"Jonášku, pořád to zlaté prasátko nevidím ..."
"Bětuš, myslím si, že ho ani neuvidíme, vždyť jsme ráno zblajzli celou kapsičku."
"Ty si věděl, že máme držet půst a neřekl si mi to?"
"Já se picnu, podívej, co se objevilo na stole, vánočky.
to už asi jsou opravdu vánoce ..."
"Jonášku, to to trvá, než ten Ježíšek přijde ..."
"Bětuš, já si ještě zchrupnu."
"Bětuško, slyšela si to, něco zazvonilo ...
Jupííí, to už je určitě Ježíšek."
"To je dárků, Jonášku, pojď mi pomoct najít ten náš."
"Bětuš, už ho vidím, tady je napsáno "KOŽUŠCI"
"Rychle peláším pro Brundu s Cvalíčkem ... to musí taky vidět."
"Utíkej, já to tu pohlídám."
Cvalíček pak celý večer seděl u vánočního dárečku
a pozoroval jak teče voda ve fontánce.
Brunda ta zase umývala nádobí po štědrovečerní večeři,
to je vždycky její práce.
Cvalíček u dárečku usnul.
A malí špuntí, si celí utahaní, sní svoje sny u stromečku.
Děkujeme, že jste se přišli mrknou na naše kočičí vánoce
a přejeme príma den.
🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄🎄
Žádné komentáře:
Okomentovat
Jste hodní,
že jste si udělali čas a napsali mi komentář :-)
Jestliže nemáte účet na google, tak pro vložení komentáře zvolte možnost
"název/URL" (pouze kdo máte blog či webové stránky) nebo
"anonymní" (ostatní) - v tomto případě zanechte i svůj podpis, abych věděla, kdo byl na návštěvě.