Konečně trochu vláhy

Nejenom krásně je na naší zahradě.

Tráva je místy úplně spálená, ale ona se vzpamatuje 

a my aspoň nemusíme vytahovat sekačku.

Poslední týden teploty neklesly pod 30°C

a o dešti jsme jenom snili, vyhýbal se nám, jako vždycky.

Floxy, co vykvetly nejdříve, už to mají za sebou,

sluníčko jim spálilo květy, pálí na ně celý den.

Kapradiny vadnou i pod stromem ve stínu.

Jiřinky, jsou taky ožehnuté.

Ale dost nářků, jinde jsou na tom daleko hůř ...

Včera ráno jsme čekali na avízovaný déšť.

Pořád kolem kroužil a trvalo mu docela dlouho než se spustil.

Sice jenom tak decentně, ale jsme za něj vděčni.

Jonášek ho už vyhlížel od rána na vrbě.

Jakmile spadla první kapka, už mi to utíkal oznámit.

Pršelo a kytky unavené z horka si libovaly.

A my jsme si užívali krásných 23°C.

Floxy, kterým stíní stromy jsou ještě krásné.

I střapatá Jiřinka je odolnější vůči sluníčku.

Vždycky na jaře do mezer mezi trvalkami naseju semínka letniček,

 které nepředpěstovávám doma. 

Tak jsem učinila i letos, nasela jsem Slez tříměsíční.

Semínka pořád nelezla, bylo na jaře dlouho chladno a já na to zapomněla.

V květnu jsem sázela ven Cínie a kde bylo místo, je vysadila.

Byla jsem překvapená, že za pár dní mi mezi nimi leze Slez.

Mějte pěknou středu

a děkuju všem za vaši návštěvu mého blogu.

💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦💦