🍁🍂Na začátku ...

... října, když u nás panovalo krásné teplé počasí, jsme byly s kamarádkou na výletě.

Po cestě zpět jsme se zastavily u nás na kraji dědiny na kopci Helštýn.

Stojí tam památník obětem války.

Památník byl odhalen 17.října 1948 a dostal oficiální název 

Památník I. a II. odboje. 

Na památníku byla ještě hvězda, dnes jak vidím už tam hvězda není.

Když byly děti malé, chodili jsme tu často.

Je odtud krásný výhled po okolí, naše dědinka je tu jako na dlani.

Kdysi nám cesta na Helštýn od nás trvala 20minut, 

vedla tu přes pole a trať úvozová cesta, 

dnes už není po cestě ani památky, cesta je zasypaná a stojí tam nové domy.

Dnes se tu dostaneme buď po frekventované úzké cestě,

 kde jezdí kamiony a je to o život nebo musíme obejít půl dědiny,

vede tam chodník, který je i v létě, když panují sucha, pořád plný bahna.

Nebo taky cestou z města do hodně příkrého kopce.

Takže nejvýhodnější je na kopec cesta autem, ale to už není procházka.

I náš domek bylo vždycky vidět ...

... dnes už je vidět jenom naše střecha.

Ve výhledu vadí velký dům před námi.

Když jsem byla malá a dům tu nestál, trávila jsem hodiny  u okna

a sledovala vlaky, co jezdily na Ostravu právě pod tímto kopcem. 

Byly ještě parní a to byla podívaná, 

když lokomotiva funěla na místě s nákladem nemohla ve sněhu vyjet. 

Vždycky ji musela přijet na pomoc lokomotiva druhá a potlačit ji.

V dálce je vidět vedlejší dědinu Zašovou s kostelem se dvěma věžemi 

i horu Radhošť.

Valašské Meziříčí u nás se říká Valmez, je jako na dlani.

Takový byl pohled na město, když tu ještě stály skoro všechny staré lípy.

Fotka je stará.

Na kopci většinou dost fouká, 

ale přesto si tu nějaká paní přišla číst knížku 

i když sluníčko už bylo za mraky.

V roce 2019 byl památník a jeho okolí revitalizováno,

dokonce byl i obnoven půdorys bývalého barokního letohrádku,

 který tu kdysi stával.

Helštýnské lípy.

Památné lípy malolisté, byly na Helštýně vysazeny v první polovině 18. století okolo barokního letohrádku. V roce 1926 zde bylo 8 lip jimž byla v roce 1935 Státním památkovým úřadem v Brně zaknihována památková ochrana. Do roku 1941 byla jedna z lip pokácená a další tři lípy byly pokáceny před rokem 1997. Zbylé čtyři lípy dostaly v roce 2004 statut památných stromů. Dvě z památných lip musely být v roce 2013 a 2016 ořezány na torzo a následně pokáceny z důvodu zhoršeného zdravotního stavu a snížení provozní bezpečnosti. Zbývající dvě památné lípy mají obvody kmenů 425 a 660cm, jejich výška se pohybuje mezi 16 a 18 metry.

Hodně tu foukalo, paní čtení na lavičce vzdala a jde domů.

Ideální místo na pouštění draků, 

je tu větrno a nejsou tu žádné elektrické dráty.

Využila toho rodinka s dětmi a jeden drak už jim lítá.

Ještě mrkneme po okolí ...

Je vidět i komín chemičky Déza.

Pomalu se vydáme lípovou aleji k domovu.

Alej tady nebyla vždycky, byla tu jenom polní cesta. 

Vzpomínám si, že jsem jako hodně malá vždycky sledovala 

z okna lampionový průvod pionýrů,

 který tu po polní cestě putoval k památníku položit věnec.

Bývalo to dvakrát ročně 8. května a 7. listopadu.

U památníku v kovových mísách hoříval oheň.

Byl to pro mě vždycky zážitek vidět, jak světýlka putovala na kopec.

Později tu udělali lampy, které svítily taky jenom dvakrát ročně

 a mezi ně nasadili stromečky.

Jak stromy vyrostly asi lampy pohltily, už je tu nevidím.

Už nám bylo docela chladno, tak jsme se ohřívali na zídce kolem památníku. 

Byla krásně vyhřátá sluníčkem 

i moucha se tam nahřívala, takové kamenné venkovní topení.

A hurá domů.

Tento týden ve čtvrtek ráno jsem Helštýn vyfotila od nás z cesty, 

byl krásně osvětlený ranním sluníčkem.

Děkuju všem, kdo s námi vydržel na kopci až do konce.

Pohodový den, všem mým dnešním návštěvám přeju.

🍁🍂🍁🍂🍁🍂🍁🍂🍁🍂🍁🍂🍁🍂🍁🍂🍁🍂🍁🍂🍁🍂🍁