Ahoj,
jsem netopýr.
Nepiju krev a nechci ti rozcuchat vlasy.
Když se omylem dostanu domů, prosím, nebij mě koštětem nebo holí... bolí to jako čert a jsem z toho vyděšený.
Nechtěl jsem tě vyděsit. Byla to chyba.
Když spadnu na zem, riskuji, že už sám nebudu moci znovu vzlétnout.
Stačí mi pomoct ručníkem, abych se dostal ven... slibuji, že brzy odletím.
Jím komáry a mnoho dalších nepříjemných hmyzů.
Ale naše domovy — staré stromy, opuštěné půdy — pomalu mizí.
Dochází nám místa, kde se můžeme schovat.
Takže pokud se ztratím ve tvém domě,
zhasni světla uvnitř, rozsviť lampu venku a nech otevřené dveře nebo okno.
Brzy najdu cestu zpět.
Prosím... buď člověk.
I já chci žít.
Zdroj: Internet
🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞🌞
Už jsem měla strach, co se v Kožuškově děje, když ráno na blogu nic. Na obrázku vypadá netopýr roztomile. Viděla jsem ho před týdnem, živého v kbelíku. Sousedka ho chytila na garnyži v ložnici a nesla vypustit ven. Určitě přežil, naši sousedé nezabijí ani krtka, odnesou do pole ...Alena
OdpovědětVymazatAlenko, díky za upozornění, teď jsem zjistila, že jsem měla špatně nastavený čas na zveřejnění, místo ráno v šest na šest večer ...
VymazatKrásné připomenutí - netopýr se potýká s civilizačními omezeními. Je třeba ho chránit. Ta trocha leknutí mu zachrání život. Chyběl by přírodě. My máme vždycky možnost ho citlivě vysvobodit - dělejme to s radostí.
VymazatVčerejší chybění jsem taky zaznamenala, dokonce jsem článek četla až dnes. Nevadí - ale není to běžné, člověk přemýšlí, co se děje. Děkuji za vysvětlení - každý někdy udělá chybku ;-)))
Zrovna nedávno jsem přemýšlela, co bych dělala, kdyby nám dovnitř vletěl netopýr. Občas nám tady večer lítají za oknem, na straně do ulice. Myslím, že by u nás doma bylo pěkné vzrůšo a hlavně bych kočky musela nejdříve někam zavřít...
OdpovědětVymazatDěkuju všem za komentáře☀️
OdpovědětVymazat