❄️Z Kožuškova

Tož pustíš nás domů?

Zebou nás pacičky, tak si pohněte!

Vůbec se nedivím, že je jim zima.

Jonášek číhal na mezi na myš dobrou hodinu.

Pokaždé jak jsem se podívala z okna tak seděl na stejném místě,

jednu chvíli už měl i pacičku nachystanou, že myšku lapne.

Nevím, jestli chytil, dělal s tím tajnosti.

Pak už seděl za plotem, ale myš tam sebou neměl.

Bětuška je širší než delší.

Když obědváme jsme pod dozorem. 

Jak zjistí, že se fotí, dělá že ona nic.

Cvalíček čeká, až se Jonášek vyspí, rád by s nim šel zase ven.

To si počká, Jonášek je od mala velký spáč.

Tady je to zase naopak, šlofíčka si dal Cvalík.

Mezi spaním je třeba trošku jazýčkem načechrat kožušek.

Raz, dva tři ... obrátit na druhý bok, 

aby nebyly proleženiny na kožušku.

Mají už naspáno do zásoby i na léto.

I Brunda sem tam vyhlídá z okna, venku letos ještě nebyla.

Přece si nenechá promrznout svoje staré kosti.

V létě, to bude jiná, až budou otevřená okna.

Ale válet se na zemi taky není špatné.

Byla venku o vánocích.

Sedí tu s Bětkou a ani se na sebe nemračí, 

tak honem jim otevřít, než se poškorpí.

Tak se zahřívá Bětuška, když přijde zmrzlá z venku.

Dostala jsem od ní sprdunk, že mám otevřenou ventylačku

a jí fučí na prdélku.

Tak jsem se zahřála, bylo mi už vedro na makovičku ...

Pěkně se v pelíškách střádají. 

Krásnou poslední lednovou neděli.

To to letí, co? Nedávno jsme měli vánoce.

Všem návštěvám děkujeme, že jste přišli a pobyli.

❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️❄️