Blek byl náš pejsek.
Mamka labradorka se spustila s vlčákem a výsledek byl náš Blek.
Dovezla nám ho dcera v r.2005 před vánocemi.
Mívali jsme vždycky kočky a když pejska,
tak jsem chtěla malého, bílého a chlupatého.
Dovezli mi domů velkého (tehdy byl ještě malý),
černého a hladkosrstého.
Měli jsme ho rádi, nikdy jsem ho neslyšela na někoho zavrčet,
ani když jsme mu sáhli na misku se žrádlem.
Jednu chybu ale měl,
pořád nám utíkal a přes plot skákal jako kůň.
Jak byl venku sám, hned bral do zaječích.
Potřeboval stále společnost.
Byla to chvilička, jenom jsem si pro něco zašla domů a už byl pryč ...
Když se vrátil, tak se nám celý den nepodíval do očí.
Neměl čisté svědomí, věděl to, ale utekl zase.
Měli jsme ho tři roky
a před vánocemi r.2008 se nám nevrátil domů.
Hledali jsme ho ve všech útulcích v okolí, ale marně.
Stále jsme doufali, že se vrátí,
nebo že aspoň žije u dobrých lidí.
Jinou variantu si ani nemůžu připustit ...
💕
Mějte hezký den
a děkuju za návštěvu
💝💝💝💝💝💝💝💝💝💝💝💝💝💝💝💝💝💝💝💝💝💝💝💝💝💝💝
Žádné komentáře:
Okomentovat
Jste hodní,
že jste si udělali čas a napsali mi komentář :-)
Jestliže nemáte účet na google, tak pro vložení komentáře zvolte možnost
"název/URL" (pouze kdo máte blog či webové stránky) nebo
"anonymní" (ostatní) - v tomto případě zanechte i svůj podpis, abych věděla, kdo byl na návštěvě.