🍂🌝Tak krásně ...

... nám svítil měsíc do oken.

O víkendu i v pondělí jsme měli krásné počasí,

 akorát na práci na zahradě.

Foukal vítr, takže mi uschla venku i deka.

Poryla jsem si záhonky vzadu na zahradě 

a popřemýšlela, co kde na jaře nasadím.

Když nám v pátek pořádně celý den popršelo,

konečně vyrostlo i zelené hnojení, hořčice.

Takže jsem se mohla dát do dalšího rytí.

Ano na okně od pokojíku mám opět starý vřes, 

přesně ten, co v něm celé léto vegetila Bětuška.

V pondělí ráno jsem byla venku už od rána.

Sluníčko se marně snažilo zasvítit mi na práci.

Poryla jsem ten můj kousek zahrádky mezi trvalkami.

Tu práci si nenechám vzít, ryju ráda, asi jsem byla v minulém životě krtek.

Hned jak jsem doryla začalo mi na práci svítit sluníčko.

Ryje se tu jedna radost, 

zem byla vlhká a rýč se bořil do hlíny skoro sám.

Dostala jsem ještě větší chuť do práce a tak jsem začala rozvážet kompost.

Nejdříve jsem dvoje kolečka dovezla sama, 

pak mi s tím pomohl Pepan, naložil mi plná kolečka a dovezl na místo.

Svůj příděl dostaly všechny růže  a ostružiny.

Pivoňkám jsem taky dala a rovnou je přikryla tím,

 co jsem minulý týden na nich ostříhala, dělávám to tak každý rok.

Ještě jsem dala k malinám ...

... a k borůvkám pro změnu zase rašelinu.

To už na mě pokřikovaly Ibišky "my chceme taky",

 přidal se k nim i červený rybíz.

Mladé stromečky musely dostat taky příděl ...

... i ty sloupovité vzadu na zahradě.             Taky angrešty a ostatní rybízy.

Teď už nás čeká jenom listí, padá pomalu, ještě nebyl velký mráz.

To uklízí většinou Pepan, buď fukarem, když je suché nebo sekačkou.

Pro dnešek končím, protože vás už určitě z toho mého článku bolí ruce.

Je to tady takový můj deníček za rok tady mrknu a vím, co jsem kdy dělala.
Nakonec lísteček pnoucí růžičky, samá srdíčka z ní padají.

Krásnou první listopadovou středu, 

doufám, že nebude tak větrná a upršená jako včerejší den.

Děkuju všem, že jste se k nám přišli podívat na zahradu.

🍂🌝🍂🌝🍂🌝🍂🌝🍂🌝🍂🌝🍂🌝🍂🌝🍂🌝🍂🌝🍂🌝🍂