💖Z Kožuškova

Dnes se po dlouhé době hlásím zase já, Bětuška.

Už jsem se na to nemohla dívat, jak tu panička hospodaří.

Pergola ještě pořád není vyklizená, ale nám to nevadí.

Páníčci nám tu nadělali v krabicích pelíšky, 

ale my, když si můžeme vybrat, nepohrdneme prázdným košíkem.

I Cvalíček si vybral svůj košík ...

Nevím, jestli víte, že už Brunda chodí zase ven.

Sem tam se projde i po zahradě a radí paničce. 

Když nikdo na zahradě není, 

tak ji pěkně proženu a mám z toho srandu.

Ona paničce furt kecá do práce a poučuje ji, 

co a jak má dělat.

Ale že by ji pomohla odvézt ty kolečka

 s ostříhanými Chryzantémami to né, jenom radí.

Já naháním na zahradě Brundu a mě zase nahání Cvalíček.

Schovala jsem se pod lávku a vrčela jsem tak, 

že to uslyšela panička a Cvalíčkovi domluvila.

Vlastně, já se ani nedivím, že mě honí, nejsem svatá, 

jak jde Cvali okolo mě, tak ho vždycky plesknu packou.

S Jonáškem se taky naháníme, ale to jenom tak ze srandy.

Třeba, když si sednu na jeho oblíbený křivý strom.

Dobře se na něm protahuje.

Někdy ho zase já vyženu na strom až úplně nahoru.

To je vždycky bžunda, pak se mu směju.

Jony se zase válí v zahrádce ...

Musel se posunout kousek dál, 

protože mu jeho záhonek panička osela a zalívá ho.

To mu vůbec nevadí na váleníčko je tu místa dost.

Cvalíček má rád klid a ten má v kůlně v krabici.

Svítí tam sluníčko, je mu horko, 

tak si lehl do krabice bez deky dál od okna.

Jony tady do mě hučí, 

ať dám ještě jednu jeho fotku, tak tady je.

Panička bude čubrnět, jak jsem ji proluftovala archív.

Ale ještě vám tu dám, aby jste viděli, jak se starám o skleník.

Takže ve skleníku makám já, ne panička😺

Teď už fakt končím, zdá se mi, že jde někdo domů.

Mějte se krásně a děkuju, že jste si přišli počíst 

i na můj článek nejenom na ty, co píše panička.

💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖