🐶🐶Parťáci 38.

Dlouho jsme tu neměli Parťáky, vlastně celé léto, tak to musím napravit.

Autorem všech fotek i komentářů je Pavel Batěk 

Opět se svými adoptovanými pejsky Jackem a Scoobym.

Tři čerti na Čertových skalách.

Na procházce mezi poli.

Trezor přírody - Horní Lideč.

Nově vybudovaná expozice o přírodě.

Lačnovské rybníky.

Sestava rybníků poblíž Horního Lidče.

Každý na Valašsku sbírá hřiby, my sbíráme i zážitky.

Tvrdá parťácká realita. Já zpocený a oni vyhlíží další kopec.

Rozhledna Oznička.

Malá, ale krásná rozhledna nad obcí Oznice.

Přehrada Všemina

Tady to máme rádi ...

Vyhlídka Liptál - přesně taková místa vyhledáváme.

Místo k zastavení i odpočinku a bez velkého narušení rázu krajiny.

Adopce - každý den kdy vidím jejich radost,

že jsou součásti naší rodiny

a vzpomenu na jejich minulost, jsem vděčný ...

Autorem všech fotek a komentářů je Pavel Batěk.

🐶🐶🐶🐶🐶🐶🐶🐶🐶🐶🐶🐶🐶🐶🐶🐶🐶🐶🐶🐶🐶🐶🐶

🍂🍂Pár dní ...

... jsem nic nedělala venku a už mám absťák.

Šla jsem Pepanovi pomoct s listím, byl silný vítr, takže ho zase dost spadlo.

Na plachtě bazénu je listí, co k nám vítr donese z lip, které jsou kolem potoka.

Chvojky máme uřezané,

 už nebudou stínit malým stromečkům.

Bylo krásně tak jsem si ještě našla práci na zahrádce.

Otrhala jsem petržel, seju vždycky naťovou.

Dala jsem si svazky do mrazáku, ať mám na zimu do polívky.

No a tady už mám i dorytý ten m² po petrželce.

Kousek jsem si ji nechala, jako každý rok, ať mám na zimu na ozdobu

a na jaře do polívky než vyroste nová.

Pergola už je opět plná věcí z venku.

Zdá se mi to, jako před týdnem, když jsme všechno posezení dávali ven

a už je tu podzim v plném proudu.

I když mám zimu ráda, teda tu bílou se sněhem, 

tak už se stejně těším na jaro, až budeme zase všechno z pergoly dávat ven.

Ale to si ještě počkám.

Bětka ještě překontroluje jestli jsou dobře přikryté lavičky ...

po Bětce nastoupí ještě Jonášek, jako hlavní kontrola.

Keramický škarbálek letos hezky obrostl Netřeskem.

Ježeček je na zimu ve verandě v misce má místo vody jablíčka.

Růžová Chryzantéma se mi polámala deštěm a větrem, tak ji mám ve váze.

Žluté růžičky už tu mám dlouho a jsou furt krásné.

Brambořík jsem dostala od kamarádky ...

Měla jsem ho nejdříve doma, ale jak se topí,

 to by se mu nelíbilo, ve verandě má chladno.

Ten menší, co jsem si koupila sama mám doma pořád.

Mladé Vánoční kaktusy mají pupeny a začínají kvést,

jako první se do toho pustil růžový.

Nedělní podvečerní obloha.

Děkuju za vaši návštěvu

a všem přeju pohodový den.

🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂🍂

🍵🍴Okénko do kuchyně 448.

Polívku si uděláme kuřecí s nudlemi.

Sýrové placičky, dlouho jsem na ně měla chuť, 

s bramborem a domácí tatarkou.

O víkendu jsme ke kávě měli po delší době zase bábovku.

Děkuju všem, kdo nakoukli do mého kuchyňského okénka

a přeju klidný den.

🍴🍵🍴🍵🍴🍵🍴🍵🍴🍵🍴🍵🍴🍵🍴🍵🍴🍵🍴🍵🍴🍵🍴

🍋🍊Pro lepší náladu

Manžel mě zatáhl do sprchy a prý pojď,

buď zlobivá holka a udělej mi něco zlého...

No tak ... jsem mu stříkla šampon do očí.

🍊🍋

Advokát domlouvá paní Novákové:

"To, že je váš manžel malý, plešatý a hloupý,

ještě není důvod k rozvodu.

Jaký je ten pravý důvod?"

"Velký, černovlasý a chytrý ...!"

🍋🍊

Muž: "Nemůžeš u toho aspoň trochu vzdychat?"

Žena: "Achjo ...

🍊🍋

On: "Nevyměníme si telefonní čísla?"

Ona: "Ne, já jsem se svým spokojená!"

🍊🍋🍊🍋🍊🍋🍊🍋🍊🍋🍊🍋🍊🍋🍊🍋🍊🍋🍊🍋🍊🍋🍊

💖Z Kožuškova

Bětuška ještě pořád chytá bronz na listopadovém sluníčku ...

Tváří se hodně důležitě. 

Po očku pokukuje jak uklízíme listí.

Jindy nás zase sleduje nenápadně ze střechy kůlny.

Už i Jonášek kontroluje naši práci ...

Tady jsem jim četla myšlenky, 

okukovali ještě tehdy neporytou zahrádku.

"Bětko, já se na to nemůžu dívat. 

Zima na krku a zahrádku nemají porytou.

Růžičky nezazimované, to je hospodárka."

"Jonášku, asi jim to řekneme, tak to dál nejde,

v kožušku cítím, že se blíží zima a tady se nic neděje."

Tak už víte, proč jsem ryla zahrádku hned ráno, 

jak jsem už nedávno psala. Dostala jsem kartáč od Bětky i Jonyho

a hned jsem to měla hotové.

Rychle jsem doryla i ten malý záhonek pod plotem,

co patřil kdysi našim děckám, když byly malé.

Jonáška jsem načapala na okně,

 jak něco sleduje ve dvorku.

No jasně, sedí tam ten černý drzoun, co se porval s Cvalíčkem.

Furt chodí provokovat.

Tentokrát se doma v ošatce na okně uvelebil Cvalíček.

Něco venku pozoruje ...

Jonášek opět v krmítku.

 Tentokrát tam spal natáhlý, ale jak jsem otvírala okno,

 že ho vyfotím, vzbudila jsem ho.
Škoda že jsem to nestihla, 

jak zvedl hlavičku měl na ksichtíku nalepené slunečnice.

Teď už tam jenom seděl a dělal jako že nic.

Ven z krmítka lezl pěkně pomaloučku a opatrně.

Pepan mě pobavil, když Jonyho sledoval, jak leze z krmítka, tak říkal:

"Tak to bych teda nedokázal."

Hned jsem si ho představila na místě Jonáška.

Brunda se válí na sedačce a libuje si, 

jak na ní svítí zapadající sluníčko.

Bětuška už opět spí v pelíšku pod radiátorem,

tam to krásně hřeje.

V osm večer už i ogaři kočičí dávno spí.

Krásnou a klidnou neděli přejeme z Kožuškova 

a děkujeme všem, návštěvám za nakouknutí na blog.

💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖