💖Z Kožuškova

Bětuška se šla namlsat mrazu.

Olizuje námrazu a moc ji to chutná.

Venku kožušky moc nepotkávám.

Ne, že by nechodili ven, to chodí, ale spíš to už nebaví na zahradě mě.

Je zima na nějaké procházky po zahradě,

 když už tam není nic k vidění.

Jonášek rychle zkontroluje jestli je všechno hotové 

a maže domů.

Když jsem po obědě větrala šli se slunit do okna. 

Pěkně se tam boxovali, jenom jim pacičky kmitaly,

když mě viděli, hned přestali.

Jenom na Jonáškovi je vidět, jak má sklopené uši.

Oba dělají, jako že se nic nestalo.

Malá kontrola, jestli se ještě na ně dívám.

Cvalíček sleduje kino v krmítku ... už se "promítá".

Jonášek se šel taky mrknout, co se děje v kině, 

ale už je to tak nebere jako dřív.

Možná až v krmítku bude v zimě větší šrumec, tak je to zase zaujme.

Bětuška hlídala plech na buchty, ale nudilo ji to, 

tak si šla sednout na komodu.

Když zjistila, že ji vidím, jak ožírá Aloe, zdrhla.

Je vidět rozmazanou záclonu a Bětčin ocásek, jak měla pilno zmizet.

Jonáškovi jenom svítí očička.

Když nesmí ožírat, 

tak si rovnou uloupla jednu větvičku na hraní.

Bětuška si umí poradit.

Začíná to u nás být jenom o žrádle a spaní.

Teda, co se kožušku týká.

Pohlídat poslední rajčata.

Bětuška umí být neviditelná.

Bětuška zjistila, že si vedle sedl Cvalíček, hned je ve střehu.

Na ovčím kožušku, to je poleženíčko a krásně hřeje.

Jonášek si zase vybral pro změnu moje křeslo.

Cvalíček už pochrupuje v mém bývalém křesle ...

... o to jsem taky přišla.

Mějte krásnou slunečnou neděli

a děkujeme, že jste k nám zavítali do Kožuškova.

💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖