Škaredá středa a príma sobota

Prostřední den týdne byl poznamenán

 velmi přísným půstem a smutkem nad tím, 

že se všechny zvony v ten den chystají odletět do Říma.

Až do neděle pak nebylo slyšet jediný zvon

a místo hlaholení zvonů nastoupili mládenci a děti 

s řehtačkami, hrkačkami a klapači.

🐣🐣🐣

V sobotu jsme měli príma návštěvu Honzíka s Ivankou.

Upekla jsem beránka z bábovkového těsta.

Vypadá, že má připálený čumáček, 

kdepak to je tmavé těsto nateklo do čumáčku. 

Bětka samozřejmě na všechno dohlíží.

Somruje po Ivance dobroty, mrška jedna,

 ví že má zlaté srdce, když ji jako malinkou s Jonáškem zachránila.

Od Ivanky se nehnula ani na krok.

Minichlebíčky z celozrnné bagety.

Tři nám zbyly a než jsem návštěvu večer vyprovodila ven, 

Cvalíček z nich shodil zeleninu a šunku s pomazánkou pěkně zblajznul.

To bylo za to, že jsme ho tak dlouho nechali čekat venku na stromě.

Kožušci byli pořád s námi.

Brundu na mazlení moc neužije, ale s Honzíkem se pomazlí vždycky.

"Honzíku, že zase brzy přijedeš?"

Po obědě jsme se prošli po zahradě, museli jsme vystihnout chvilku, 

kdy nepršelo, dokonce padal i sníh s deštěm.

Všechno bylo mokré i odvážní šnečci se vydali na špacír.

Cvalíček čekal, kdo si ho všimne a pustí domů.

V hlavičce už chystal, co nám za to čekání provede.

Na zahradu se podíváme zase zítra.

Mějte se krásně a děkuju, že jste se přišli podívat na můj blog.

🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸🌸