🍃🍂Nastal čas ...

... doma trošku líp uklidit.

Když je venku teplo, tak se furt něco kutí na zahradě, 

domů se přijde večer a už se tolik neuklízí.

Na začátku týdne nebylo počasí na nějakou práci venku, 

tak jsem se do toho pustila doma.

První přišly na řadu okna.

V obýváku jsem to měla hotové raz dva, protože mi "pomáhal" Jonášek

Za dopoledne jsem zvládla tři, přece se nepředřu.

Práce není zajíc a neuteče mi.

Další den jsem uklidila ve své skříni.

Letní věci jsem dala dozadu

a ty teplejší dopředu.

Vím, víkend má být teplý, 

nechala jsem si na těch pár dní tričko a krátké kalhoty.

Pak se to venku nějak vyčasilo, sice jenom na dopoledne,

 ale vytahala jsem ze země červenou řepu.

Řepu sázím co druhý rok, protože ji Pepan nemá rád ...

... no vlastně, on ji nikdy neochutnal

 jak on říká: "Mama to doma nevařila."

Jedna se obzvlášť vyvedla. 

Bylo to jako v té pohádce ...

tahal Pepan ... tahala jsem já ... tahali všichni čtyři kožušci ...

nakonec musela přiběhnout myška a prokousnout kořínky.

Řepu jsme nakonec vytáhli.

Myslela jsem, že ji hned zavařím, ale byl tu jeden zádrhel ...

Nikde jsem nesehnala křen.

Ten co jsme mívali na zahradě se vytrácel až zmiznul úplně.

Kupovala jsem vždycky v Lídlu, když mi zbyl strouhala jsem si ho s jablíčky.

Letos nebyl v celém městě 

a tam kde u nás rostl po příkopech, už taky nic není, 

obec seče důkladně. Ještě k tomu u nás v obchodě nebyl ani fenyl ani anýz.

Křen jsem nakonec objednala z Polska ...

Ve středu to vypadalo, že bude hezky,

mraky se trhaly ...

Převlékla jsem peřiny a vyprala povlečení.

Počasí bylo nakonec na draka a to doslova, 

mračilo se foukal vítr a díky jemu prádlo uschlo.

Holt je tu podzim ...

Ve verandě mi vykvetla Gloxínie.

Na jaře jsem nasadila lísteček a ona se mi odměnila.

Ženšen pětilistý, ve verandě se mu daří.

Príma páteční den

a děkuju za váš čas, co jste strávili na mém blogu.

🍂🍃🍂🍃🍂🍂🍃🍂🍃🍂🍃🍂🍃🍂🍂🍃🍂🍃🍂🍃🍂🍃🍂