✨Z moudrosloví ...

... starých hospodářů 

o listopadovém počasí

Staří hospodáři byli si vždy nejlepšími zvěstovateli povětrnosti, počasí a úrody. Všímali si vždy bedlivě jednotlivých jevů v přírodě, sledovali povětrnostní úkazy jednotlivých měsíců, zejména ve dnech některých svátků. Tak tomu bylo i v měsíci listopadu.

Listopad je měsícem podzimním, ale jeho počasí se již kloní k zimnímu. Již pranostika z r. 1488 zaznamenává:

„Listopad stromy lůpí“.

Podle opadávání listí ze stromů soudili staří o zimě,         říkajíce:

„Zůstane-li lupení dlouho na stromech bude dlouhá a tuhá zima“.

🍂🍁🍂

Jinde radili: „Chceš-li věděti, jaká bude zima, utni na všechny Svaté z buku třísku: je-li suchá. bude tuhá zima, je-li vlhká, bude mírná zima“. Opačně však tomu je podle rýmování starého hospodáře z 19. století: „Kůrka z buku uťatá na Karla (4.11.), když suchá-malou, když mokrá-velkou zimu zná“.

Velmi často sv. Martin (11.11.) zahajoval dobu zimní, zejména přijel-li na brůně (bílém koni) a zasněžil celý svět. A přicházel-li nejen sníh, ale i vítr a mráz, pak přísloví pravilo: „Po sv. Martině zima nežertuje“. Nastávala proto v některých krajinách změna práce: předlo se, mlátilo, byly přástky. Také selská chasa (čeládka) měnila službu - martinkovala.

Někde se topívá od sv. Martina podle přísloví: „Na sv. Martina, kouřívá se z komína“, ale dobrá byla i tato rada: „Ať Kateřiny, nebo Kříže, když mrzne topte chýše“.

Staří hospodáři, také věřili, že jaký je 21. listopad, taková je zima a v den sv. Kateřiny (25.11.) nás pranostika posílá do peřin:

„Na sv. Kateřinu schováme se pod peřinu“.

Věřilo se, není-li zima zprvu, že dlouho budeme u krbu, ale proti tomu se zase soudilo, začne-li brzy zima, že záhy nastane obleva. „Martinův led - vodou bude hned. Kateřina po sněhu, s Barborou Mikuláš na blátě“. Na Valašsku říkali:

„Kateřina na blátě, Vánoce na ledě“.

Hospodáři také podle listopadového počasí odhadovali, jaké bude počasí v příštím roce. V tom jim nejvíce pomohl sv. Ondřej a na Valašsku říkali: „Dá-li se na sv. Ondřeje do sklenice vody a má-li býti následující rok mokrý, tož ta voda vrchem přetéká a ostane jen mokré dno, pakli má býti suchý rok, tož voda nevysýchá“. Někde se říkalo: „Na sv. Ondřeje, hoď dřívko na vodu, přeplyne-li bude mokrý rok, zůstane-li na povrchu tiše, bude suchý rok.“

Co se týká úrody tak věřili, že čím dříve listí opadává, tím úrodnější bude rok. Také, hřímá-li v listopadu, bude úrodný (dobrý) rok.

Padá-li sníh na sv. Kateřinu, bude vysoké obilí, ale vinaři netěšili se tomu, poněvadž mají malou naději, že víno se zvede, za to svítí-li slunce na Felixe (1.11.), jsou vinaři ve víně šťastní.

Sněží-li na sv. Ondřeje, neuvede se žito: „Sníh na sv. Ondřeje (30.11.) vzešlému žitu mnoho nepřeje.“

Naproti tomu se věřilo, že „Bude mnoho ovoce, jsou-li na sv. Ondřeje kapky na stromech“.

Jinde říkali: „Je-li v adventně moc okydě (sníh), kterým jsou stromy a keře obaleny, bude hojně ovoce“, nebo „Jak se strom vozhýbá pod sněhem, tak se bude vozhýbati pod ovocem.“

Zdroj: ceskezvyky.cz

✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨