🚗Před šestou hodinou ...

... ráno, jdu zalívat skleník. 

Z oblohy se na mě usmívá měsíc, ještě nešel spát.

Kousek od něj letí letadlo, rychle cvak, cvak a už je daleko.

Ještě, že foťák nosím furt sebou. 

Obvykle se nic venku neděje a nic mě nezaujme,

ale když ho zapomenu doma, hned se objeví nějaké focení.

Nedávno si krásná Sojka sedla na strom a krásně pózovala,

 foťák byl samozřejmě doma u počítače.

Asi si zase jeden budu nechávat venku.

Omrknu úrodu ...

Jsem ráda, že i ty okurky úplně nahoře pod stropem pěkně rostou. 

Zdá se, že už začíná plíseň, doufám, že ty malé dorostou.

Napadené listy stříhám.

Ale stejně, až do teď byla úroda okurek obrovská.

Jdeme obírat rajčata, už zatěžkané stonky sjíždějí po tyčce dolů.

Košík plný, jdeme ho vysypat a pokračujeme.

Přidáme ještě dvě okurky(to jsou ty, co jsem je sledovala, jak rostou) ...

... a nějakou papriku.

Když přijede návštěva.

Tak 2x do roka přiletí synovec z Irska, bydlí tam už snad 20let.

Vypůjčí si auto z půjčovny a jezdí po kamarádech z mládí, zastaví se u sestry,

u nás vlastně jenom přespává a snídá.  

Letos s kamarády navštívil svoji třídní učitelku z návštěvy byla dojatá.

Po třech dnech jeho cesta vede do slovenského Martina 

za mamkou a bratrem.

Tak šťastnou cestu.

Děkuju všem, kdo došel až na konec dnešního článku.

Pohodový celý den přeju.

🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗🚗