středa 4. prosince 2024

✨❄️Dnes je ...

... Barborky
nezapomeňte si utrhnout do vázy větvičku.
🌸🌸🌸
V neděli jsme zapálili na adventním svícnu první svíčku.
Poslední dny míváme mrazivá rána,
sice bývá jenom mírně pod nulou,
 ale všechno je venku důkladně pocukrované.
Tomi od sousedů se mě přišel zeptat, 
jestli už půjdou naši kožušci ven.
Sluníčko s bílou krásou rychle zatočí.
Klidný a pohodový celý první adventní týden
a děkuju, že jste se přišli mrknout.
❄️✨❄️✨❄️✨❄️✨❄️✨❄️✨❄️✨❄️✨❄️✨❄️✨❄️✨❄️

úterý 3. prosince 2024

🍛🍕🍽️Okénko do kuchyně 504.

Dnes si uvaříme zelňačku s klobáskou a zakys.smetanou.
Po hodně dlouhé době si uděláme placky ze syrových brambor.
Pěkně nastrouhané na hrubém struhadle,
pak krásně křupou.
U nás se jim říká jednoduše placky 
a každý ví, o jaké jídlo se jedná.
Jelikož mám ještě dost nastrouhaných jablíček,
 tak jsem na víkend udělala dva záviny.
Pěkný úterní den
a všem děkuju, že jste si udělali čas a nakoukli do mého okénka
🥄🍛🍕🍽️🍲🥄🍛🍕🍽️🍲🥄🍛🍕🍽️🍲🥄🍛🍕🍽️🍲🥄🍛🍕🍽️

pondělí 2. prosince 2024

🌜Pro lepší náladu

 

Týpek na pohřbu zjišťuje heslo na wiffi.
Ptá se šeptem kněze:
"Prosím Vás, jaké tu máte heslo na wiffi?"
Kněz zašeptá:
"Mějte úctu k mrtvému ...!"
Týpek: "...a všechno malými písmeny?"
🌛
Notář čte Khonovu poslední vůli:
" ... a Izáka, jemuž jsem slíbil, 
že na něj budu pamatovat v poslední vůli, pozdravujte."
🌜
Tondo, proč ten tvůj kohout ve tři hodiny ráno tak řval?
Přetáčel jsem ho na letní čas.
🌛
Po hádce jedou manželé beze slov domů.
Náhle potkají na silnici dvě prasata.
On: "Tvoji příbuzní?"
Ona: "Ano, tchán a tchýně!"

🌜🌛🌜🌛🌜🌛🌜🌛🌜🌛🌜🌛🌜🌛🌜🌛🌜🌛🌜🌛🌜🌛🌜🌛

neděle 1. prosince 2024

✨💖Z Kožuškova

Bětuška nabírá teplo z radiátoru do kožuška.
Někdy už taky neví, co by ... ach ta nuda.
"Co nám to tam napadalo, teď mě z toho zebou tlapičky."
Válečná porada a bez Bětušky?
Ta už si spokojeně spí a vyhřívá břušek.
Brunda začíná být hodně drzá. 
Vylezla ze svých zašíváren ...
Nakonec si vybrala a my to musíme respektovat,
je to starší dáma.
Trochu Brundine zábavy.
Ráda sleduje starou hračku fretku s míčem.
Jak ji přestane bavit, natáhne se uprostřed kuchyně
 a fretka krouží okolo ní k její spokojenosti.
Nemám to taky lehké, když chci umýt okna ...
 ... nejdříve musím něžně probudit Cvalíčka.
Kdepak, ten se vzbudit nedá, 
nakonec jsem ho musela i s ošatkou přestěhovat vedle Bětky.
Moje mytí oken se jim nelíbilo a vyrazili všichni ven, 
teda kromě Brundy.
Ta si našla jiné poleženíčko, ale díky bohu, jenom dočasné.
"Tak pustí mě někdo domů ...!"
"Co tam zase dělá, už je mí zima ...?"
"Jonášku vydrž, já ji ty umytá okna přejedu špinavou packou 
a uvidíš, že tu bude raz dva."
Tak vidíte kdo je u nás doma pánem a kdo sluhou.
Ale tak je to v pořádku pro kožušky všechno ráda udělám.
💖🐈💖
Dnes nad mým psaním měla dohled Bětuška, 
To vysvětluje, proč tu má nejvíc fotek.
Pohodovou první adventní neděli
a všem moc děkujeme, že jste nás navštívili.
💖✨💖✨💖✨💖✨💖✨💖✨💖✨💖✨💖✨💖✨💖✨💖

sobota 30. listopadu 2024

✨Proč začíná ...

... Advent v neděli? 

Symbolickým vstupem do období adventu je pro věřící bohoslužba, která se koná o první adventní neděli, při níž je nyní zapalována první fialová svíčka na adventním věnci. Neděle byla pro křesťany od samého počátku základním svátkem, protože Ježíš své učedníky a příznivce shromažďoval k bohoslužbě v neděli ráno. A tak se v křesťanských chrámech začaly konat v neděli dopoledne hlavní bohoslužby.

První výnos o zachovávání pracovního klidu v neděli pochází od římského císaře Constantina z roku 321, který tímto zákonem křesťanům významně zlepšil podmínky pro účast na bohoslužbách a zároveň jim poskytl možnost odpočinku a posilování sociálních vazeb.

Název pro neděli je odvozený z latinského (dies) dominica, tj. „den Páně“, pochází ze skutečnosti, že tento den jakožto den Kristova vzkříšení je jemu zasvěcený, je to tedy „Pánův den“.

Zdroj: ceskezvyky.cz

✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨

pátek 29. listopadu 2024

💖Náš Mourek

Opět starý článek z r.2015
🐈
V prvé řadě bych se chtěla omluvit za kvalitu fotek,
jsou staré dvacet šest let a taky vybledlé, 
tak to tehdy s barevnými fotkami bylo.
Kocourek Mourek si nás vybral.
Někdy v roce 1998 jsem si všimla,
že u nás na zahradě vysedává krásný mourovatý kocour.
Myslela jsem si, že chodí za naší kočkou, ale seděl tam pořád.
Věšela jsem prádlo a kocourek mě hypnotizoval
 svýma krásnýma oranžovýma očima.
Jednou jsem mu nabídla pohoštění a už byl náš.
Dlouhou dobu spával na seně a dovnitř nechodil.
Ne, že by jsme ho nezvali, ale prostě nechtěl.
Děcka ho pořád tahaly domů, ale to se mu nelíbilo,
až jednoho dne rezignoval a nabídku přijal.
Od té doby si to náležitě užíval.
Chodil ve vnukových botách ... né to kecám.
Na packách mu nevadily, asi ho hřály.
Tak mě napadá, že nejstarší vnuk Jakub, 
co mu patřily ty botičky už měl letos 27 let.
Ten čas tak letí ...
Na okně jsme ještě neměli lištu
a květináče byly věčně vysypané na gauči.
Mourek byl krásně vypasený v pase měl padesát jako modelka.
Spokojeně spí po dobrém obědě.
Když mu bylo horko, hupnul do umývadla ...
Naše stará koupelna, fuj ta byla hnusná ...
To byl náš Mourek, co si nás vybral.
Děkuju vám za návštěvu, či komentář.
Krásný den vám přeje
💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖