středa 5. ledna 2022

Takový ...

... obložený chlebíček, v mnoha rodinách, 
nesmí při oslavách na stole chybět.
Víte, že je to ryze český "vynález"?

Obložený chlebíček spatřil světlo světa už před více než sto lety v Praze ve velkolahůdkářství Jana Paukerta.

Za vznikem obloženého chlebíčku stojí snad až příliš velká láska k jídlu umělce Jana Skramlíka, který se mimo jiných oborů, jako byl například operní zpěv, věnoval také malířství. Jenže zdržovat se při malování usedáním k prostřenému stolu - to by byla zbytečná ztráta času, jak malíř usoudil. Nechal si proto právě od Paukertů donášet občerstvení, které by mohl konzumovat při práci. Jan Paukert byl v pochoutkařině mistr nad mistry, a tak si výtvarník na chuťovou stránku jídla nemohl stěžovat. Jediné, co mu vadilo, byly malé porce. Jan Paukert mu totiž připravoval jednohubky, které nešpinily ruce a nevyžadovaly ukusování. Jenže mistr Skramlík byl větší jedlík, a tak požádal o něco trochu vydatnějšího.

Devětadvacetiletý vynalézavý podnikatel Jan Paukert se zamyslel a jednohubky zkrátka zvětšil. Namazal plátky veky salátem, přidal dušenou šunku, sýr, vajíčko a uherák - a obložený chlebíček byl na světě. Není třeba připomínat, že kromě původního objednavatele větších jednohubek si novinku brzy oblíbili i další hosté a zákazníci Paukertova obchodu. O odběratele měl nejen jejich vynálezce, ale i další, kteří začali chlebíčky vyrábět, postaráno. Obložený chlebíček vznikl ještě za rakousko-uherské monarchie, jeho sláva pokračovala i za první republiky, nezničily jej ani války, a dokonce ani komunistická totalita. Obložený chlebíček se zkrátka stal klasikou, která neomrzí. Alespoň Čechy určitě ne. A že to není právě vrchol dietní kuchyně? Není, ale opravdu nám to tak vadí?

Obložených chlebíčků, lépe řečeno jejich typů, je dnes snad tolik, kolik lidí je připravuje. Každá rodina miluje jiné - od tradičních s bramborovým nebo pochoutkovým salátem přes ty, které jsou namazané pomazánkou nebo jen máslem až po chlebíčky netradiční, odkazující na cizí kultury a kraje. Na své si mohou přijít jak milovníci masa, tak i vegetariáni. Vždyť záleží na každém z nás, jak si právě ty svoje chlebíčky upraví, aby jemu, rodině i hostům chutnaly.

Paukertovo první pražské velkolahůdkářství prosperovalo v soukromých rukách, a to i díky jeho umístění poblíž Národního divadla. O slávu Paukertových dobrot se tedy zasloužili i známí herci, kteří o nich mluvili mezi lidmi - vypráví se například, že častým hostem lahůdkářství byl například Hugo Haas. O věhlas konkrétně chlebíčků se postarala také skutečnost, že si je oblíbil i první československý prezident T. G. Masaryk.

Pak ale přišlo znárodnění, kdy se Paukertova velkolahůdkářství musela rodina původního zakladatele vzdát a z věhlasného podniku se stala jedna z provozoven státního podniku Pramen. Po listopadové revoluci se podnik dostal zpět do rukou dědiců Jana Paukerta. Dnes je majitelem Jan Šuchma a z lahůdkářství je společnost s ručením omezeným. Ať se ale kolem děje cokoliv, chlebíčky od Paukertů jsou pořád vyhledávané. 

Zdroj: Internet

 Fota: vlastní

🌟🌟🌟🌟🌟🌟🌟🌟🌟🌟🌟🌟🌟🌟🌟🌟🌟🌟🌟🌟🌟🌟🌟🌟🌟🌟🌟

12 komentářů:

  1. Libuško, je pravda, že chlebíčky jsou stále oblíbené. Nedávno jsem viděla video, kde chlebíčky nabídli cizincům a ti je pak hodnotili. Někdy to bylo až úsměvné.
    Měj krásný den.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růži, ty videa jsou super, jak se cizinci ošklíbají nad jídlem, které my milujeme :-) Málokomu to chutná :-)

      Vymazat
  2. Takový čerstvý chlebíček, mňam, ten neodmítnu nikdy a nikde. Ono stačí třeba jen jednohubky, ty jsou taky bezva. U nás stále prší a potok slyším řvát až dovnitř a to máme k potoku asi 20 m. No je to z kopce, tak má proč hulákat, je to fofr. Měj se hezky. Věrka.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Věrko, chlebíčky chutnají asi všem. U nás je počasí taky na nic, včera pršelo uvidíme, co bude dnes :-)

      Vymazat
  3. Hmm, takový chlebíček ! Myslím, že není moc lidí, kteří ho rádi nemají. Já tedy ano !
    Hezký den!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, taky chlebíček nikdy neodmítnu, je to ňamina :-)

      Vymazat
  4. Jé,já bych si tak dala chlebíček!!Budu je muset udělat sama doma.Minule po oslavě u syna mi nebylo dobře ☻
    Přeji krásný večer ☺
    Musela jsem se obrátit na IT odborníka.Vypověděl mi routr.Měli jsme štěstí,protože tady jsou jen každou středu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, je fajn, že už máš zase internet v pořádku, bez něho je zle, jak je na něj člověk zvyklý :-)

      Vymazat
  5. Libuško, zdravím Tě v novém roce. Obložené chlebíčky má v naší rodině rád každý, a jednohubky taky. Nejvíc je milovala moje mamka a tak když k nám měla přijet, pokaždé jsem je udělala, i když nebyla žádná oslava. Mamka se vždycky do nich hned pustila. Jednou na ni koukal tehdy ještě malý nejmladší syn a volal na mě - Mami, babička nám to všechno sní, kdy už pojede domů ? Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leni, moje mamka si je dělávala k večeři často, normálně ve všední den si tak mlsala. Moje děti, když byly malé, mi vždycky hlásily, že babička má zase chlebíčky a není žádný svátek :-) Úplně se vžiju do situace tvého syna, když byl malý, jak musel mít chudák strach, že mu je babička všechny sní a na něj nezbude :-)))

      Vymazat
  6. Aby je ale nezničila EU se svými zelenými předpisy a nařízeními spolu s ochránci zvířat a bylo na chlebíčky co dávát. Ta zelená vlna je spíše na překážku normálního žití. Při tom by stačilo jen trochu střídmosti ve všem a naučit se kupovat jen to, co spotřebujem. Tak mám stále silnější dojem, že totalitní režim byl šetrnější k životnímu prostředí a ekologičtější. I ten vlašák z papíru chutnal nějak líp. No nechám toho je to na dlouhé řečnění a to sem nepatří. Z těch fotek jsem dostala hlad. Hezký den.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maruš, EU zničí všechno, byl nám ji tu čert dlužen. Začalo to rumem, pomazánkovým, máslem a marmeládou. Stejně si na chleba nemažu ovocnou pomazánku, ale pořád marmeládu! Je mi z toho zle, už pomalu nemáme nic českého, kde jsou ty časy, kdy jsme si vystačili se vším, všechno si vyrobili, vypěstovali. Tam, kde rostlo obilí stojí domy ... to kdyby viděli naši předci :-( Jsem ráda, že mi je tolik kolik mi je a nejsem už mladá. Všechno jde do kopru ...

      Vymazat

Jste hodní,
že jste si udělali čas a napsali mi komentář :-)

Jestliže nemáte účet na google, tak pro vložení komentáře zvolte možnost
"název/URL" (pouze kdo máte blog či webové stránky) nebo
"anonymní" (ostatní) - v tomto případě zanechte i svůj podpis, abych věděla, kdo byl na návštěvě.