Objevily se nám zvláštně okousané listy Přísavníku. Nedovedla jsem si představit kdo to dělá,
myslela jsem si, že to bude něco s velkou hubou.
Pátrala jsem a našla.
Jmenuje se Čalounice růžová a vypadá jako včela,
vlastně je to druh včely.
Dočetla jsem se o ní :
Čalounice žije
u nás místy hojně, ale jen v nejteplejších oblastech. Dospělí
jedinci tohoto druhu dorůstají délky v rozmezí od 10 až do 15
milimetrů.
Výkrojky v listech růží způsobují právě tyto včely čalounice,
nejčastěji čalounice
růžová,
která z těchto výkrojků zhotovuje buňky pro svoje potomstvo.
Oválné výkrojky slouží jako boky, okrouhlé jako dno a vršek
buněk. Dovnitř buněk snáší čalounice nektar,
pyl a klade jedno vajíčko. Buňky schovává do různých úkrytů,
takže jsou těžko k nalezení. K výrobě buněk používá i listy
jiných listnatých dřevin. Z uvedeného vyplývá, že nejde o
skutečného škůdce a čalounici bychom
jako užitečného opylovače neměli ničit."
🌸🌸🌸🌸
Měli jsme doma návštěvu, aniž by jsme o ní stáli.
Večer přiletěl do obýváku Lišaj svlačcový.
Už jsem ho viděla párkrát, většinou večer v pergole.
Jak se někde svítí, to ho láká,
Tento byl ale obrovský, když roztáhl pořádně křídla, měl nejmíň 10cm.
Vyfotila jsem ho, seděl na zácloně,
takže to bylo jednoduché mu dát svobodu.
Za dva dny už to bylo složitější.Milý lišaj se k nám vrátil, no nevím, jestli to byl tentýž,
ale ráno o půl šesté dělal rambajs na schodišti na okně.
Bětka se ho snažila chytit, ale naštěstí neuspěla.
Pak lítal po chodbě a nakonec usnul na ručce od deštníku.
Pak chtěl zalézt do Pepanovy šiltovky.Párkrát roztáhnul křídla, jakoby mi říkal: " Foť a zmizni, chci spát!"
Bětka byla pořád ve střehu, proto musel lišaj od nás pryč.
Dala jsem ho do sklenice a vynesla ven na muškáty.
Fotilo se špatně, venku bylo šero, zataženo.
S bleskem to za moc nestálo a bez něj už vůbec.
Lišaj byl zalezený mezi listy.
Když roztáhl křídla, tak s nimi pořád třepal a dělal rachot jak vrtulník.
Vystřídala jsem dva foťáky, lišaj na mě kulil oči, nejraději by mě asi poslal někam.
Tak dobrá, ještě jednu fotku a nechala jsem ho spát.
Ale stejně mi to nedalo,
během dopoledne jsem se šla mrknout, jestli ještě spí.
Spokojeně si odfukoval i ty svoje obří oči měl zavřené.
Večer v 7h ještě pořád spal, ale ráno už byl pryč.
Dnes to bylo z živočišné říše, mnohé jsem určitě nepotěšila, ale musela jsem se s vámi podělit.
Doufám, že se lišajovi u nás nezalíbilo a nepřiletí večer znovu.
Děkuju za vaši milou návštěvu
a přeju pohodovou sobotu, dnes snad už teplejší.
Nezlobím se, jsem přímo nadšená, že i takový živočíšek ti stojí za námahu s focením pro nás, koho tento lyšaj nenavštěvuje. U vás má mnoho skrýší, proto se u vás drží -)
OdpovědětVymazatKitty on je u nás furt, už mě nebaví ho vyhazovat🥰
VymazatRáda jsem se na fotky podívala.
OdpovědětVymazatKlidnou sobotu u vás!
Hanka bavi-mne-to
Děkuju, Hani🥰
VymazatBlíží se pomaloučku zima a všelijací hmyzáčci sondují, kde by se pak mohli ukrýt. Já kolikrát žasnu, jak se dostanou až do našich pater. Pěkné povídání, jak se čalounice stará o potomka. Hezkou sobotu.
OdpovědětVymazatMaruš, už se to táhne do baráku, pěkně se zazimovat🥰
Vymazatbelle foto,ma questa farfallina sta mangiando le foglie.
OdpovědětVymazatGrazie, Olga 🥰
VymazatAle ta čalounice vykousala ty listy moc pěkně, to je úplně umělecké dílo. Libuško mně kdyby takový lišaj vletěl do pokoje, tak bych to asi nepřežila. Když si představím to deseticentimetrové rozpětí... Hezký večer
OdpovědětVymazatJaruš, včera jsme ho měli doma znovu🥰
Vymazat