Jedno ráno jsem jako vždycky šla na její blog,
že se podívám na další milý příspěvek ...
Verunka uměla psát krásně a poutavě,
uměla krásně fotit, hodně lidí ji mělo rádo,
o tom svědčí i její návštěvnost na blogu přes 4 000 000 lidí.
Fotky jsou z jejího blogu.
To byla naše milá, dobrosrdečná Verunka, čistá dušička ...
... ano byla.
Když jsem otevřela to ráno její blog přejel mi mráz po zádech.
Bylo tam napsáno, že Verunka umřela ...
Hlava mi to nebrala, první myšlenka byla, že její blog napadl hacker
a je to hnusný vtip.
Podle komentářů si to myslelo víc lidí.
Já tomu, že už není mezi námi, pořád nevěřila
i přesto, že Verunce visel život mockrát na vlásku,
ale byla to bojovnice, tak jako její rodiče.
Další článek, co napsala její maminka Šárka mě ujistil,
že to není špatný vtip, ale holá smutná pravda.
Ještě v den, kdy odešla za svoji Baruškou nebíčkovou, jak ji nazývala,
dala na blog článek a fotky z dob, když byla malá.
Přijde mi, jakoby to podvědomě tušila a loučila se s námi.
Dívala jsem se na fotky v článku, tekly mi slzy ...
čekala jsem, že se proberu ze snů, ale bohužel.
Pořád na Verunku myslím a vzpomínám a je mi to hodně líto.
TADY je článek,
který dala sama Verunka na blog, jako úplně poslední.
Verunko, měj se tam nahoře hezky,
budeme na Tebe vzpomínat jenom v dobrém,
protože Ty si neuměla nikomu ublížit.
Byla si moc hodný človíček a rozdávala si všem radost.
Verunčini rodiče oznámili,
že budou na blogu pokračovat
a to určitě všichni přivítáte, tak jako já ...
🌸😢🌸😢🌸😢🌸😢🌸😢🌸😢🌸😢🌸😢🌸😢🌸😢🌸😢🌸
