pondělí 25. září 2017

Vtipy na čtvrté zářijové pondělí

Manželka odjede na měsíc do lázní ...
Za tři dny dostane od manžela sms:
"Kde jsou lžičky, nože a vidličky?"
Odpověď: "Spávej doma!"
Za týden zase sms: "Kde jsou lžičky, nože a vidličky?"
Odpověď: "Spávej doma!"
Když se po měsíci vrátila domů, muž se zlobí:
"Nemohla si mi normálně odpovědět?"
Ona: "Vždyť sem ti psala, aby si spával doma."
Jde do ložnice, sundá přikrývku a tam lžičky, nože a vidličky ...
🍐
Studenti medicíny mají přednášku o rozmnožování.
Profesor vykládá: "Kupříkladu takový býk zvládne tento akt i třicetkrát za den."
Z první řady se ozve studentka: "Třicetkrát?! Mohl byste to prosím zopakovat,
aby to slyšeli i ti, kteří sedí vzadu?"
Přednášející tedy zopakuje hlasitěji: "Býk zvládá tento akt i třicetkrát za den."
V poslední řadě se zvedne student: "Prosím Vás, a to ho připouštějí stále na tu stejnou samici?"
"Ne, to samozřejmě ne, pokaždé na jinou", odpoví profesor.
"A mohl byste to zopakovat, aby to slyšely i studentky v první řadě?"
🍐
Starší dáma zemřela, šla do nebe a u brány si povídá se sv.Petrem.
Najednou slyší strašidelné výkřiky, při kterých stydne krev v žilách.
"To nic, říká sv.Petr, To jenom někomu vrtají na lopatkách díry pro křídla."
Stará dáma se zatvářila poněkud divně,
když ji sv.Petr vysvětloval, jak to v nebi chodí.
Za chvíli slyší další nervy drásající křik.
"Ó Bože, co je zase tohle?"
"Klid," říka sv.Petr," to jenom někomu vrtají hlavu kvůli svatozáři."
"Tohle je na mě moc," říká stará dáma,"jdu raději do pekla."
"To nemůžete," říká sv.Petr, "tam vás znásilní ze předu i ze zadu!"
"Jo, to je možné, ale tam už díry mám."
🍐
Vedoucí velkého oddělení si pozve do kanceláře nové zaměstnance,
aby je uvedl na pracoviště.
Hned, jak vejdou, se ptá prvního: "Jaké je vaše jméno?" "Karel."
"Člověče, nevím, kde jste dosud pracoval, ale tohle si nezvykejte.
Tady je zvykem, že podřízení se oslovují příjmením,
aby to nesnižovalo autoritu nadřízených, takže já říkám podřízeným Novák, Zelenka a podobně.
A podřízení mně smějí říkat pouze pane Veselý a nebo pane vedoucí. Jasné?
Tak znova, jak se jmenujete?"
"Karel Miláček!"
"Tak poslyšte, Karle, pracovní doba je…"
🍐🍐🍐🍐🍐🍐🍐🍐🍐🍐🍐🍐🍐🍐🍐🍐🍐🍐🍐🍐🍐🍐🍐🍐🍐🍐🍐🍐🍐🍐

neděle 24. září 2017

Kočičárny

Míša čeká za oknem, až ho pustíme do tepla.
Tady zase čeká Brunda a Míša se už vyhřívá.
Cvalíček by se taky rád dostal domů,
okna už jsou zavřená a já dělám zase vrátného ...
Už se válí na radiátoru.
Jde mu to náramně.
Brunda se schovává před deštěm a nechce se podívat do objektívu,
obejdu to a zase se otočí.
A už jsem ji nachytala.
Tady se vyhřívá na sluníčku ...
Pro změnu ji tam vystřídal Cvalíček ...
Ještě mi tu chybí Lilča, pořád je někde v tahu a chodí se jenom nažrat.
Do příště ji odchytnu, aby jste viděli, že jsou kožušci v pořádku.
Á už ji mám, přišla na snídani, ostatní už jsou nadlábli, ale ona dlouho spí.
Žere kapsičku, že ji to lítá okolo a pořád se díva na Míšu, aby jí to nesežral.
On už je sice po snídaní, ale čeká co zbude, že by se ještě dorazil.
Bohužel Lilča nenechává zbytky, tak má smůlu a musí se dorazit granulemi.
Tak ještě Míša, minulý týden v pondělí pod ostružinami, pomáhal mi je trhat.
Děkuju, že jste se zastavili a omrkli, co se tu děje.
Príma neděli přejí kožušci a 
💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖

sobota 23. září 2017

Už je tady ...

... nikdo ho nezval a přece dorazil.
Včera ve 22,02h začal podzim ...
🍁🍂🍁
Začínají kvést belgické astry a to už je jasné, že je tu ...
Z pěti nových chryzantém mi zůstala jedna, tak jako minuly rok ...
I tak pozdě se ještě objevilo pár kvítků na řebříčku bertrám.
Můj nový modrý flox, čeká na zasazení do zahrádky a z nudy začal kvést.
Durmen už moc parády nedělá,
ale pořád kvete a má ještě i malé pupenu.
Přísavník pětiprstý už se barví do červena ...
Ptáčci budou mít zase co zobat.
Třapatka dřípatá už je ostříhaná, deště ji daly zabrat.
Zahrádka po vystříhání odkvetlých kytek
To byly fotky ještě před tím, než začaly deště,
další fotky už budou samá kapka.
Pěkný první podzimní den Vám přeju,
mějte se krásně.
Děkuju, že jste se u mě zastavili a pobyli ...
🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂

pátek 22. září 2017

Tento ...

... týden začal krásným počasím.
V pondělí jsme měli sluníčko

Hned ráno jsem vyprala prádlo,
všechno stačilo uschnout 
Když jsem věšela prádlo
všimla jsem si na stěně domu motýla.
Asi tam nocoval, zašla jsem si pro foťák,
sluníčko se schovalo za mrak a motýl složil křídla.
Chvíli jsem si počkala, sluníčko vyšlo
a Babočka admirál se ukázala v celé své kráse.
Když bylo tak krásně, vyfotila jsem i pár jablíček, ty už tak krásné nebyly ...
Ale válejí se tam i pěkná, ty budou na kompot.
A tyhle utrhnuté jsou na snězení.
Opuštěné posezení ...
I gazánie se na sluníčku otevřely ...
A ptáčkům v budce rostou ostružiny.
Ty jsem už ale obrala a jsou zavařené ...
Pořád je jich tam ještě hodně na dozrání, chodí na ně kosi
ale nevím, jak dopadly po dešti, asi budou plesnivé ...
Po krásném pondělku nám začalo pršet
a pokračuje to každý den.
Kéž by šla ta voda nastřádat na další léto ...
Je dobře, že prší aspoň se příroda napije
po dlouhé době sucha a žízně ...
Děkuju všem kdo došel až na konec článku
a přeju pohodový pátek a večer nám už začína podzim.
🍎🍎🍎🍎🍎🍎🍎🍎🍎🍎🍎🍎🍎🍎🍎🍎🍎🍎🍎🍎🍎🍎🍎🍎🍎

čtvrtek 21. září 2017

To bylo radosti ...

Někdo mi nedávno napsal do komentářů, že se umím radovat z maličkostí.
A to zase jo,
třeba nedávno moji zahrádku navštívil Otakárek fenyklový. 
Měla jsem takovou radost,
praštila jsem motykou o zem a ani jsem nedýchala a fotila a fotila.
Nepamatuju si, že bych ho někdy u nás viděla.
Zdržel se docela dlouho a já místo pletí zahrádky lítala za motýlem.
Ještě, že sebou beru ven foťák ...
Tady ho máte fešáka
Já snad kvůli němu příští rok nasadím fenykl, aby zase přiletěl.
Pěkně jsem mu domlouvala, aby mi tu nakladl vajíčka,
ani housenky by mi nevadily, hlavně, že by byli motýli ...
Otakárek si hleděl svého, sosal a sosal šťávu z ostálky.
Další moje radost sýkorka babka.
Sýkorky si pod krmítko v zimě nasely slunečnice
a teď sklízí úrodu.
Sýkorku babku tu za zimu vidím jenom párkrát
a že by přiletěla v září to mě ani nenapadlo.
Sýkorek koňader tu jsou v zimě houfy i přes léto nějakou vidím,
protože les máme kousek za domem a sýkorky se tam na léto stěhují.
Do budky se přišel podívat i Brhlík lesní.
Obhlížel si ji ze všech stran ...
A teď z jiného soudku.
Mám taky radost z vnoučat a teď konkrétně z Aličky,
má nastřelené náušničky a vůbec neplakala, ona to vlastně ani moc neumí.
Za pár týdnů dostané nové, už je máme koupené,
krásné zlaté berušky z červeným sklíčkem.
Tak se mám zase na co těšit.
Dnes to bylo o malých a velkých radostech ...
Pohodový den přeju a děkuju,
že jste došli až do konce mého povídáni.
🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸