Kdy ...

... letos vrcholí hodování a jaké jsou masopustní tradice?

Masopust, to jsou pestrobarevné masky, čas zabijaček, hodování, taneční bály… Dlouhé období je plné zábavy a dobrého jídla. Víte ale, proč se tento svátek slaví a na které dny letos připadne jeho velké finále?

Jak vznikl masopust

Jak uvádí publikace V babiččině kuchyni od Tří králů do Vánoc, počátky masopustních oslav zřejmě vycházejí z předkřesťanských oslav zimního slunovratu, ze starověkých bakchanálií, konaných na počest boha úrody a vína Dionýsa, a z magických pohanských obyčejů, které opěvovaly obnovu přírody na počátku jara. Tradice slavení masopustu pak vznikla na území Německa ve 12. století, nejstarší zmínka o slavení masopustu v českých zemích připadá na polovinu 13. století, ale do lidového prostředí se tento svátek masově rozšířil až v 19. století.

Podle knihy Průvodce lidovou kulturou pochází původ slova masopust ze spojení slov „maso“ a „pustit“, tedy pustit ve smyslu dovolit si. Však také masopust byl a je časem zabijaček a neřízeného hodování. Naši předkové se totiž v přípravě na nadcházející předvelikonoční půst snažili během masopustu dostatečně jídlem posílit, aby pak vydrželi 40 dní odříkání. 

Tučný čtvrtek a Popeleční středa 

Podle knihy Tradice lidové kultury začíná masopust den po Třech králích a trvá až do úterý před Popeleční středou. První den tedy vždy připadá na stejné datum, ale konec masopustu se řídí termínem Velikonoc a může tak proběhnout kterékoliv úterý mezi 3. únorem až 9. březnem. Jelikož letos vychází Popeleční středa na 2. března, masopust končí den předem, tedy 1. března. Pokud jde o jednotlivé poslední dny masopustu, pak Tučný čtvrtek vychází letos na 24. února a vrchol masopustních oslav, tedy neděle, pondělí a úterý před Popeleční středou bude letos 27. 2.– 1.3.

Masopustní tradice

Vyvrcholením masopustního období jsou jeho poslední tři dny: neděle, pondělí a úterý. Tyto dny se také tradičně nazývají ostatky, končiny, fašank, šibřinky, voračky nebo obecně karneval. Jakýmsi „předskokanem“ tohoto slavného masopustního finále je pak Tučný čtvrtek. V ten den, jak už název napovídá, si lidé dopřávali dostatek vydatného a tučného jídla. Typicky se na stole objevovaly jitrnice, pečený bůček se zelím, koláče a pivo. Jelikož po zabijačkách nebyla nouze o sádlo, hospodyně také zadělávaly těsto na vdolky a koblihy, smažené šišky a boží milosti. Plné mísy sladkých dobrot pak sloužily k obdarovávání sousedů a pro pohoštění rodiny.

Masopustní dny  

Hlavní masopustní zábava začínala v neděli, kdy se konal takzvaný mužský bál, na který mohli přijít pouze ženatí muži a vdané ženy, svobodným byl přístup zakázán. Pro děti se pak odpoledne pořádala takzvaná „dětská muzika“. Hospodyně pro ně nasmažily koblihy a podávaly je s bílou kávou. Vrcholem masopustu pak bylo úterý, spojené s průvodem maškar.  

Průvod maškar

Jak na svých stránkách uvádí Národní ústav lidové kultury, vesnické masopustní obchůzky a s nimi spojené masky jsou součástí obyčejové tradice.  Za masky se většinou převlékají muži. U každého domu popřejí jeho obyvatelům hodně štěstí a zdraví a nechají zahrát hospodáři písničky podle přání. Za to dostanou tradiční pohoštění, obvykle smažené koblihy a panáka něčeho ostřejšího. Obchůzka je tradičně ukončena obřadem porážení masky kobyly nebo medvěda. Večer se pak koná taneční zábava, jíž celý masopust končí.

Zdroj: Internet

🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀🍀