... s kamarádkou vyšli na procházku,
vzali jsme kočárek s Aličkou a už se šlo.
Mraky se honily po obloze ...
Na druhé straně bylo docela modro ...
Šlo se krásně, pofukoval větřík, Alička si pořád něco vykládla.
Moc jsme ji nerozuměli, protože zatím neznáme řeč jejího kmene.
Kočárek vezla kamarádka a já se věnovala focení,
no spíš jsem mlela pantem a fotit jsem zapomínala.
Na fotce je kamarádka ne já.
Ječmem už je žlutý, ještě nedávno se zelenal ...
Naše známá cestička, kterou už jsem tu párkrát měla.
Připomíná mi básničku Cestička k domovu ... ale tu, jsem tu už jednou taky dávala.
Najednou se objevil obrovský černý mrak.
Přidaly jsme do kroku za chvíli začalo pršet, deštníky jsme na štěstí měly ...
To byl konec focení, foťák jsem šoupla do kočárku,
kapky Aličku hned uspaly.
Co bych jindy dala za pár kapek deště, ale teď mi to zrovna vhod nepřišlo.
No nic přišli jsme domů jako vodníci, ani deštník nepomohl,
kalhoty jsme měly přilepené na nohách ...
Déšť byl příjemný teploučky a užily jsme si srandy,
kdy se nám zase něco takového přihodí.
Potkaly jsme známého
a ptal se jestli jdeme ze soutěže miss mokré tričko ...
Dorazily jsme domů a samozřejmě, že přestalo pršet,
to je konec naší procházky za krásami naší dědinky.
To bylo před týdnem od té doby ani nekáplo,
je děsné sucho, už mi i kapradiny usychají.
Zalívám každý den, ještě že máme studnu a že mě to zalívání baví.
Děkuju všem kdo dočetl až do konce
a přeju pohodový den, třeba i s trochou deště.
💧💧💧💧💧💧💧💧💧💧💧💧💧💧💧💧💧💧💧💧💧💧💧💧💧💧💧💧💧💧💧💧💧💧💧💧💧💧💧💧💧💧
Žádné komentáře:
Okomentovat
Jste hodní,
že jste si udělali čas a napsali mi komentář :-)
Jestliže nemáte účet na google, tak pro vložení komentáře zvolte možnost
"název/URL" (pouze kdo máte blog či webové stránky) nebo
"anonymní" (ostatní) - v tomto případě zanechte i svůj podpis, abych věděla, kdo byl na návštěvě.