... strom letního slunovratu.
Pověry kterým věřily naše prababičky.

Uctívaným stromem letního slunovratu je dub – strom plodnosti, síly, myšlenek a inspirace. Jeho plod, žalud, připomíná symboliku vejce: hojnost, prosperitu, nový život. Slované tradičně ctili posvátné duby zasvěcené Perunovi. Největší úctě se těšily stromy zasažené bleskem nebo jinak poznamenané živly – v nich přebývala boží síla. Úcta k dubu se dochovala hluboko do novověku. V obcích bez kostela se pod dubem konaly církevní i svatební obřady a přinášeli zde oběti – voly a berany.
Dubu, jeho dřevu i listí byly přisuzovány magické vlastnosti. Chránil dům před hromem a ohněm. Pálením dubového listí se přivolával vítr, věnce z dubových větví zavěšené na kravské rohy měly dobytku zajistit sílu a zdraví. V lidovém léčitelství měl dub své místo. Na strom se věšely šátky nemocných nebo se do něj zaklínala nemoc. Při narození dítěte, především chlapce, se často sázel nový dub – aby rostl s ním a dal mu sílu.
U nás patří k nejznámějším památným stromům Oldřichův dub, který roste v severní části obce Peruc pod zámkem nad potůčkem, a právě zde se zrodil jeden z nejslavnějších milostných příběhů české historie – příběh Přemyslovce Oldřicha a prosté pradleny Boženy, který je popsán již v Dalimilově kronice. Podle pověsti potkal zde přemyslovský kníže Oldřich (vládl v letech 1012–1034) Boženu, kterou poté pojal za ženu, a z jejich nelegitimního svazku se narodil jeho jediný syn, pozdější kníže Břetislav I. Některé verze pověsti uvádějí, že Božena byla zadaná a po odchodu s Oldřichem se její opuštěný milenec – či snad manžel – na dubu oběsil.
Lidové pověry o dubu:
- Chceme-li prý pokácet dub, tak mu to musíme nejdříve říct, aby o tomto našem chystaném činu věděl. Kácet dub by se mělo pouze za ubývajícího měsíce.
- Pokácíme-li dub, musíme vedle tohoto místa zasadit žalud, protože duch dubu, by se neměl jinak kam přesunout. Zasadíme-li žalud vedle místa, kde stál původně dub, tak se duch stromu „přestěhuje“ do zasazeného žaludu.
- Když se chystáte sbírat větve, listy nebo plody dubu, tak si sebou musíte vzít do lesa víno. Dle pověr musíte dub odměnit – nalijete víno na jeho kořeny a duch stromu bude spokojen (a napojen).
- Bude-li se nám zdát ve snu o dubu, tak to prý podle snáře znamená, že budeme bohatí a že nás čeká dlouhověkost. Ovšem každý snář nám o snu o dubu řekne něco jiného. Jinde zase najdeme, že nás čeká velké štěstí (což může korespondovat s tím, že budeme bohatí).
- Zdáli se nám o dubu na kterém jsou žaludy, znamená to prý, že naši rodiče budou na nás pyšní, popřípadě, že budeme pyšni na své děti.
- Dub je též spojován v lidové magii se světem na druhém břehu. Dub, prý umožnoval vstup do zásvětí.
🌳🌳🌳🌳🌳🌳🌳🌳🌳🌳🌳
Jedna pověst kutnohorská.
Žižkův dub

Když obléhal Žižka Kutnou Horu, kázal zasadit dub na strání nad nynějšími Novými mlýny pod královskou haldou. Dub se ujal a po celý ten čas roste a mohutní. Lid vypravuje o něm, že vždy před nějakou válkou, nebo před nějakým neštěstím po slunce západu mívá krvavé listy. Před velkým ohněm prý byl týden jedna krev. Dub tento jest zajisté staletý a poslední odlesk červánků bude asi pověsti té příčinou.
(časopis Český lid 1907)
🌳🌳🌳🌳🌳
Dub je národním stromem Německa, Velké Británie, Spojených států, Lotyšska, Litvy, Španělska, Polska, Srbska a neoficiálně i Estonska. Často se objevuje i jako heraldická figura ve znacích regionu a měst, bývá zobrazován buď jako celý stylizovaný strom, nebo jen jeho části, obvykle žaludy, listy nebo větve s obojím. Ve znaku symbolizuje sílu, věrnost, pevnost a vytrvalost.
Zdroj: ceskezvyky.cz
🌳🌳🌳🌳🌳🌳🌳🌳🌳🌳🌳🌳🌳🌳🌳🌳🌳🌳🌳🌳🌳🌳
No vida, to je věcí, co jsem nevěděla.
OdpovědětVymazatHezký letní den, Libuško !
Hanka
Krásné čtení, poučné ... pozdravy do Kožuškova... Alena
OdpovědětVymazatPověsti či pověry nevyhledávám, ale ráda si je přečtu zde. O dubu jsem toho moc nevěděla.
OdpovědětVymazatPřeji hezký chladnější den po tolika horkých 🤗