❄️Na ...

  ... sv. Matěje 24.2. 

O pranostikách 

Po Hromnicích (2.2.) přichází druhý nejvýznačnější „kritický den“ únorových pranostik. Matějských rčení je poměrně hodně, ale podíváme-li se blíže, tak jejich část tvoří různé obměny známé průpovídky o sekání nebo dělání ledu. Z formálního hlediska jsou to pranostiky se stoprocentní úspěšností „Svatý Matěj boří mosty nebo staví“. Svědčí však též o tom, že si staří hospodáři byli zřejmě dobře vědomi proměnlivosti posledních fází ustupující zimy.

Některé pranostiky také poukazují na to: „Jaký mráz bude večer a v noci na svatého Matěje, takový bude za 40 dní pořád.“ Naši předci dělali i různé zkoušky, aby se dozvěděli, jak dlouho bude zima po sv. Matějovi trvat. Již Partlicius v roce 1617 popisuje „Protož i pilní hospodáři měděnici vody ten čas vystavovali ven, aby poznati mohli, jaký mráz byl.“ Jde jistě o primitivní předchůdce dnešních teploměrů, a možná také o první zprávu o meteorologických měření u nás. S tím, že lze ještě po Matěji počítat s delším obdobím mrazů, je třeba však souhlasit. Např. v Praze – Klementinu, je průměrné datum posledního dne s mrazem 1. duben, tedy po téměř okřídlených 40 dnech od 24. února. (sepsal Jan Munzar)

Matěje - k létu naděje.

Na svatého Matěje léta naděje.

Matěje - k vesnu naděje.

Na svatého Matěje do závěje naleje.

Po svatém Matěji zima hřeje.

Na sv. Matěje sluníčko se zasměje.

Svatý Matěj, hodnej svatej, když neohřeje, 

tak se aspoň pousměje.

Svatý Matěj dá nám naději, aby nám nemrzlo ani v chalupě, ani na poli.

Na svatého Matěje postačí jen košile na těle.

Svatý Matěj, hodnej svatej – kožichy dolů!

Najde-li Matěj sněhové klobúky na pňoch, tož jich sháže.

Na svatého Matěje lidské srdce okřeje, slunce pozře závěje, nad polem si skřivan zapěje.

Na svatého Matěje pije skřivan z koleje.

Na svatého Matěje skřivan vesele zapěje: „přijde jaro, přijde.“

Na svatého Matěje slunce pozře závěje a skřivan si vesele zapěje.

Na svatého Matěje každá myší díra se zavěje.

Svatý Matěj chválí pluh.

Sv. Matěj hází pluhy z půnebí (z půdy).

Na svatého Matěje po volské zimě je.

(při polních pracích již lze používat volské potahy)

Na svatého Matěje rampouchy, 

bude ourodný rok na mouchy.

Po svátku Matěje, nejde liška více po ledě.

Najde-li Matěj led, seká ho hned; nenajde-li led, dělá ho hned.

(tyto průpovídky o sekání nebo dělání ledu svědčí o tom, že si staří pozorovatelé přírody byli zřejmě vědomi proměnlivosti posledních fází ustupující zimy)

Svatý Matěj láme vždy led; není-li ho, zmrzne hned.

Svatý Matěj ledy láme, nemá-li jich, nadělá je.

Svatý Matěj naposledy, odplavuje letos ledy.

Svatý Matěj seká ledy.

Svatý Matěj ledy seká, nebo jen tak před zimou smeká.

Svatý Matěj ledy plaví, když neplaví, tak je staví.

Svatý Matěj zimu bohatí, pokud ji neztratí.

Svatý Matěj zimu tratí, když netratí, obohatí.

Svatý Matěj boří mosty, nebo staví.

Svatý Matěj otevírá zemi.

Svatá Kateřina (25.11.) zimu oblibuje, svatý Matěj odplavuje.

Trefí-li svatý Matěj na otevřené vody, zavírá je, trefí-li na zavřené, otevírá je.

Z jara svatý Matěj milý, otvírá zemi a zemské žíly.

Když svatý Matěj ledy neroztopí, budou si dlouho do dlaní dýchat chlapi.

Svatý Matěj přidá polínko, svatý Josef dvě a Panna Maria celou náruč.

Svatý Matěj šel sekat ledy a stavil se v hospodě, svatý Josef (19.3.) šel za ním a zůstal tam také, až teprve Panenka Maria (25.3.) je oba vyhnala.

Svatý Matěj ledy láme, když je nezmůže, svatý Josef pomůže.

Neuspěje-li Matějova pila, uspěje dozajista Josefova (19.3.) širočina.

Jaký mráz bude večer v noci na svatého Matěje, takový bude za 40 dní pořád.

Je-li na svatého Matěje mráz, tak ho ještě čtyřicetkrát máš.

Je-li svatého Matěje mráz malý, je jich po něm 40 malých; je-li velký, jest 40 velkých, není-li mráz žádný, je jich po něm bezpočtu.

Prší-li na svatého Matěje, bude se brzy síti.

Kdo seje do Matěje – dobrá naděje.

Mrzne-li v noci na sv. Matěje, v březnu se škodou se zaseje.

Na sv. Matěje kořínek se ohřeje.

Na svatého Matěje koplina (možnost zahájení prací na zpracování půdy), na Josefa travina. (možnost ovčí pastvy)

Svatý Matěj strčí hlaveň do země.

(hlaveň znamenala hořící nebo ohořelé dřevo nebo vích slámy s hubkou, používaný dříve k založení ohně)

Zdroj: ceskezvyky.cz

❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️