl od Mikuláše ale žádné dárky nedávala. Jinde chodívala Matička či Smrt společně s Mikulášem. Tak tomu bylo například ve Slavkově u Opavy, kde Mikulášky nahrazovaly v doprovodu anděly. Nosily košíky s jablky, ořechy, perníky a další cukroví kterým obdarovávaly hodné děti.

- Ve Slezsku v Janovicích, Raškovicích, Morávce, Pražmě a Mohelnici chodívaly Matičky 6.12. "Zpravidla to byly dvě roby, oblékly si bílou „podoličku“, na krk uvázaly spodnici, na hlavy si posadily koruny jako čapky biskupské, na tvář si z vlasů spustily lněná, konopná vlákna a v ruce držely březové pruty. Doprovázeli je dva nebo tři chlapci, počernění sazemi, oblečení do obrácených kožichů a povřísly opásaní. V rukou měli řetězy, jimiž robili hlomoz. Jak přišli k chalupě, zazvonili nebo březovcem „střelili“ do okna. Do světnice vešli bez pozdravení. Stařičká matička řekla: „Řikoj, řikoj!“…Někde se matičky počínali jako Mikuláš, rozdávají jablka, bonbony, slívky, ořechy a perníky."

- Z Vizovska a Vsatska máme několik dokladů o obchůzce "matiček". Maskované postavy žen obcházely po domech v předvečer svátku Neposkvrněného početí P. Marie (8.12.). Na Karlovicku byla "matička" oblečena ve valašské spodnici, vlasy měla z konopí, přes hlavu si přehodila plachtu. V ruce nosila košík, prut a zvonek. "Matička mikolášská" navštěvovala malé děti a dávala jim dárky, které pro ně připravili rodiče. Ve Vizovicích měla "matička" zamoučenou tvář, byla oblečena v bílém šaty, na tváři měla upevněny zuby vyrobené z kvaky. Prutem šlehala dati, které se ne­ chtěly modlit, poslušné zase obdarovávala. Maska obvykle konávala obchůzku sama, na Karlovicku někdy s andělem. Valašské obměny masky jsou velmi blízké slezským obchůzkám, při nichž ,,matička" nosila březové pruty.

- Na den Neposkvrněného početí Panny Marie (8.12.) chodily večer v Kozlovicích na Přerovsku odrostlejší děti s „matičkou“. Některé děvče se zakuklilo do plachet a šlo s celým průvodem po známějších domech. Matička zkoušela a zpovídala děti, rodiče žalovaly na neposlušné. Matička je napomínala a trestala, a nakonec děti obdarovala sušeným ovocem, pečivem a ořechy. Do kterého domu matička nepřišla, tam rodiče samy uschovaly svým dětem dárky pod postel. Na Vánoce děti již nic od Ježíška nedostaly.

Zdroj: Internet

🌟🌟🌟🌟🌟🌟🌟🌟🌟🌟🌟🌟🌟🌟🌟🌟🌟🌟🌟🌟🌟